Začněme úplně obecně. Konsolidovat určitý ukazatel za skupinu jednotek znamená, že z hodnoty ukazatele vyloučíme všechny vztahy (transakce) uvnitř skupiny tak, aby se skupina tvářila jako jeden celek ve vztahu ke svému okolí (k jednotkám mimo skupinu). Může se to zdát složité, ale příklad vše vyjasní.
Představme si rodinu (babičku, maminku a vnučku) a její finanční situaci. Maminka má hypotéku na opravu domu 500 tis. Kč. Dcera si od ní půjčila na studium 150 tis. Kč. Babička navíc půjčila vnučce na dovolenou 50 tis. Kč a jejich sousedovi 80 tis. Kč. Vnučka ještě dluží kamarádce za víno 125 Kč.
Koho zajímá, kdo komu dluží?
Když se na to podíváme z pohledu půjček, které musí každý člen splatit, tak babička nemusí splácet nic, maminka musí zaplatit hypotéku 500 tis. Kč bance a vnučka musí splatit všechny své půjčky ve výši 200,125 tis. Kč (tj. 150 tis. Kč mamince, 50 tis. Kč babičce a 125 Kč za víno). Pokud sečteme půjčky všech členů rodiny, mohlo by se zdát, že rodina jako celek dluží 700,125 tis. Kč (maminka 500 tis. Kč a vnučka 200,125 tis. Kč). Je ale evidentní, že tomu tak není, protože v této hodnotě jsou zahrnuty i půjčky mezi jednotlivými členy rodiny. Toto číslo, 700,125 tis. Kč, je tedy nekonsolidovaný dluh, který o zadlužení celé rodiny nevypovídá.
Abychom zjistili, kolik rodina jako celek opravdu dluží a musí splatit, máme dvě možnosti. První je, že z hodnoty půjček všech členů naší rodiny (700,125 tis. Kč) vyloučíme půjčky, které jsou mezi jejími členy navzájem, tj. 200 tis. Kč (150 tis. Kč od matky vnučce a 50 tis. Kč od babičky vnučce), a dostaneme 500,125 tis. Kč. Druhý způsob, který lze použít, je brát v úvahu pouze půjčky jednotlivých členů rodiny, které musejí splatit mimo rodinu. V našem případě je to maminčina hypotéka v bance (500 tis. Kč) plus půjčka vnučky na víno od kamarádky (125 Kč), dohromady opět 500,125 tis. Kč. Ať už tuto hodnotu vypočteme jakkoliv, jedná se o konsolidovaný dluh rodiny, který vypovídá o jejím celkovém zadlužení vůči všem ostatním mimo rodinu.
Pro doplnění uveďme, že částka 500,125 tis. Kč je hrubým konsolidovaným dluhem, neboť nezohledňuje to, že rodina také půjčila peníze někomu mimo rodinu. Pokud vezmeme v úvahu půjčku babičky sousedovi (80 tis. Kč) a budeme předpokládat, že rodina nemá žádné další pohledávky (například ani běžný účet v bance), pak čistý konsolidovaný dluh je 420,125 tis. Kč (500,125 tis. Kč minus 80 tis. Kč).
Ve statistické praxi není snadné konsolidaci provádět. Jedná se o úpravu, která vyžaduje znalost velkého množství podrobností. Je nutné zjišťovat u každého subjektu nejen jeho celkové závazky (v našem příkladu jsme uváděli pro zjednodušení pouze půjčky, ale může jít i o dluhopisy, účasti, deriváty aj.), ale také musíme znát protistranu k těmto závazkům, tedy komu subjekt dluží.
Vraťme se tedy na začátek: konsolidovaný dluh vládních institucí vypovídá o závazcích, které mají všechny vládní instituce vůči subjektům, jež nejsou vládními institucemi. Stejně jako tomu bylo u naší rodiny, kde jsme sledovali pouze to, co dluží jednotliví členové těm, kteří jsou mimo rodinu. Když vyloučíme závazky mezi vládními institucemi navzájem (např. když jedno ministerstvo půjčí jinému ministerstvu nebo když obec půjčí své příspěvkové organizaci), pak získáme konsolidovaný dluh, který mnohem lépe vypovídá o zadlužení sektoru vládních institucí, než kdybychom se nezajímali o to, kdo komu co dluží.
