Názory a postoje mladých

Mladí lidé v Česku jsou tolerantnější k sexuálním menšinám než Slováci, ale kritičtější vůči odlišným etnickým a náboženským skupinám.

Na hodnoty uznávané mladými lidmi v Česku a na Slovensku se zaměřilo šetření, které v roce 2020 provedla Česká rada dětí a mládeže ve spolupráci s Radou mládeže Slovenska. Zúčastnilo se ho 1 508 respondentů ve věku 15 až 29 let v Česku a 1 500 na Slovensku.

Mezi nejdůležitější hodnoty patří rodina a přátelé

Velký význam přisuzují mladí lidé hodnotám jako rodina, přátelé nebo volný čas. Všechny tři uvedené pojmy označilo 95 % a více respondentů za roz­hodně nebo spíše důležité. Práci považuje za důle­žitou 91 % respondentů a fyzickou zdatnost 86 %. Politiku do kategorie rozhodně nebo spíše důležité zařadilo 37 % dotazovaných. V žádném z výše uve­dených pojmů se od sebe neliší hodnocení Čechy a Slováky, výrazný rozdíl ovšem panuje v názoru na náboženství. To je důležité pro 46 % Slováků, ale jen pro 15 % Čechů.

Důležitost oblastí života (%, Česko)

Z hlediska národní identity se s příslušností ke své zemi o něco více identifikují čeští respondenti. Zá­roveň se 86 % mladých Slováků a 85 % Čechů cítí být Evropany. Identifikaci s vlastní zemí vnímá jako důležitou 85 % respondentů v Česku a 83 % na Slo­vensku. Přihlášení se k evropské identitě je důležité pro 72 % Čechů a pro 77 % Slováků.

Ztotožnění s národní identitou (%)

Demokracie ano, ale její pravidla už méně

Demokracii jako nejlepší politický systém pro svou zemi označilo 78 % Slováků a 71 % Čechů. Politikům a politickým stranám přitom nedůvěřuje 62 % mla­dých Slováků i Čechů. Svým způsobem alarmující je zjištění, že 31 % mladých Slováků a 30 % mladých Čechů si myslí, že volby jsou plýtváním času a pe­něz. Tuto odpověď volili častěji ti, kteří si nemyslí, že demokracie je nejlepším politickým systémem, ale přiklonila se k nim i řada těch, kteří v demokracii věří. Více než 40 % respondentů v obou zemích také souhlasilo s výrokem, že osobní svoboda nesmí být omezena ani v případě, že tím může být ohroženo zdraví druhých. Tito lidé tedy nepochopili důležitý princip lidských práv v demokratické společnosti, a sice, že moje svoboda končí tam, kde začíná ome­zovat svobodu jiného člověka.

Názor na demokratické hodnoty (%, Česko)

Více se angažují Slováci

O společenské a politické záležitosti ve vlastní zemi se zajímá víc než polovina mladých lidí. Slováci se o společenské dění a politiku zajímají o něco více než Češi. Na Slovensku se zajímá o společenské dění 66 % mladých, o politické dění v zemi 61 % a o lokální politické dění 53 %. V Česku se za­jímá o společenské dění 59 % mladých, o politické dění v zemi 52 % mladých a o lokální politické dění 44 % respondentů. Nejmenší zájem proje­vují mladí lidé o dění v jiných zemích a o mezi­národní politiku. Tyto oblasti sleduje přibližně třetina mladých, přičemž o něco větší zájem byl zjištěn na Slovensku.

Do dobrovolnických aktivit se zapojuje shodně 26 % mladých Čechů i Slováků. Do školních či stu­dentských rad se během posledních 12 měsíců zapo­jilo 12 % respondentů. Dar na společensky prospěšné účely věnovalo během posledních 12 měsíců 16 % mladých Čechů a 12 % mladých Slováků.

V toleranci panují značné rozdíly

Ve vztahu k ostrakizovaným skupinám lidí se Češi a Slováci nejvíce liší v otázce sexuálních menšin. Ho­mosexuálové vadí 11 % Čechů, ale až 23 % Slováků. Transsexuály by za sousedy nechtělo mít 16 % Čechů a 30 % Slováků. Češi jsou oproti Slovákům kritičtější v postojích k alkoholikům, drogově závislým, mig­rantům a muslimům.

Postoje k ostrakizovaným skupinám se výrazně liší také podle toho, zda je respondentem muž, nebo žena. Ženy častěji nemají problém s tím, aby v jejich sousedství bydleli homosexuálové a transsexuálové. V Česku je rozdíl mezi muži a ženami 18 vs. 5 % v případě homosexuálů a 25 vs. 8 % u transsexuálů. Na Slovensku 29 vs. 19 % u homosexuálů a 37 vs. 23 % u transsexuálů. České ženy jsou ovšem kritičtější k alkoholikům a drogově závislým o cca 10 procent­ních bodů než muži.

Koho byste nechtěli mít za souseda (%)

Překvapivým zjištěním byly názorové rozdíly mezi věkovými skupinami mladých Čechů. Nejmladší vě­ková kategorie 15–19 let je oproti nejstarší kategorii 24–29 let značně tolerantnější k Romům, muslimům a migrantům. Jedná se o rozdíl v rozmezí 10 až 15 procentních bodů. To poukazuje na větší otevřenost mladších generací vůči etnickým či náboženským menšinám. U Slováků však tento fenomén zazna­menán nebyl.

Umělé přerušení těhotenství častěji pozitivně hod­notí Češi, a to i přímo ve vlastním případě, kdy by umělé přerušení těhotenství zvažovalo 38 % Čechů a 28 % Slováků. Velký rozdíl je zaznamenán také v otázce homosexuálního styku, se kterým nemá problém u sebe nebo ostatních 63 % Čechů, oproti 47 % Slováků. Slováci jsou kritičtější i v otázce eu­tanazie a sebevraždy.

Větší tolerance Čechů se projevuje rovněž v po­stojích k aktivitám, které mohou být vnímány jako patologické nebo eticky problematické. Slováci jsou výrazně kritičtější k pití alkoholu (o 17 procent­ních bodů), ke konzumaci marihuany (o 12 p. b.), k sexu za úplatu (o 11 p. b.) a k nezávaznému sexu (o 9 p. b.).

Postoj k problematickým aktivitám (%)

Článek si můžete přečíst v prosincovém dvojčísle čísle časopisu Statistika&My.