Vystoupení Velké Británie z Evropské unie, odhlasované britskými občany v referendu v roce 2016, je nyní jedním z hlavních „evropských“ témat. Dopadů brexitu přirozeně nebude ušetřena ani statistika, brexit se projeví i v publikovaných datech. Jak? Odchod Velké Británie ovlivní agregáty za celou EU. Bude mít dopad na teritoriální strukturu dat, ale výjimečně i na způsob sestavení dat.
Vstup ČR do EU v roce 2004 přinesl řadu změn. Nejvýznamnější byla integrace české ekonomiky do jednotného vnitřního trhu Unie. Odstranění bariér zahraničního obchodu pozitivně ovlivnilo intenzitu obchodních směn a ekonomickou spolupráci členských zemí.
Statistika nabízí plejádu ukazatelů, za nimiž stojí rozsáhlá metodika. Orientace ve statistických ukazatelích, natož v jejich metodice, je pro uživatele často velmi obtížná. Obzvláště pokud vyprávějí odlišný příběh, ale první dojem naznačuje, že vypovídají o jednom ekonomickém jevu. Podívejme se dnes na jednu z těchto oblastí, kterou jsou široce diskutované výdaje na zdravotnictví.
V terminologii ekonomů je Česká republika malou otevřenou ekonomikou. Její ekonomický vývoj je tak do značné míry závislý na vývoji na zahraničních trzích.
Změna ve způsobu získávání dat pro statistiku cen zavedením sběru tzv. scanner dat vyvolala řadu reakcí, popravdě převážně negativních a plných obav. Česká republika v tomto směru nevybočuje z celosvětového trendu, a to jak samotným využíváním dat z pokladních systémů pro statistiku, tak v reakcích veřejnosti na tuto změnu. Přitom efektivní sběr a úplnější obraz o cenových pohybech byl již aplikován v řadě zemí.
Srovnávat vývoj České republiky a Slovenské republiky je zajímavé z řady důvodů. Ještě před čtvrtstoletím oba státy tvořily jednu federativní republiku, 1. ledna 1993 se však vydaly politicky každý svou cestou.
Lidé střední a starší generace při přejezdu česko-slovenské hranice nemívají ten leckdy vzrušující pocit, že jsou v cizině. Narodili se jako Čechoslováci, vyrostli na československých televizních pořadech a i zarytí monogloti s českým občanstvím nemají problém se na Slovensku domluvit. Silná připomínka „ciziny“ přijde až při placení ve slovenských obchodech či restauracích, neboť československá koruna zanikla měnovou odlukou 8. února 1993, tedy zhruba měsíc po rozdělení ČSFR.
Zprávy o vývoji hrubého domácího produktu nelze ve veřejném prostoru přehlédnout. Nejnovější údaj o růstu (či poklesu) ekonomické aktivity je jednou z nejsledovanějších ekonomických informací.
Statistika umí nejen potěšit, ale i vystrašit. Stav a vývoj zadlužení evropských zemí patřily v poslední dekádě k těm údajům, které veřejnost spíše děsily.
Se zadlužeností 36,77 % HDP patřilo Česko na konci roku 2016 mezi evropské premianty. Nižší úroveň vykázaly jen tři země. Avšak ne vždy jsme na tom byli tak dobře. Podívejme se, jaká byla dynamika vývoje dluhu ČR a jeho struktury od roku 1995.
Makroekonomické údaje o chování vládních institucí získaly v hospodářské politice vskutku exkluzivní pozici. Jejich výše dnes podmiňují vstup zemí do eurozóny, ovlivňují rating zemí, rozpočtová opatření vlád, ale i přístup k evropským fondům a řadu dalších politických rozhodnutí. Proto je uspokojení silné poptávky po včasných a precizních informacích o veřejných financích jednou z velkých výzev statistických úřadů.
Na konci roku ČSÚ vydal údaje o struktuře výdajů vládních institucí podle jejich účelu (klasifikace COFOG) v roce 2015. Výdaje státu meziročně vzrostly o 90 mld. Kč. V poměru k HDP však poklesly o 0,26 procentního bodu na 42 % HDP.
Neziskové instituce hrají v chodu společnosti významnou roli, kterou ovšem statistika národních účtů ne plně doceňuje. Důvody jsou především metodické.
ČSÚ reagoval na rostoucí poptávku po dostupnosti fiskálních ukazatelů publikací čtvrtletních údajů o vývoji hospodaření a míře zadlužení, které jsou od roku 2015 vydávány přímo formou Rychlých informací.
K prvnímu říjnu letošního roku ČSÚ vydal revidované údaje o deficitu a dluhu vládních institucí, které slouží k hodnocení plnění tzv. maastrichtských kritérií.
Obraz o vydáních vlády poskytuje statistika výdajů členěná podle tzv. klasifikace COFOG. Výdaje zařazuje do příslušných „kolonek“: národní bezpečnost, životní prostředí, vzdělávání, zdravotní péče či sociální zabezpečení.
Kolik vybraly vlády v České republice na daních? Rostla, či klesala daňová zátěž občanů? Kolik z vybraných peněz vlády investovaly? Jaký objem hrubého domácího produktu byl a je přerozdělován? I na tyto otázky umí statistika odpovědět.
Vládní instituce může stejně jako domácnost krýt momentální nedostatek finančních prostředků čerpáním úspor či prodejem majetku. Mezi deficitem a dluhem tudíž nemusí být přímý vztah, jak koneckonců ukazuje vývoj v posledních obdobích.
Vládní dluh na jednoho obyvatele ČR již přesáhl hranici 181 tis. Kč. V případě srovnání s ekonomicky aktivním obyvatelem přesáhl 360 tis. Kč, což v mnoha regionech představuje i byt skromnějších rozměrů.
Likvidací druhého pilíře důchodového systému dosáhlo Maďarsko rekordní změny salda hospodaření směrem dolů. Avšak i další členské státy Evropské unie prohloubily své deficity z důvodu revize národních účtů.
Nahrávání ...
