V českých domácnostech klesá kvůli masově rozšířenému užívání mobilních telefonů počet „bytových“ pevných linek. Zatímco v roce 2000 jich v ČR byly ještě téměř 3 mil., o 17 let později – v roce 2017 – čítal jejich počet jen 350 tis.

Letos v únoru uplynulo 27 let od doby, kdy se na Fakultě elektrotechnické Českého vysokého učení technického oficiálně připojila k internetu také Česká a Slovenská Federativní Republika. Podmínkou spojení s globální celosvětovou sítí bylo její výhradně akademické využití.

Zatímco počet firem s webovými stránkami v posledních letech stagnuje, využívání sociálních sítí je na vzestupu, a to hlavně u velkých podniků. Přesto je Česko ve využívání sociálních sítí v porovnání s ostatními státy EU pod průměrem.

Eurostat na konci minulého roku představil nový ukazatel za rok 2015, který označil jako Digital Intensity Index, česky index digitální vyspělosti. Díky němu je možné porovnávat, jak se v podnikatelském sektoru jednotlivých členských států daří zavádět a využívat informační a komunikační technologie.

I když mezi roky 2013 a 2014 vzrostl v naší republice počet podniků, které aktivně využívají sociální sítě (tj. mají zde vlastní účet nebo profil), v porovnání s evropskými zeměmi máme co dohánět. V aktivním využívání sociálních sítí zaostávají české podniky za většinou členských zemí Evropské unie. Za námi se v evropském žebříčku umístily jen Rumunsko, Polsko a Lotyšsko.

Necelá třetina podniků umožňuje zaměstnancům práci z domova. Pracovníků, kteří tuto možnost využívají alespoň půl dne v týdnu, však není ani deset procent. Co ještě odhalilo šetření ČSÚ o využívání informačních a komunikačních technologií v podnikatelském sektoru a jak jsou na tom české podniky ve srovnání s ostatními zeměmi EU?