Za 60 let se zvýšil podíl vysokoškoláků 12krát

VYDÁNÍ: 03/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Podle údajů ze sčítání lidu v letech 1950 až 2011 se úroveň vzdělanosti v České republice stále zvyšuje. Počet lidí se základním vzděláním se několikanásobně snížil. Naopak rostlo zastoupení všech ostatních vyšších stupňů vzdělání.

Ještě při prvním poválečném sčítání lidu v roce 1950 více než čtyři pětiny populace ve věku 15 a více let dosahovaly nejvýše základního vzdělání, u žen to bylo více než 85 %. Přibližně každý desátý obyvatel – o něco častěji muži než ženy – uvedl jako nejvyšší dosažené vzdělání na úrovni středního odborného (bez maturity). Úplné střední vzdělání (s maturitou) mělo asi 5 % sečtených osob, přičemž dvě třetiny z nich tvořili muži. Vysokoškolské vzdělání získal pouze jeden ze sta obyvatel, mužů bylo přitom mezi nimi 5,5krát více než žen. Tato úroveň vzdělanosti pochopitelně odpovídala společensko-hospodářské situaci v předcházejících desetiletích.

Předválečná sčítání zjišťovala gramotnost

Sčítání lidu je na území ČR jediným zdrojem dat o nejvyšším ukončeném vzdělání za celou dospělou populaci.
Předválečná československá sčítání v letech 1921 a 1930 zjišťovala pouze gramotnost obyvatel, tj. znalost čtení a psaní. Otázka na nejvyšší dokončené vzdělání byla do cenzu na našem území poprvé zařazena až v roce 1950. Informace o struktuře obyvatel podle dosaženého vzdělání tak byly zjišťovány přibližně každých deset let. Údaje o vzdělání jsou ve sčítání sledovány za všechny osoby ve věku 15 a více let.
Celkový podíl osob s dosaženým vzděláním alespoň na úrovni úplného středního či vyššího stupně vzdělání dosáhl při sčítání 2001 poprvé vyšší hodnoty u žen (38,2 %) než u mužů (36,3 %). V roce 2011 se tento rozdíl ještě zvýraznil (46,2 % versus 40,9 %).

Následující šedesátileté období probíhalo ve znamení trvalého snižování počtu i podílu osob se základním vzděláním mezi obyvatelstvem. Naopak zastoupení všech ostatních vyšších stupňů vzdělání až na výjimky neustále rostlo. Starší generace zpravidla s nízkým dosaženým vzděláním byly postupně nahrazovány nově nastupujícími, které měly ve své většině snazší přístup k vyšším stupňům vzdělání. Kromě měnících se socioekonomických podmínek a školních systémů se postupně rozšiřovaly i možnosti dálkového studia středních a vysokých škol, což přispělo k dalšímu růstu vzdělanosti i u populace již dospělé, resp. zaměstnané.
I přes tento trend ale zůstávala skupina osob, které během života dosáhly nejvýše základního vzdělání, dlouho největší částí populace. Teprve při sčítání 1991 se nejpočetnější skupinou stali lidé se středním vzděláním (bez maturity) s více než 35% podílem na obyvatelstvu. Tento stupeň vzdělání byl jako nejčetnější zjištěn i při sčítáních v letech 2001 a 2011. Zároveň zde však existují i značné rozdíly mezi muži a ženami.
Ke skokovému – v průměru zhruba čtyřnásobnému nárůstu absolutního počtu i podílu osob se středním vzděláním bez maturity došlo mezi sčítáními 1961 a 1970. Tehdy se poprvé významně projevilo začlenění vzdělávání učňů do systému středního školství. U mužů se střední vzdělání hned při sčítání 1970 dostalo na pomyslnou první příčku s přibližně dvoupětinovým podílem v populaci. Tuto pozici si poté udrželo i v dalších sčítáních, resp. svůj podíl ještě zvyšovalo až na 45 % v roce 2001. Naopak mezi ženami v roce 1970 ještě dvě třetiny měly jen základní vzdělání a na střední vzdělání dosahovala necelá pětina. Nejpočetnější skupinou se ženy se středním vzděláním staly až při sčítání v roce 2001, kdy jejich podíl přesáhl 31 %.

Zastoupení mužů a žen v jednotlivých stupních nejvyššího ukončeného vzdělání podle SLDB 2011 (v %)

Zastoupení mužů a žen v jednotlivých stupních nejvyššího ukončeného vzdělání podle SLDB 2011 (v %)

