Se členem bankovní rady ČNB Alešem Michlem jsme hovořili nejen o využívání stávajících dat z ČSÚ, ale také o jejich možném vylepšení a rozšíření. Nevynechali jsme ani důsledky koronavirové pandemie.
Hlavní menu
Drobečková navigace
- Historie
- Tipy pro vás
- Úhel pohledu
- Uncategorized
- Analýzy
- Cestovní ruch
- Vzdělávání
- Demografie
- Finance
- Informační technologie
- Kultura
- Makroekonomika
- Maloobchod
- Průmysl
- Služby
- Sociální statistiky
- Stavebnictví
- Školství
- Trh práce
- Věda a výzkum
- Zdravotnictví
- Zemědělství
- Životní prostředí
- Komentáře
- Názory
- O složitém jednoduše
- Sociální statistiky
- Demografie
- Makroekonomika a finance
- Statistika odvětví
- Rozhovory
- Události
- Z domova
- Ze světa
Bez vaší pomoci to nepůjde
Naše země se snaží v posledních dnech vypořádat s globální hrozbou koronavirové infekce. I když se snad podaří epidemiologickou stránku věci vyřešit relativně rychle, dopad na ekonomiku bude značný. Pro její obnovu budou klíčovým základem kvalitní statistická data.
Prioritou Českého statistického úřadu je kvalita informací
Vedení ČSÚ schválilo aktualizovanou strategii pro pětileté období 2018–2022. Nová strategie Úřadu je rozpracována do oblastí strategických zájmů, které mimo jiné reflektují priority stanovené ve víceletém evropském statistickém programu a aktuální požadavky dalších skupin uživatelů dat. V návaznosti na tyto oblasti se v ČSÚ každoročně schvalují tzv. prioritní úkoly.
Co se stalo se mzdou v nepodnikatelské sféře?
Vláda schválila 21. srpna usnesení, které ČSÚ ukládá publikovat průměrnou mzdu v nepodnikatelské sféře, a to i přes zásadní připomínky statistiků. Problém, na který ČSÚ dlouhodobě veřejně upozorňuje, se tím nevyřeší. Nemožnost splnit zmíněné usnesení nepramení z neochoty ČSÚ něco spočítat. Je dána změnami metodiky.
Ze zastoupení odcházím se smíšenými pocity
Na Stálé zastoupení ČR při EU v Bruselu odjížděl statistický atašé Jindřich Trejbal jako realista. „Ze všech schůzek a jednání jsem však nabyl přesvědčení, že člověk se musí na jednotlivé postupy a jednání dívat nejen velmi realisticky, ale musí být zároveň připraven i bojovat za to, čeho chce dosáhnout,“ říká diplomat.
Překvapivý růst irské ekonomiky
V polovině července v médiích výrazně rezonovala zpráva o nezvykle rychlém růstu irské ekonomiky v roce 2015. Ta meziročně zvýšila svou výkonnost měřenou HDP o 26,3 % a dostala se tak do čela světového žebříčku.
Irští statistici si dokážou poradit s globálními korporacemi
V Irsku je vliv globalizace, vzhledem k velikosti země, mnohem intenzivnější než v zemích typu Francie či Německa.
Výroba a zaměstnanost jako spojité nádoby
Hrubý domácí produkt a zaměstnanost jsou považovány za spojité nádoby – pohybují se stejným směrem.
Deflace. máme si na ni zvykat?
Téma deflace, tedy všeobecného poklesu cenové hladiny v ekonomice, bylo po dlouhá desetiletí pro ekonomy zcela okrajové.
Co je a co není vidět
Často se říká, že statistika je přesným součtem nepřesných čísel, a ono na tom s jistou dávkou nadsázky něco je.
Jak zlepšovat evropské statistiky
V souvislosti se zvyšující se rolí statistiky při rozhodování tvůrců hospodářské politiky, ať už na národní nebo nadnárodní (evropské) úrovni, se stále více dostávají do popředí otázky na její kvalitu a nezávislost.
Globalizace zkresluje svět
Globalizace má silný vliv na měření ekonomik na národní úrovni. Nové typy přeshraničních transakcí se ukazují jako těžko zachytitelné a měřitelné.
Obchod s přidanou hodnotou
Tradiční otázka ekonomů, s kým a s čím obchodujeme, se stává v souvislosti s konceptem globálního hodnotového řetězce minulostí. Souvisí to s relativizací pojmu „země původu zboží“. Produkty v procesu výroby a distribuce přecházejí hranice hned několikrát.
Jaké jsou dopady internacionalizace ekonomik
V období konjunktury je globalizace pozitivním faktorem. Přispívá ale i k rychlejším přenosům negativních trendů.
Co je to maloobchod?
Tato zdánlivě jednoduchá otázka je ve skutečnosti dosti složitá, zejména když jde o měření tržeb v tomto odvětví.
Ostře sledovaný index
Vývoj spotřebitelských cen patří mezi nejsledovanější makroekonomické ukazatele. Obecně se ztotožňuje s mírou inflace. Přesněji řečeno, pokrývá jen část cenového vývoje v ekonomice, byť velmi významnou.
Rok 2014 z pohledu statistiky
Začátkem roku 2015 postupně dobíhají statistické údaje o tom, jak se naše společnost a ekonomika vyvíjely v průběhu roku 2014.
Význam národních účtů
Národní účty nepatří mezi statistiky, jejichž údaje by byly tématem debat široké veřejnosti, jako je tomu např. u průměrné mzdy či vývoje spotřebitelských cen. Přesto nepřímo výrazně ovlivňují životy občanů.
Růst evropské ekonomiky pokračoval
Ve 3. a 4. čtvrtletí 2013 pokračoval růst evropské ekonomiky. Jeho tempo se proti předchozímu čtvrtletí mírně zvýšilo, v EU28 o 0,4 %, resp. o 0,3 % v eurozóně. Meziročně se HDP v zemích EU28 zvýšil o 1,0 % a v eurozóně o 0,5 %.
Růst dluhu přibrzdil
Po šesti letech klesl v zemích eurozóny dluh vládního sektoru v poměru k hrubému domácímu produktu. Česká republika stále patří ke skupině zemí s relativně nízkým zadlužením.
Změna Rychlé informace o zahraničním obchodě
V nové podobě vyjde Rychlá informace o zahraničním obchodě s údaji za leden 2014 na začátku března. Na rozdíl od předchozích „rychlíků“ bude kromě informace o vývoji přeshraniční statistiky více zdůrazňovat údaje v národním pojetí.
Zaměstnanost klesala
Ve 3. čtvrtletí 2013 zůstal v celé EU28 počet zaměstnaných ve srovnání s předchozím čtvrtletím stabilní. Meziročně se zaměstnanost snížila.
Zadlužení vlád roste
Vládní dluh v poměru k HDP meziročně vzrostl.
Na konci 2. čtvrtletí 2013 dluh vládního sektoru v poměru k HDP meziročně vzrostl v EU28 o 2,1 p. b. (z 84,7 % na 86,8 %).
Evropská ekonomika konečně ožila
Ve 2. čtvrtletí 2013 se v Evropské unii obnovil mezičtvrtletní růst hrubého domácího produktu.
Nahrávání ...
