Kapitola 04 Pro pokročilé

Makroekonomická dvojčata

Hrubý domácí produkt (HDP) je jedním z nejsledovanějších makroekonomických ukazatelů. Vedle něj je často zmiňována hrubá přidaná hodnota (HPH). Jaký je mezi nimi rozdíl a co mají společného?

Musíme začít zeširoka. HDP i HPH jsou ukazatele, které pocházejí z tzv. systému národních účtů, což je statistický systém, ve kterém jsou jednotlivé ukazatele vzájemně provázané (a je jich mnoho) a jsou ve vzájemném souladu. Levá strana rovnice se musí vždy rovnat té pravé. Například vše, co se vyrobí, je buď spotřebováno (například snědeno), nebo se stane investicí (bude sloužit ještě dlouho), nebo je vyvezeno (není použito v domácí ekonomice), nebo je uskladněno (čeká na své použití). Nemůže se to někam ztratit.

Když králíkovi oblékneme smoking, zůstane králíkem, jen bude oblečený.

Uveďme příklad na švestkách. Řekněme, že v sadu vypěstujeme švestky za 1 000 Kč. Co se s nimi stane? Část koupí lihovar (500), část se prodá lidem ke konzumaci (200), část je vyvezena do zahraničí (300). Vyrobených 1 000 = 500 v lihovaru plus 200 snědených plus 300 vyvezených. Levá strana rovnice se rovná té pravé! A takto to platí v celých národních účtech a vztazích mezi jejich ukazateli.

Vraťme se k HDP a HPH. Začněme s hrubou přidanou hodnotou. Zjednodušeně si ji představme jako hodnotu, která byla podniky (nově) vytvořena nad rámec vstupních nákladů. Zdá se to složité, ale není. HPH spočítáme jednoduše jako rozdíl mezi produkcí (vypěstovanými švestkami za 1 000 Kč) a mezispotřebou, tj. vstupními náklady, které byly s vypěstováním švestek spojeny a přímo spotřebovány (tj. nepatří sem ani mzda zahradníka, ani opotřebení košíku sběračů). Řekněme pro jednoduchost, že při pěstování žádné přímé náklady nebyly. HPH je tedy 1 000 (produkce 1 000 minus mezispotřeba 0 = 1 000). Potud je to snadné.

Makroekonomická dvojčata

V ekonomice je ale více podniků. A co jeden podnik vyrobí, druhý často použije jako vstupní materiál do své výroby (čili jako mezispotřebu). Proto je při vysvětlení HPH tak důležitý výraz „nově vytvořená hodnota“. Představme si, že lihovar z našich švestek (za 500) vyrobí slivovici za 1 000 (opět zjednodušení – jiné vstupní náklady než švestky nebyly). Pro lihovar je přidaná hodnota 500 (produkce za 1 000 minus mezispotřeba za 500), protože nad rámec vstupních nákladů (švestek) lihovar nově „vytvořil“ hodnotu 500.

Dohromady v sadu a lihovaru byla nově vytvořená hodnota 1 500. A to je hrubá přidaná hodnota za naši celou ekonomiku. Můžeme ji vypočítat dvěma způsoby. Jednak jako součet přidaných hodnot obou podniků (v sadu za 1 000 a v lihovaru za 500), nebo jako rozdíl mezi produkcí a mezi­spotřebou za oba podniky dohromady: produkce za 2 000 (1 000 za švestky plus 1 000 za slivovici) minus mezispotřeba za 500 (švestky do lihovaru). Výrobní náklady (naše švestky za 500) byly „mezikrokem“ v produkci slivovice, proto musejí být odečteny ze součtu produkce obou podniků (jinak by tam byly dvakrát).

… a to celé je HáDéPé!

A teď konečně hrubý domácí produkt. Možná to bude překvapením, ale i HDP si lze představit jako souhrn všeho, co bylo v ekonomice nově vytvořeno, stejně jako HPH. Má to ale háček. Jak už bylo řečeno, v národních účtech se levá strana rovnice musí rovnat pravé. Na jedné straně podniky něco nově vytvořily (HPH za 1 500), na druhé straně to někdo koupil (lidé nakoupili švestky a slivovici a část švestek se vyvezla). Co je ale důležité: lidé švestky a slivovici nenakoupili přímo za cenu, kterou si účtují podniky (těch 200 a 1 000), ale za cenu včetně daně z přidané hodnoty (DPH) a spotřebních daní. A v tom je ten háček!

Podniky tedy nově vyrobily za 1 500 (jedna strana rovnice), ale lidé zaplatili 230 za švestky (200 + DPH 30), 1 452 za slivovici (1 000 + spotřební daň z lihu 200 + DPH 252) a vyvezeny byly švestky za 300 (bez DPH). Evidentně 1 500 se nerovná 1 982 (230 + 1 452 + 300)! Aby se tedy levá a pravá strana rovnaly, musíme k přidané hodnotě (1 500) připočíst daně (482 = 30 + 200 + 252). A to je právě HDP! HDP je roven HPH plus čistým daním na výrobky („čisté daně“ znamenají daně minus dotace, protože některé výrobky nejsou zdaňované, ale naopak dotované). Každopádně HDP je v podstatě HPH, ale v cenách, za které se zboží nakupuje (čili v kupních cenách).

V praxi HPH tvoří okolo 90 % HDP, zbytek jsou čisté daně na výrobky. Proto se obvykle HDP a HPH vyvíjejí podobně. Jen výjimečně, pokud daně dramaticky rostou nebo klesají, je vývoj HDP odlišný od HPH. V takovém případě je důležité sledovat vývoj HPH, protože na ni nemají čisté daně vliv a přímo vypovídá o výrobní výkonnosti ekonomiky. Každopádně vývoj jednoho ukazatele nelze oddělovat od druhého, protože jsou jen dvěma pohledy na totéž.

Předchozí článekKouzlo parity kupní síly
Další článekCo je akrualizace?

Tereza Košťáková:
O složitém jednoduše