Od roku 2010 vzrostl počet výzkumníků na vysokých školách i v Akademii věd o 30 %. Česko má spolu s Německem a Rakouskem nejnižší zastoupení žen ve veřejném výzkumu ze zemí EU. Mezi výzkumníky na vysokých školách a v AV ČR byly v roce 2018 necelé 4 tisíce cizinců, z nichž více než třetinu tvořili občané Slovenska.

Výdaje na výzkum a vývoj na území České republiky meziročně vzrostly o deset miliard. O rekordní čísla se největší měrou zasloužily podniky pod zahraniční kontrolou.

Výpadek v čerpání prostředků z EU znamenal v roce 2016 výrazný meziroční propad výdajů na výzkum a vývoj (VaV). Ten se projevil především ve velkém poklesu investic do VaV ve veřejném sektoru a byl natolik výrazný, že ho nevyvážily ani trvale rostoucí výdaje na VaV v podnikatelské sféře.

Podobně jako v případě podpory školství je i podpora výzkumu a vývoje (VaV) důležitou součástí úspěšné a prosperující ekonomiky. Jaká je však realita řeči statistických čísel? Jsou zde nějaké dlouhodobé trendy a naopak říkají nám údaje z roku 2015 něco nového? A jak si vedeme v mezinárodním srovnání?

Díky intenzivnímu čerpání peněz z evropských fondů vznikla v České republice nová výzkumná centra. Mnoho z nich má ambice a potenciál stát se významnými hráči na mezinárodní scéně vědeckovýzkumných aktivit. Otázkou však je, kdo je bude dál financovat.

O Brnu se čím dál častěji hovoří jako o metropoli vědy. Čilý ruch probíhá v tomto městě jak ve sféře veřejného, tak i soukromého výzkumu a vývoje. Boom posledních let potvrzují i čísla Českého statistického úřadu, která vycházejí z ročního statistického šetření o výzkumu a vývoji.

V rámci veřejného sektoru vzrůstá význam výzkumu a vývoje prováděného na vysokých školách. Značný podíl na tom má stoupající míra spolufinancování výzkumné činnosti ze strany Evropské unie prostřednictvím strukturálních fondů.