„Dobře fungující systém zadávání veřejných zakázek je fundamentálním předpokladem k zajištění kvalitního fungování každé státní instituce, a tedy i ČSÚ,“ říká ředitel ekonomické a správní sekce ČSÚ Filip Minář. Kromě veřejných zakázek jsme s ním hovořili i o dalších aspektech souvisejících s ekonomikou Úřadu.

Musíme si však uvědomit, že naše konkurenční výhoda v podobě levné pracovní síly končí, a musíme náš průmysl postupně transformovat. Snažit se, abychom vyráběli maximum finálních výrobků a tvořili co největší přidanou hodnotu.

„Celkově se zvyšuje úloha středního managementu v řízení a směřování Úřadu. Spolu s posilováním pravomocí roste ale i odpovědnost na tomto stupni řízení, což považuji za velmi důležité. Tam, kde je to možné, snižujeme i vnitřní byrokracii především cestou elektronizace a rušení papírování.“

„Mýty potřebujeme, protože pomáhají stmelit národ, ale některé mohou být hodně nebezpečné. Náš aktuální mýtus je, že nás všichni zrazují a že jsme dobří. A čím více nás zrazují, tím více se potvrzuje, jak dobří jsme a že si za tím máme stát. Je to paradoxní myšlení, které se dá politicky dobře zneužít.“

Od 30. let minulého století u nás klesla výměra zemědělské půdy o milion hektarů. Tempo úbytku je nejrychlejší v posledních letech. „Podle statistik je zřejmé, že zemědělské půdy ubývá a náš přístup k její ochraně je poměrně mdlý,“ říká Jiří Hrbek, dnes již bývalý ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí, který po 40 letech ukončil letos v červenci svoji profesní dráhu v ČSÚ.

Patnácté výročí od vstupu do EU je podle eurokomisařky Věry Jourové příležitost k zamyšlení. Žena, kterou časopis Time zařadil mezi sto nejvlivnějších osob současnosti, je nejvíce hrdá na to, co jsme dokázali například v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.

Předseda Svazu měst a obcí České republiky František Lukl dlouhodobě upozorňuje, že obce a města zatěžuje zbytečná administrativa. Čas strávený vyplňováním různých dotazníků by přitom mohly věnovat svému rozvoji.

Marek Rojíček je předsedou Českého statistického úřadu již rok. Funkce se ujal s cílem zmodernizovat Úřad, snížit rozsah statistického výkaznictví a zvýšit povědomí o práci statistiků.

V New Yorku se na začátku března uskutečnilo 50. zasedání Statistické komise Organizace spojených národů. Probíhalo také v prostorách, kde zasedá Valné shromáždění OSN a kde se odehrál kus politické historie. Osobně se jubilejního zasedání zúčastnil i Marek Rojíček, předseda ČSÚ.

Uplynulé století tuzemské statistiky hodnotí předseda ČSÚ Marek Rojíček. Připomíná obtížnou poválečnou dobu, v níž v roce 1919 vznikal Státní úřad statistický. Přidává osobní vzpomínku na povodně v roce 2002, které zlikvidovaly pražské sídlo Úřadu. Zamýšlí se rovněž, jak by mohla vypadat práce statistiků v příštích desetiletích.

Předsedové statistických úřadů České a Slovenské republiky Marek Rojíček a Alexander Ballek odpovídají na otázky časopisu Statistika&My. Shodují se, že obě země mají k sobě v mnoha ohledech blíže než před 25 lety.

Na vysoké škole statistiku upřímně nenáviděla. Jenže jaderné obory, které jsou její doménou, se bez ní neobejdou. „Krok po kroku jsem naznala, jak užitečný nástroj to je. A statistika mne začala i bavit,“ přiznala v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky. Její další odpovědi se už týkají naší energetické soběstačnosti.

„Naším cílem je hledat nejzávažnější problémy ve vynakládání veřejných prostředků, ty tak zobecňovat a na jejich základě pak přijímat opatření, která povedou ke zlepšení,“ říká prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala, který se této funkce ujal právě před rokem.