Drobečková navigace

Jak se vede naší ekonomice?

Jak-se-vede-naší-ekonomice_náhled

Když vyděláváme více a více, můžeme nabýt dojmu, že šlape celá ekonomika. To je však názor založený pouze na naší (omezené) zkušenosti z jedné oblasti ekonomického života. Všude jinde se lidé mohou utápět v problémech a ekonomika jako celek se propadá. Pokud zobecníme pouze svou vlastní (subjektivní) zkušenost, vystavujeme se riziku, že naše závěry budou špatné. Potřebujeme mnohem širší (objektivnější) pohled.

Jak se dobrat počtu zaměstnanců?

Když hovoříme o počtu zaměstnanců, obvykle je sledován evidenční počet. Ten ale může být vyjádřený buď ve fyzických osobách, anebo v přepočtených osobách na plnou pracovní dobu (často pod zkratkou FTE). Jaký je mezi ukazateli rozdíl?

O čem nevypovídají…

O-čem-nevypovídaji_náhled

O tom, že bychom neměli bezmyšlenkovitě a nekriticky přijímat všechny číselné údaje, které se na nás valí, jsme se již zmínili. Stejně jako o tom, že se musíme vždy ptát, kde se údaj vzal, kdo je jeho autorem, kdo s ním pracuje a hlavně – zda dává smysl. A co je ještě důležitější? Zda je používán k tomu, k čemu byl určen.

Nepropásněte už žádné informace!

Odebírejte náš newsletter.

Sezónnost a sezónní očištění

Sezónnost-a-sezónní-očištění_náhled

Lidé se v průběhu roku chovají různě. V létě je teplo, v zimě je zima. A to, co ovlivňuje lidské životy, se odráží ve statistických ukazatelích. Vezměme například stavebnictví: v lednu se příliš nestaví, v červenci ano. Proto je stavební produkce v lednu vždy menší než v červenci. A je to tak každý rok. Tomu se říká sezónnost.

Očištění od kalendářních vlivů

Očištění-od-kalendářních-vlivů_náhled

Mnoho ukazatelů ekonomické statistiky bývá očištěno od kalendářních vlivů a sezónnosti, případně od nestejného počtu pracovních dnů a sezónnosti. O sezónním očištění již víme z předchozí kapitoly. Co však znamená očištění od kalendářních vlivů?

Kouzlo parity kupní síly

Kouzlo-parity-kupní-síly_náhled

Hrubý domácí produkt (HDP)na obyvatele ve standardu kupní síly (PPS – z anglického Purchasing Power Standard) je jedním ze základních ukazatelů ekonomické úrovně při mezinárodních srovnáních. Ve vztahu k průměru EU je klíčovým kritériem pro čerpání prostředků ze strukturálních fondů EU. Proč se používá standard kupní síly? Co znamená a proč nestačí vyjadřovat HDP v korunách nebo v eurech?

Makroekonomická dvojčata

Makroekonomická-dvojčata_náhled

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?

Co je akrualizace?

Co-je-akrualizace_náhled

V prvních dnech nového roku je vydána zpráva o pokladním plnění státního rozpočtu. O několik měsíců později jsou zveřejněny úplně jiné údaje. Jaký je mezi nimi rozdíl?

Konsolidovaný a nekonsolidovaný dluh

Konsolidovaný-a-nekonsolidovaný-dluh_náhled

Dluh vládních institucí je jedním z nejsledovanějších ukazatelů statistiky vládních účtů. Většinou bývá jeho název doprovázen přívlastkem „konsolidovaný“. Co to znamená? Jak se odhaduje a jaký je rozdíl oproti „nekonsolidovanému“ dluhu?

Řetězení a zřetězené (srovnatelné) ceny

Řetězení-a-zřetězené_náhled

Pojmy „řetězení“ a „zřetězené ceny referenčního roku“ jsou rozšířením problematiky odhadu reálného růstu, kterému jsme se věnovali na stranách 40–41. Téma je určené spíše pokročilejším uživatelům statistických dat.

Neaditivnost zřetězených cen

Při vysvětlování termínu neaditivnost časových řad navážeme na předchozí kapitolu. Opět se jedná o pokročilé téma, proto neváhejte listovat tam a zpět, pomůže to!

Stálé ceny, stejné váhy

Toto je poslední část příběhu o hruškách a pastelkách, kterému jsme věnovali předchozí dvě kapitoly. Představíme si koncept (skutečně) stálých cen, který se pro odhad reálného růstu používal dříve, než většina makroekonomických statistik přešla na koncept zřetězených (srovnatelných) cen. Je jednodušší a intuitivně snadno pochopitelný.

O čem nevypovídají…

ilustrativní fotka

O tom, že bychom neměli bezmyšlenkovitě a nekriticky přijímat všechny číselné údaje, které se na nás valí, jsme v této rubrice již několikrát psali. Stejně jako o tom, že se musíme vždy ptát, kde se údaj vzal, kdo je jeho autorem, kdo s ním pracuje a hlavně – zda dává smysl. A co je ještě důležitější, zda je používán pouze k tomu, k čemu je určen.

Co jsou příspěvky k růstu

ilustrativní fotka

O příspěvcích k růstu slýcháváme obvykle v souvislosti s růstem hrubého domácího produktu či s jinými makroekonomickými ukazateli. Jedná se však o univerzální analytický nástroj, který lze použít v mnoha situacích a lze jej snadno interpretovat. Umožňuje totiž stanovit vliv jednotlivých částí na vývoj celku.

Kvantily – kvartily, decily, percentily

Ilustrační foto

O některých základních statistických nástrojích, které se používají ke zkoumání velkých (i malých) souborů jednotek, jsme zde již psali: průměr, medián, variační koeficient.

