Moc se toho nemění

Bilance zahraničního obchodu s potravinami je dlouhodobě pasivní.

Potraviny patří mezi základní lidské potřeby. I přesto, že jejich tvorba či výroba je pochopitelně možná ve větší části světa, sehrávají důležitou roli i v zahraničním obchodě, a to zejména v případě rozvojových zemí. Jejich význam v rámci zahraničního obchodu rozvinutých zemí, k nimž se řadí i Česko, je menší. V České republice se potraviny v roce 2023 podílely na celkovém vývozu 3,7 % a na dovozu 5,1 %. Jsou tedy důležitou, ale nikoliv rozhodující součástí našeho zahraničního obchodu.

Nejvýznamnější partnery máme v okolí

Z údajů o vývoji zahraničního obchodu s potravinami za posledních 10 let je patrné, že vykázané hodnoty vývozu ani dovozu se až do roku 2020 znatelně neměnily. K nastartování růstu došlo až od roku 2021, což lze dát do přímé souvislosti s prudkým zvyšováním inflace. Ceny potravin stoupaly podobně jako ceny celkové, u některých komodit dokonce i více. Celková bilance zahraničního obchodu s potravinářskými výrobky byla během celého období negativní a postupně se zhoršovala, od roku 2021 citelnějším tempem. Z teritoriálního hlediska nezaznamenala struktura zahraničního obchodu za posledních 10 let výraznější změny. Vývoz v roce 2014 směřoval nejvíce na Slovensko, poté do Německa, Polska, Rakouska a Maďarska, v roce 2023 se pětice hlavních vývozních partnerů opět skládala ze Slovenska, Německa, Polska, Maďarska a Rakouska. Dovoz v roce 2014 pocházel nejvíce z Německa, Polska, Číny, Slovenska a Itálie, v roce 2023 opět z Německa a Polska, dále pak ze Slovenska, z Nizozemska a ze Španělska.

Zahraniční obchod s potravinářskými výrobky (mld. Kč)

Struktura vývozu potravin se za posledních deset let z pohledu hlavních artiklů výraznějším způsobem nezměnila. První pozici dlouhodobě drží produkty na bázi obilovin a obilných výrobků, druhou mléčné výrobky a vejce. Posun nahoru nastal u krmiv, z první pětice naopak vypadly nápoje.

Rovněž struktura dovozu potravin z pohledu dominujících komodit zůstala poměrně stabilní. První příčku si udržely ovoce a zelenina následované masem. V první pětici se dále nacházejí produkty na bázi obilovin, stejně tak káva, čaj, kakao, koření a podobné pochutiny. Vypadly mléčné výrobky a vejce, které byly vystřídány tzv. různými jedlými výrobky a přípravky, mezi něž patří např. margarín, pokrmové tuky, ale také omáčky, kečup či ocet.

Vývoz hlavních druhů potravin (% z celkového vývozu potravin)

Dovoz hlavních druhů potravin (% z celkového dovozu potravin)

Reprezentují nás pivo a kapři

Typickou českou vývozní komoditou je již historicky pivo. Během posledních deseti let jeho vývoz osciloval mezi 3,5 mil. a 6 mil. hektolitrů. Sledovat lze pomalu rostoucí trend, zatím nejvyšší hodnota byla zaznamenána v roce 2022. V posledním období směřoval vývoz piva zejména do sousedních zemí – na Slovensko, do Německa, Polska, dále také i přes vliv sankcí do Ruské federace a do Švédska.

Další potravinářskou komoditou tradičně spojovanou s Českou republikou je kapr – vánoční ryba. Přestože většina produktů zdejších chovů směřuje na domácí trh, určitá poptávka po kaprech je i v zahraničí. Česko patří mezi hlavní vývozce v rámci EU. Během posledního desetiletí se nejvíce kaprů vyvezlo v roce 2017, kdy export dosáhl 12,1 tis. tun. Poté však již mírně klesal, v posledních letech se pohybuje lehce nad 10 tisíci tunami. Kapři od nás putují jen do několika zemí, více než 1 000 tun bylo v roce 2023 vyvezeno pouze do Polska, Německa a na Slovensko.

Jak již bylo zmíněno v úvodu článku, dlouhodobě nejvýznamnější dovozní položkou v rámci potravin je ovoce a zelenina. Nezastupitelnou roli zde hraje tropické ovoce, mezi něž patří např. ananas. Dovoz tohoto produktu do České republiky se v letech 2014–2017 poměrně výrazně zvyšoval až na hodnoty kolem 15 tis. tun, poté však opět postupně klesal. V roce 2023 se nejvíce ananasů dovezlo z Kostariky. Tato středoamerická země se na celkovém dovozu podílela téměř ze dvou třetin. Následovaly Belgie, Německo, dále pak Pobřeží slonoviny a Ekvádor.

Mediálně vděčným tématem je dovoz drůbežího (zejména kuřecího) masa. Po kolísání v předchozím období lze v posledních dvou letech sledovat výraznější nárůst dovozu této komodity. Za rok 2023 se celkové množství přiblížilo 120 tis. tunám. Z regionálního hlediska patří mezi hlavní dodavatelské země Polsko, Maďarsko, Ukrajina, Nizozemsko a Slovensko.

Vývoz piva (hl)

Vyvážíme zvířata, dovážíme maso

Zajímavě může působit i srovnání zahraničního obchodu u komodit, u nichž lze předpokládat určitou vzájemnou souvislost. Pro ilustraci jsme zvolili dvě úzce provázané komodity: vepřové maso a „vepřový dobytek živý“, tedy prasata. V obchodě s vepřovým masem má Česko dlouhodobě pasivní bilanci. Zatímco dovoz se v čase mírně zvyšuje, vývoz spíše stagnuje. Naopak bilance zahraničního obchodu s prasaty je aktivní. Za posledních 10 let došlo k propadu dovozu této komodity ze zahraničí přibližně na čtvrtinu, vývoz nejprve rostl, pak dlouho stagnoval a v posledních dvou letech klesl zhruba o třetinu.

Aktivní bilance u prasat jako u základní komodity a pasivní u vepřového masa vypovídá o tom, že Česká republika vyváží „surovinu“ a nechává si zpátky dovézt zpracované výrobky.

Z teritoriálního hlediska směřoval v roce 2023 vývoz českých prasat převážně na Slovensko, dále pak do Maďarska, Polska, Německa a Rumunska. Nejvíce dovezeného vepřového masa pocházelo z Německa, které se na celku podílelo přibližně třetinou, dále ze Španělska, z Polska a Belgie.
Článek vyšel v březnovém vydání časopisu Statistika&My.