„Celkově se zvyšuje úloha středního managementu v řízení a směřování Úřadu. Spolu s posilováním pravomocí roste ale i odpovědnost na tomto stupni řízení, což považuji za velmi důležité. Tam, kde je to možné, snižujeme i vnitřní byrokracii především cestou elektronizace a rušení papírování.“
Přízně okolí si moc vážíme, neboť je pro nás pomocí, vzpruhou, a víme, že v dnešním světě nemusí být samozřejmá. Bylo by nám ale lépe, pokud by zajištění sociálních služeb bylo podpořeno i legislativním rámcem nebo zákonem, který by zajistil jistý příspěvek od finančně zajímavých velkých společností.
„Mýty potřebujeme, protože pomáhají stmelit národ, ale některé mohou být hodně nebezpečné. Náš aktuální mýtus je, že nás všichni zrazují a že jsme dobří. A čím více nás zrazují, tím více se potvrzuje, jak dobří jsme a že si za tím máme stát. Je to paradoxní myšlení, které se dá politicky dobře zneužít.“
Od 30. let minulého století u nás klesla výměra zemědělské půdy o milion hektarů. Tempo úbytku je nejrychlejší v posledních letech. „Podle statistik je zřejmé, že zemědělské půdy ubývá a náš přístup k její ochraně je poměrně mdlý,“ říká Jiří Hrbek, dnes již bývalý ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí, který po 40 letech ukončil letos v červenci svoji profesní dráhu v ČSÚ.
Patnácté výročí od vstupu do EU je podle eurokomisařky Věry Jourové příležitost k zamyšlení. Žena, kterou časopis Time zařadil mezi sto nejvlivnějších osob současnosti, je nejvíce hrdá na to, co jsme dokázali například v boji proti praní špinavých peněz a financování terorismu.
Předseda Svazu měst a obcí České republiky František Lukl dlouhodobě upozorňuje, že obce a města zatěžuje zbytečná administrativa. Čas strávený vyplňováním různých dotazníků by přitom mohly věnovat svému rozvoji.
Mediánový výdělek lékařů v roce 2017 činil přes 55 000 Kč za měsíc, od roku 2012 se zvýšil o 9 000. U všeobecných sester a porodních asistentek byl ve stejném období nárůst o zhruba 7 000 na 31 500. Nejvíce, přes 35 000, vydělávaly sestry v Plzeňském kraji a v Praze, naopak nejméně ve Zlínském kraji.
Marek Rojíček je předsedou Českého statistického úřadu již rok. Funkce se ujal s cílem zmodernizovat Úřad, snížit rozsah statistického výkaznictví a zvýšit povědomí o práci statistiků.
Počet zaměstnanců v odvětví „Veřejná správa, obrana a povinné sociální zabezpečení“ v posledních šesti letech v Česku mírně rostl. Největší podíl na tom mělo především zajištění vnější i vnitřní bezpečnosti státu. Dlouhodobě se však výrazněji nezměnil,
v roce 2018 byl podobný stavu při vstupu země do EU v roce 2004.
V New Yorku se na začátku března uskutečnilo 50. zasedání Statistické komise Organizace spojených národů. Probíhalo také v prostorách, kde zasedá Valné shromáždění OSN a kde se odehrál kus politické historie. Osobně se jubilejního zasedání zúčastnil i Marek Rojíček, předseda ČSÚ.
Sčítání lidu 2021 bude uživatelsky přívětivější a většina obyvatel se sečte on-line. Aktuálně ČSÚ připravuje podklady pro terénní přípravu sčítání formou sběru údajů o území. Začátkem března statistici odeslali návrh zákona o sčítání lidu do meziresortního připomínkového řízení.
Přesně před sto lety u nás byly položeny základy moderní státní statistické služby. V úterý 28. ledna 1919 vznikl Státní úřad statistický, na jehož odkaz dnes svojí činností plynule navazuje Český statistický úřad. Úřad při této příležitosti zahajuje projekt Století statistiky, který bude připomínat historii i současnost statistiky a její společenský přínos.
Uplynulé století tuzemské statistiky hodnotí předseda ČSÚ Marek Rojíček. Připomíná obtížnou poválečnou dobu, v níž v roce 1919 vznikal Státní úřad statistický. Přidává osobní vzpomínku na povodně v roce 2002, které zlikvidovaly pražské sídlo Úřadu. Zamýšlí se rovněž, jak by mohla vypadat práce statistiků v příštích desetiletích.