Nárůst vzdělanosti u žen je výraznější

Dlouhodobě přetrvávající vyšší podíl osob se základním vzděláním mezi ženami souvisí z velké části s odlišnou věkovou strukturou. Ženy mají vyšší naději dožití a tedy i početnější zastoupení starších generací (u nichž základní vzdělání převažuje) v populaci, než je tomu u mužů. Nelze jej tak považovat za zaostávání žen ve zvyšování úrovně vzdělání, naopak mj. i vzhledem k nižší vzdělanosti na počátku sledovaného období je nárůst vzdělanosti u žen téměř ve všech aspektech výraznější než v případě mužů.
V případě úplného středního a vysokoškolského vzdělání byl nárůst v průběhu sledovaných šedesáti let plynulejší, ale také mnohem větší.
Jestliže zastoupení osob se středním vzděláním bez maturity bylo v roce 2011 více než trojnásobné oproti populaci sečtené roku 1950, podíl osob s úplným středním vzděláním se zvýšil více než pětinásobně a podíl vysokoškolsky vzdělaných vzrostl 12krát. V absolutních počtech se nárůst jeví ještě výraznější.
Na rozdíl od středního vzdělání bez maturity, které zřejmě díky vyššímu podílu oborů s tradiční převahou mužů zaznamenalo větší nárůst mezi muži, zastoupení vyšších stupňů vzdělání rostlo výrazně více u žen. Dlouho přetrvávající rozdíly v úrovni vzdělání mužů a žen se tak postupně snížily. V některých případech se dokonce obrátily, u většiny vyšších stupňů vzdělání začaly mezi absolventy převažovat ženy. Nejprve k tomu došlo v případě úplného středního vzdělání: počínaje sčítáním v roce 1991 je podíl osob s úplným středním vzděláním mezi ženami trvale vyšší než mezi muži, v případě všeobecného úplného středního vzdělání ženy muže předstihly dokonce o dvě desetiletí dříve.

 Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel 15letých a starších podle údajů SLDB 1950–2011

Nejvyšší ukončené vzdělání obyvatel 15letých a starších podle údajů SLDB 1950–2011

Až do začátku 90. let byly kromě vysokoškolského studia jiné možnosti vzdělávání po ukončení střední školy poměrně málo rozšířené. Jednalo se o různé formy nástavbového nebo pomaturitního studia, vzdělávání v podnikových institutech či kurzech na vysokých školách. Teprve v 90. letech počet osob s těmito typy vzdělání rapidně vzrostl, což se odrazilo ve výsledcích sčítání v letech 2001 a 2011. Kromě rozšířených možností vzdělání v nástavbovém a pomaturitním studiu k tomu přispěl především vznik vyšších odborných škol. Nárůst byl enormní zejména v případě žen, mezi roky 1991 a 2011 se tak v této skupině zcela obrátila struktura podle pohlaví a při sčítání 2011 již téměř dvě třetiny absolventů nástavbového a vyššího odborného vzdělání tvořily ženy.
Rovněž míra vysokoškolského vzdělání u žen vzrostla ve srovnání s muži mezi roky 1950 až 2011 zhruba 5krát více. Podíl žen s vysokoškolským vzděláním se tak postupně téměř přiblížil úrovni mužů.

V roce 2001 byli poprvé sčítáni bakaláři

Nejvýrazněji – téměř čtyřnásobně – vzrostl mezi roky 2001 a 2011 počet absolventů bakalářského studia. V roce 2001, kdy bylo bakalářské studium poprvé při sčítání zjišťováno, jej uvedlo 6 % vysokoškolsky vzdělaných osob, o deset let později to bylo již 16 %.
V roce 2001 bylo 9 z 10 osob s vysokoškolským diplomem absolventy „klasického“ vysokoškolského studia, resp. magisterského studia. Ačkoli mezi roky 2001 a 2011 přibylo v absolutním počtu nejvíce právě absolventů magisterského studia o dalších téměř 200 tis., v relativním srovnání s bakalářským studiem byl tento nárůst asi 10krát pomalejší. Při sčítání 2011 se tak jejich podíl snížil pod čtyři pětiny. Zastoupení absolventů doktorského studijního programu mezi osobami s vysokoškolským vzděláním vzrostlo jen nepatrně a dosahuje necelých 5 %.
Podle výsledků sčítání zůstalo i v roce 2011 střední vzdělání bez maturity nejčetnějším vzděláním u mužů a v rámci celé populace – dosáhl jej přibližně každý třetí obyvatel České republiky. U žen se ale v roce 2011 stalo nejčastějším dosaženým stupněm úplné střední vzdělání.

Autor: , oddělení metodiky, analýz a diseminace sčítání
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Platy učitelů a učitelek v České republice se příliš neliší

Platy učitelů a učitelek v České republice se příliš neliší

Rozdíly mezi odměňováním mužů a žen byly v roce 2014 znatelnější u akademických pracovníků vysokých škol a na řídících pozicích základních a středních škol. Největší rozdíly byly na školách pro žáky se speciálními vzdělávacími potřebami, kde ženy v řídících pozicích pobíraly pouze 81 % průměrného platu mužů.

České školství očima OECD

České školství očima OECD

V podílu obyvatel s terciárním vzděláním Česko zatím nedosáhlo průměru zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). V podílech nejméně vzdělaných je na tom naopak ze všech zemí nejlépe. Potvrzují to výsledky z ročenky organizace Education at a Glance 2015.

Dlouhá rodičovská je pro ženy luxusem

Dlouhá rodičovská je pro ženy luxusem

Bylo by dobré, kdyby lidé v České republice nemuseli řešit dilema, zda mít rodinu, anebo práci, ale kdyby se jim povedlo mít obojí, přeje si Petr Mazouch, proděkan pro zahraniční styky a rozvoj Fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické v Praze. Jednu z možností, jak toho dosáhnout, vidí ve zkrácení rodičovské dovolené.