Na co umíráme

V roce 2013 zemřelo v ČR nejvíce lidí na nemoci oběhového systému, bylo to ale méně než předloni. Tato dlouhodobě nejčetnější skupina příčin smrti stála loni život 23,7 tis. mužů (43 % celkového počtu zemřelých mužů) a 28,0 tis. žen (51,8 % úhrnu).

Meziroční pokles počtu zemřelých, i když menší než v případě nemocí oběhové soustavy, byl registrován i v případě úmrtí v důsledku novotvarů, které tvoří druhou nejčastější příčinu smrti. Novotvary způsobily v roce 2013 celkem 15,2 tis. úmrtí mužů (27,6 %) a 12,2 tis. úmrtí žen (22,6 %). Zejména vlivem epidemiologické situace v roce 2013 se zvýšil počet zemřelých na některá onemocnění dýchací soustavy, jako jsou chřipka, akutní zánět průdušek či chronické obstruktivní nemoci plic. Nemoci dýchací soustavy se tak staly třetí nejfrekventovanější příčinou smrti i v roce 2013. V loňském roce byla příčina smrti z této kategorie nemocí uvedena u 6,8 tis. zemřelých (3,8 tis. mužů a 3,0 tis. žen). Třetí místo zaujímaly dokonce i u mužů (poprvé), počet zemřelých na onemocnění dýchací soustavy byl však jen nepatrně vyšší než na vnější příčiny. U žen čtvrté místo patřilo nemocem endokrinní soustavy, výživy a přeměny látek, které byly v případě mužů až šesté (za nemocemi trávicí soustavy), a to zejména v důsledku nárůstu úmrtí s určenou základní příčinou smrti diabetes mellitus.
Již více než dvě desetiletí trvající celkový pokles úmrtnosti na nemoci oběhové soustavy je vytvářen zejména poklesem úrovně úmrtnosti, včetně 2013, na akutní infarkt myokardu a cévní onemocnění mozku.
Na úrovni jednotlivých nemocí je nejčastější příčinou smrti z této třídy nemocí chronická ischemická choroba srdeční. Vývoj úmrtnosti na tuto příčinu je v posledních letech, a to i v loňském roce, ovlivněn metodologickými změnami a tím je obtížně hodnotitelný (stejně jako např. také v případě aterosklerózy).
Metodologické změny stály také za poklesem počtu úmrtí na selhání srdce v roce 2013 a za vzestupem úmrtnosti na hypertenzi od roku 2007, který byl umocněn změnou pravidel pro výběr základních příčin smrti v případě hypertenzní nemoci srdce platnou od roku 2013.
V případě úmrtnosti na celou kategorii novotvarů lze její intenzívnější pokles pozorovat až v posledním desetiletí. Z nejčastěji zastoupených nádorových onemocnění platil celkový pozitivní trend pro vývoj úmrtnosti na zhoubný novotvar průdušky a plíce (mužů), tlustého střeva a konečníku, prostaty (poslední tři roky jde již o stagnaci) či ženského prsu.
Pokles úrovně úmrtnosti na vnější příčiny se v posledních letech zpomaluje (zejména u žen), nicméně i v roce 2013 se standardizovaná míra meziročně snížila.
Snížila se rovněž úmrtnost v důsledku dopravních nehod (spolu se sebevraždami nejčastěji sledované podskupiny příčin z této třídy). Tento důvod stál z jedné čtvrtiny u mužů a z jedné sedminy u žen za snížením celkové úmrtnosti na vnější příčiny smrti během posledního desetiletí.
Úmrtnost na sebevraždy, které jsou výrazně častější u mužů, má v posledních letech méně příznivý trend, resp. v předchozích čtyřech až pěti letech obecně mírně vzrůstala.

Struktura zemřelých podle příčin smrti*) v roce 2013 (v %)

Struktura zemřelých podle příčin smrti*) v roce 2013 (v %)

Více informací na www.czso.cz

Obyvatelstvo