Zatímco ze zdravotního hlediska se situace uklidňuje, koronavirová krize začíná celosvětově dopadat na zaměstnanost. Podaří se České republice vyhnout nejhoršímu?

Průměrné mzdy se v pětiletém období 2012–2017 zvýšily o 17,7 %, reálně (po očištění o vliv inflace) vzrostly o 11,6 %. Přehledy podle socioekonomických kategorií ukazují, že více si polepšili poddůstojníci, řemeslníci a prodavačky, naopak slabý růst najdeme u manažerů všech úrovní, ale také u zaměstnanců ve službách zákazníkům.

Ve 2. čtvrtletí 2018 dosáhla průměrná mzda v Česku 31 851 Kč, když se meziročně zvýšila o 8,6 %. Na Slovensku vzrostla o 6,4 % na 1 004 eur, v přepočtu směnným kurzem 25,599 tedy na 25 701 Kč. Jak se liší struktury výdělků u nás a na Slovensku a jak rozdílné jsou trhy práce?

Průměrné mzdy žen jsou dlouhodobě nižší než u mužů. V minulosti k této nerovnosti přispívalo i jejich nedostatečné vzdělání. Přestože si ženy svou kvalifikaci v posledních letech zvýšily, asymetrie ve výdělcích přetrvává.

V loňském roce došlo k výraznému nárůstu mezd u lidí s podprůměrnými mzdami. Naopak v manažerských platech byl růst jen střídmý.

Počet lidí hledajících zaměstnání déle než jeden rok sestoupil na konci roku na rekordně nízkou úroveň. Mezi dlouhodobě nezaměstnanými převládají ženy a lidé ve vyšším věku. Naopak většina mladých lidí si je schopná nalézt zaměstnání do jednoho roku.

Podíl zaměstnanců, kteří vydělávají méně než dvě třetiny mediánové mzdy, je v ČR vyšší, než tvoří celoevropský průměr. Také odstup manažerských platů od průměru je nadstandardní. Decilovým poměrem se pak ČR dostává až za Francii či Itálii.

Na konci loňského roku dosáhla zaměstnanost rekordu. Míra nezaměstnanosti poklesla na úroveň nejnižších hodnot v roce 2008.

Vývoj na českém trhu práce lze v poslední době popisovat snad jen superlativy. Podle výsledků šetření v domácnostech vzrostla celková zaměstnanost nad magickou hranici 5 mil. osob a míra zaměstnanosti 15–64letých ve výši 70,5 % dosáhla nejvyšší úrovně v historii České republiky.

Zaměstnanecká populace ze Slovenska je dvojího druhu: na jedné straně vysoce kvalifikovaní experti, kteří nadstandardně vydělávají, a na druhé dělníci, kteří se spokojí s tím, že vůbec nějaké zaměstnání mají, a proto berou méně než Češi.

Česká republika má jednu z nejnižších průměrných hodnot mezinárodně srovnatelné míry nezaměstnanosti v Evropské unii. Situace se ovšem liší v jednotlivých regionech. Rozdíly najdeme i v třídění podle pohlaví, a to zejména u socioekonomických tříd.

Průměrné náklady na pracovní sílu za jednu odpracovanou hodinu byly v EU 24,2 eur, v ČR 10 eur. V nejdražším finančním sektoru činil evropský průměr 41,2 eur, zatímco v pohostinství a ubytování dosáhl pouze 14,4 eur. Ještě větší rozdíly najdeme ve výsledcích posledního celoevropského šetření nákladů práce v třídění podle zemí a oblastí.

Ekonomické oživení se projevuje nárůstem počtu volných pracovních míst, klesající nezaměstnaností a zrychlujícími mzdami. Do budoucna však může být ohroženo geopolitickou nestabilitou a ekonomickým útlumem u západních partnerů.