Administrativní zdroje dat, vláda podpořila ČSÚ

VYDÁNÍ: 01/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vláda ČR podpořila záměr ČSÚ sdílet administrativní zdroje dat pro statistické účely a aktivně spolupracovat při návrzích na jejich další rozvoj.

ČSÚ předložil koncem roku 2016 vládě ČR zásadní materiál o realizaci integrovaného sběru vybraných údajů pro veřejnou správu. Východiskem pro jeho sepsání byly změny evropské legislativy v oblasti využívání administrativních zdrojů dat, které lze využít pro tvorbu evropské statistiky.
Úřad využívá vybrané administrativní zdroje dat pro optimalizaci své činnosti a pro snížení administrativní zátěže povinných subjektů již několik let. Přesto je nařízení i pro něj zlomové.
Novela nařízení o evropské statistice zásadním způsobem posiluje právo národních producentů statistik na využívání administrativních dat. Dosud měli národní producenti statistik deklarováno pouze právo na přístup k administrativním zdrojům dat. Nově mají právo na rychlý a bezplatný přístup a využívání všech administrativních záznamů, a to v míře nezbytné pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky. Nadto má být s nimi konzultován i návrh podoby a další rozvoj administrativního zdroje a požadavky na využívání konkrétních dat pro statistické účely.

Podpora vlády je nutná

Z praktických důvodů považoval ČSÚ za žádoucí, aby vláda ČR jasně deklarovala podporu Úřadu v této oblasti. Na základě uvedeného materiálu bylo dne 14. prosince 2016 jednomyslně schváleno usnesení vlády č. 1135 o realizaci integrovaného sběru vybraných údajů pro veřejnou správu. To na základě novely nařízení č. 223/2009 o evropské statistice z roku 2015 ukládá resortům spolupracovat s ČSÚ, a to již ve fázi prvotního návrhu podoby, změny nebo zrušení administrativních zdrojů dat a při realizaci bezplatného a rychlého přístupu a využívání všech administrativních zdrojů dat, které tyto úřady spravují, včetně připojených metadat.
S vybranými správními úřady bude nutné dohodnout konkrétní mechanismy spolupráce pro případ změn stávajících administrativních zdrojů dat nebo i pro sdílení individuálních údajů a metadat v potřebném čase a rozsahu.

Způsob předávání dat se řeší

Vytvoření nových podmínek neznamená, že ČSÚ bude mít přímý přístup do informačních systémů správních úřadů. Způsob předávání dat se řeší a bude vždy prováděn na základě společné dohody. Zkušenosti ČSÚ s přebíráním administrativních dat ukazují, že pokud nejsou vytvořeny technické podmínky pro jejich předávání, například definované exporty nebo možnost jejich definování pracovníky správního úřadu (ne externím dodavatelem), vznikají dodatečné náklady na úpravy informačních systémů, které mohou být finančně a časově náročné.

Údaje z daňových přiznání jsou důležité

Například pro tvorbu statistik jsou nezbytným vstupem údaje z daňových přiznání. V roce 2017 bude Ministerstvem financí představena první verze nového daňového zákona, který kromě jiného vytvoří podmínky pro vznik systému integrovaného sběru dat prostřednictvím elektronického portálu. Integrovaný systém správy daní a pojistného zajistí sběr dat na jednom místě a využití získaných dat oprávněnými orgány státní správy. Tento projekt by měl přinést požadované zjednodušení a zefektivnění sběru dat, jakož i jejich sdílení. ČSÚ využije svého práva na konzultace a zapojení ve fázi prvotního návrhu podoby integrovaného systému správy daní a pojistného s cílem posoudit způsob využití dat pro statistické účely.

Hlavní výhody využívání administrativních dat

Pokud shrneme hlavní výhody využívání administrativních dat pro statistické účely, a to nejen ČSÚ, pak je to vícenásobné využití dat získaných orgány státní správy. Poskytováním dat dávají orgány státní správy jasný signál o efektivitě tvorby informací pro potřeby státu. Další výhodou je zamezení duplicitního zjišťování dat, kterým se omezí nebo přímo sníží administrativní zátěž povinných subjektů (nejen podnikatelů). Navíc může dojít i ke zvýšení kvality statistických informací, které se vytvářejí vždy na základě aktuálních administrativních dat. V neposlední řadě může docházet i k navýšení počtu zveřejňovaných souhrnných statistických informací.

Nezbytný předpoklad

Nakonec je třeba zmínit nezbytný předpoklad pro využívání administrativních dat, a tím je motivace povinných subjektů k elektronickému podání požadovaných údajů. Pokud nejsou podávána elektronickou formou, pak o sdílení dat nelze jednat. Resorty v těchto případech nebudou pořizovat data z papírových formulářů pouze pro statistické účely.

Autor: , ředitelka sekce obecné metodiky a registrů
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Očekávám zlom v oblasti sdílení dat

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Končící rok přinesl Českému statistickému úřadu řadu změn. Nejen v návaznosti na nařízení o evropské statistice jím rezonovala debata o nezávislosti národních statistických úřadů, upozorňuje předsedkyně Iva Ritschelová. Ptali jsme se jí i na přístup k administrativním zdrojům dat či implementaci služebního zákona.

Statistických zjišťování bude v příštím roce méně

ilustrační foto

Koncem listopadu byla ve Sbírce zákonů zveřejněna vyhláška o Programu statistických zjišťování na rok 2016. Oproti minulému roku se sníží jejich celkový počet o 20 zjišťování.

Mou vizí je rozvoj v oblasti administrativních zdrojů dat

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Před pěti lety se Iva Ritschelová stala předsedkyní ČSÚ. Úřad od té doby prošel významnou proměnou a modernizací. Dosáhl značných úspor v hospodaření a výrazně snížil zátěž respondentů.

Zefektivnění státní statistické služby

ilustrativní fotka

Cílem prioritního úkolu je vytvořit jediné místo pro sběr všech statistických výkazů, snížit administrativní zátěž respondentů a zvýšit dostupnost administrativních dat pro státní statistickou službu.

Využije oficiální statistika Big Data?

Ing. Jan Ernest

Vrchním ředitelem sekce produkčních statistik ČSÚ se stal v listopadu 2014 Jan Ernest. Nový manažer, jehož předchůdcem byl Josef Vlášek, hovoří o nástrojích statistiků v souvislosti s globalizací, o fenoménu Big Data a o šetření v podnicích. Na české statistice si nejvíce cení její odbornosti a nezávislosti.

Ubylo resortních statistických zjišťování

ilustrativní fotka

Ještě v roce 2012 prováděly resorty celkem 91 statistických zjišťování. Letos jich uskuteční jen 74 a jejich počet bude dále klesat. Statistici předpokládají, že v příštím roce resorty zrealizují 63 a v roce 2017 celkem 51 statistických zjišťování.

Prioritní úkoly Českého statistického úřadu

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

ČSÚ si každý rok stanoví prioritní úkoly, jejichž prostřednictvím zabezpečuje aktivity významné pro vývoj státní statistické služby České republiky ve střednědobém horizontu. Jsou to nadstandardní činnosti, které obvykle souvisí s vysokými nároky na odbornost či personální kapacity Českého statistického úřadu. Východiskem pro definování prioritních úkolů ČSÚ jsou mise, vize a strategie úřadu schválené již v roce 2011.

Snížení administrativní zátěže respondentů

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Český statistický úřad bude předkládat vládě návrhy, jejichž realizace by měla vést k dalšímu snížení administrativní zátěže podnikatelů. Zároveň by mělo dojít k omezení duplicitního poskytování údajů státní správě.