Jak (ne)číst mezi ukazateli

Hledání závislostí mezi ukazateli a jejich interpretace je to, co dělá statistiku dobrodružstvím. Pokud ovšem pracujeme se statistickými ukazateli, měli bychom se vyhnout zkratkám, jinak nám hrozí mylné závěry a špatná rozhodnutí.

Hospodářský růst – jeden jev, více ukazatelů

Ilustrační foto

Když se vám v práci nebo podnikání dobře daří a vyděláváte více a více, můžete nabýt dojmu, že šlape celá ekonomika. Je to však názor založený pouze na vaší (omezené) zkušenosti jedné oblasti ekonomického života. Co když se všechny ostatní oblasti hospodářství utápějí v problémech a ve skutečnosti ekonomika padá? Pokud zobecníme pouze svou vlastní (subjektivní) zkušenost, vystavujeme se riziku, že takové závěry budou špatné. Potřebujeme mnohem širší (objektivnější) pohled.

Mezinárodní (ne)srovnatelnost

ilustrativní foto

Možnost mezinárodního srovnání je lákadlo, kterému občas neodolá ani ten nejzarytější statistický nedůvěřivec. Kdo by nechtěl vědět, jestli je na tom (alespoň v průměru) lépe, nebo hůře než soused?

Ptejme se na původ dat

ilustrační foto

Všude kolem nás krouží čísla. Na internetu, v televizi, všude. Lidé se ve snaze dodat svému názoru váhu a objektivitu snaží podložit svá tvrzení (jakýmkoliv) číslem.

Podíl a poměr nejsou jedno a totéž

Ilustrační foto

Termíny „podíl“ a „poměr“ se občas mylně zaměňují. Přispívá k tomu zřejmě to, že matematicky k oběma ukazatelům dojdeme stejnou operací, tj. dělením. Jaký je mezi nimi rozdíl a kdy se správně používají?

Ukazatele vznikají a zanikají

Ilustrační foto

Svět kolem nás se mění a na to musí reagovat i statistická praxe. To není nic nového. Vznikají nové ukazatele, které popisují jevy, jež dosud neexistovaly.

Statistika je o kompromisech

Ilustrační foto

Když se člověk při svém bádání obrátí ke statistice a hledá ukazatele, které by odpověděly na jeho otázky, stává se, že skončí zklamán, a s povzdechem se ptá: „Proč nejsou ty údaje dříve? Častěji? Ve větším detailu?

Očištění od kalendářních vlivů

ilustrační foto

Mnoho ukazatelů ekonomické statistiky bývá očištěno od kalendářních vlivů a sezónnosti, případně od nestejného počtu pracovních dnů a sezónnosti.

Nespojujme nespojitelné

Ilustrační foto

Liniové grafy (jinak také spojnicové nebo čárové) jsou jedním z nejlepších způsobů, jak zobrazit trend vývoje časové řady zkoumaného ukazatele. Jejich využití je širší, nejen v časových řadách, ale v běžné hospodářské či sociální statistice se setkáváme s chybami hlavně u nich.

Trable s „koláči“

ilustrativní fotka

Koláčové grafy jsou jedním z nejlepších způsobů, jak znázornit strukturu celku. „Koláče“ se používají jako dobrá pomůcka k vysvětlení polovin, třetin, čtvrtin…, podílů…, procent. Intuitivně každý chápe, že jeden celý koláč je jeden celek. Že představuje 100 % a lze ho rozdělit na různě velké dílky, z nichž lze sestavit zase jen jeden koláč (pokud někdo kousek nesní). Občas se však stává, že se při prezentaci údajů používají koláčové grafy nevhodně, nebo dokonce nesprávně. Uveďme tři příklady.

Měřítko u sloupcových grafů

Ilustrační foto

Dobrý obrázek dokáže často vyjádřit více než obsáhlý popis. To platí jak o fotografii, tak o grafu. Vnímáme je totiž intuitivně a všímáme si jich dřív, než začneme (pokud vůbec) číst text.

Zdánlivé slovíčkaření: odhady, predikce a měření

ilustrativní fotka

K mylné interpretaci statistických ukazatelů nebo nepochopení jejich významu dochází mnohdy pouze vinou nevyjasněné terminologie. Znáte to, jeden mluví o voze a druhý o koze… A přitom by úplně stačilo nejprve si vyjasnit pojmy. Vezměme například „odhad“, „predikci“ a „měření“. Někdy se zaměňuje „odhad“ a „měření“, jindy zase „odhad“ a „predikce“. Není se co divit, že pak dochází ke zmatkům.

Nezaměstnanost, 1 jev – 2 ukazatele

Ilustrační foto

Pokud chceme v České republice zkoumat nezaměstnanost, nabízí se nám dva základní ukazatele. Jsou jimi míra nezaměstnanosti a podíl nezaměstnaných osob. Oba ukazatele sledují tentýž jev, nezaměstnanost, a přesto je každý z nich jiný a poskytuje jiné výsledky. Jaké jsou mezi nimi rozdíly?

Adekvační problém v ekonomické či sociální statistice

Ilustrační foto

Adekvační problém je pojmem, který málokdo z nás slyšel, a přesto jsme okolo něj už kroužili v mnoha našich článcích. Oč se tedy jedná?

Meziroční, mezičtvrtletní a bazický index

Ilustrační foto

Indexy jsou základ, to vám potvrdí každý správný statistik. Jsou klíčovým nástrojem pro jakékoliv porovnávání v čase či prostoru. Zaměřme se na tři indexy, které uživatel často potkává: meziroční, mezičtvrtletní a bazický.