Statistické prameny z doby středověku neměly celostátní povahu, protože řízení země nebylo centralizováno. Jako statistické prameny můžeme z této doby využít různé zakládací listiny, závěti nebo zápisy o koupi a darování pozemků či nemovitostí. Vznikaly také různé soupisy a zápisy za účelem vybírání daní, odvodů k vojsku či zjištění majetku. Majitelé panství si také zpravidla vedli záznamy o poddaných osobách, o jejich majetku a uložených daních nebo jiných povinnostech. Dochovaly se také zápisy o obývaných domech či potenciálních brancích.
Víte, že …
za nejstarší dochovaný pramen, jemuž lze na našem území přisoudit i význam statistický, je soupis majetku litoměřického kostela sv. Štěpána? V zakládací listině kníže Spytihněv II. „…vybral z otrocké čeledi z každého svého hradu a z každého řemesla tak, jak se sluší na knížecí službu, muže se ženou, se syny a dcerami, náležejícího k jednomu každému řemeslu. Také daroval čtrnáct vsí, odevzdaných hostům a šest vsí, vykázaným služebníkům a oráčům se všemi nezbytnostmi, totiž s lesy a poplužími. Rovněž dal dvě vinice s vinaři, kolik by jich stačilo k jejich obdělávání, třicet mladých dělnic, také sto klisen s velkým polem a tolikéž ovcí, třicet krav a sedmdesát vepřů […] Jména vsí jsou: Křešice, Brná, Popovo, Zásada, Travčice, Řepčice, Týnec, Malečov, Březí, Ptačice, Liběšice, Chouč, Bohušovice, Chotěšov.“
1058 nejstarší dochovaný soupis na našem území