Nejoblíbenější věcí mezi dětmi je mobilní telefon. Desetina z nich tráví na internetu více než pět hodin denně, přesto jich prý polovina zvládne sama rozdělat oheň či zatlouct hřebík
a třetina umí přebalit miminko. Vyplývá to z výsledků projektu ČSÚ Minisčítání 2018.
Předsedové statistických úřadů České a Slovenské republiky Marek Rojíček a Alexander Ballek odpovídají na otázky časopisu Statistika&My. Shodují se, že obě země mají k sobě v mnoha ohledech blíže než před 25 lety.
Český statistický úřad ukončil 14. října zpracování výsledků voleb do Senátu Parlamentu ČR. Po druhém kole volby jsou známa jména všech 27 nových senátorů.
Český statistický úřad v neděli 7. října ukončil zpracování výsledků komunálních voleb a prvního kola voleb do Senátu Parlamentu ČR. Voliči rozhodli o složení 6 377 zastupitelstev a zvolili dva senátory.
Předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová se ohlíží za uplynulým rokem. Z jejího pohledu byl velmi náročný. Stejně obtížný bude i rok 2015. Díky kvalitním zaměstnancům úřadu a jejich nasazení však o splnění všech úkolů nepochybuje.
Prezident republiky Miloš Zeman navštívil 7. října 2014 Český statistický úřad. V doprovodu předsedkyně ČSÚ Ivy Ritschelové se mimo jiné seznámil s přípravami na zpracování a zveřejnění výsledků komunálních a senátních voleb.
Na vysoké škole statistiku upřímně nenáviděla. Jenže jaderné obory, které jsou její doménou, se bez ní neobejdou. „Krok po kroku jsem naznala, jak užitečný nástroj to je. A statistika mne začala i bavit,“ přiznala v rozhovoru Dana Drábová, předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost České republiky. Její další odpovědi se už týkají naší energetické soběstačnosti.
Jeho rozhodnutí může významně ovlivnit českou ekonomiku. Řeč je o guvernérovi České národní banky Miroslavu Singerovi, muži, který se po oslabení koruny stal jedním z nejcitovanějších bankéřů v zemi.
Ve dnech 23. a 24. května 2014 se v České republice uskuteční v pořadí již třetí volby do Evropského parlamentu. Jejich výsledky se však voliči dozví až v neděli 25. května v pozdních večerních hodinách bez možnosti sledovat průběh sčítání on-line.
Historicky druhým nositelem Ceny předsedkyně ČSÚ a rektora VŠE se stal statistik, autor řady publikací, významný pedagog a akademický pracovník Jan Seger.
„Naším cílem je hledat nejzávažnější problémy ve vynakládání veřejných prostředků, ty tak zobecňovat a na jejich základě pak přijímat opatření, která povedou ke zlepšení,“ říká prezident Nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) Miloslav Kala, který se této funkce ujal právě před rokem.
Jan Thompson, velvyslankyně Spojeného království, uspořádala v polovině dubna pracovní oběd, na který pozvala řadu významných českých odborníků z oblasti životního prostředí. Na společenské akci se živě diskutovalo o problematice klimatických změn.
Druhým místopředsedou ČSÚ se 1. dubna stal Marek Rojíček, dosavadní vrchní ředitel sekce makroekonomických statistik.
Byl výraznou osobností Českého statistického úřadu. Vystupoval na veřejnosti, v televizi, rozhlasu, byl citován v tisku a na zpravodajských serverech. Ať už se jednalo o výsledky voleb, sčítání lidu anebo o statistická zjišťování, hovořil vždy jasně a srozumitelně. Po 35 letech působení v úřadu odešel Stanislav Drápal do důchodu. Jeho práce však zdaleka nekončí.
Nastupující místopředsedkyně Českého statistického úřadu Eva Bartoňová hovoří nejen o svých zkušenostech ze státní správy. Dotýká se i citlivé otázky služebního zákona a výchovy ke statistické gramotnosti.
Nová místopředsedkyně bude zodpovídat za čtrnáct krajských správ ČSÚ. Ty byly před dvěma lety znovu vytvořeny v návaznosti na zvyšování efektivnosti úřadu.
Nahrávání ...
