Třetina mladých nevyužívá svoji kvalifikaci

VYDÁNÍ: 05/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

V roce 2016 byly do Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) zařazeny i otázky o situaci mladých na trhu práce v jednotlivých zemích EU. Z odpovědí na otázku o uplatnění vzdělání v zaměstnání vyplynulo, že s růstem úrovně formálního vzdělání roste i spokojenost s jeho uplatněním v praxi.

Převážná většina pracujících se základním vzděláním se domnívá, že jejich znalosti a dovednosti nejsou využity (odpověď ne a spíše ne). Nespokojena je polovina všech respondentů se středním stupněm vzdělání bez maturity (vyučených). Poněkud lepší situace je mezi středoškoláky s maturitou, kde byl ale jejich podíl také vysoký (blížil se 40 %). S tím kontrastuje vysoký podíl absolventů terciárního studia, kde pouhých 13 % osob je nespokojeno s uplatněním svého vzdělání.

Uplatnění vzdělání 20–34letých osob v zaměstnání v roce 2016

Uplatnění vzdělání 20–34letých osob v zaměstnání v roce 2016

Nízká spokojenost v oboru studia služby

Na úrovni středního vzdělání bez maturity se absolutně nejvyšší počet nespokojených soustřeďuje do dvou tříd absolvovaných oborů, a to do třídy technika, výroba a stavebnictví (92 tis.) a do třídy služby (téměř 60 tis.). Ve třídě služeb se jedná především o restauratérství (kuchařství, obsluha, pohostinské služby a rychlé občerstvení). Vyšší počet těchto osob je i v oboru kadeřnické a kosmetické služby. Právě ve službách je vysoký i celkový podíl nespokojených (62 %).
Ve skupině maturantů bylo absolutně nejvíce nespokojených v široce vymezeném oboru studia obchod, administrativa a právo, v oboru technika, výroba a stavebnictví a opět ve službách. Téměř polovina absolventů oboru služeb uvádí, že ve svém zaměstnání vůbec neuplatní nebo spíše neuplatní své vzdělání. Nespokojenost s uplatněním kvalifikace často uvádějí absolventi oboru umění a humanitní vědy, oboru zemědělství, lesnictví, rybářství a absolventi všeobecného vzdělání (gymnázia, lycea).
Přes vysokou úroveň spokojenosti s uplatněním znalostí u absolventů terciárního studia se však vyskytují i na této úrovni obory, kde je spokojenost nižší. Jedná se hlavně o služby a zároveň o obor umění a humanitní vědy.

Názor 20–34letých, že v zaměstnání není zcela nebo spíše není využita jejich kvalifikace (v %)

Názor 20–34letých, že v zaměstnání není zcela nebo spíše není využita jejich kvalifikace (v %)

Nespokojeno je téměř 40 % mladých žen

Vedle oboru studia je spokojenost ovlivněna i věkem respondentů. Více než polovina pracujících ve věku 20–24 let není spokojena s uplatněním svých znalostí a dovedností. Převážně se jedná o absolventy středního stupně vzdělání s maturitou a bez maturity. Ve věkové skupině 25–29 let již převažuje počet spokojených (ano a částečně ano), když jejich podíl vzrostl na 55 % všech respondentů dané věkové skupiny. Vyšší podíl spokojených je i ve skupině mladších třicátníků. Ve všech pětiletých skupinách vždy převažovala vyšší spokojenost mužů než žen.

Ochota přestěhovat se kvůli svému budoucímu zaměstnání, 15–34 let, 2016

Ochota přestěhovat se kvůli svému budoucímu zaměstnání, 15–34 let, 2016

Mladí pracující s výjimkou pomáhajících rodinných příslušníků byli dotazováni, jestli se kvůli současnému zaměstnání přestěhovali. Kladně na otázku odpovědělo 167 tis., tj. necelých 13 % pracovníků ve věku 20–34 let. Přitom se jedná hlavně o absolventy terciárního studia a o absolventy středních škol s maturitou (celkem 104 tis. osob). Stěhovali se zejména v rámci České republiky (132 tis.). S velkým odstupem následoval počet osob, které se z důvodu zaměstnání přestěhovaly z nebo do zemí Evropské unie (28 tis.).

Výsledky za všechny země EU budou známy v roce 2018

Řada otázek v ad hoc modulu VŠPS na téma Mladí lidé na trhu práce byla respondentům pokládána poprvé. Proto nejsou k dispozici časově srovnatelné údaje, které by umožnily posoudit míru změn. V šetření nebyly zjišťovány údaje o úrovni spokojenosti mladých respondentů s finančním ohodnocením jejich práce. Je však zřejmé, že diferenciace ve výši příjmů podstatně ovlivňuje i názor respondentů na využití jejich kvalifikace. V roce 2018 Eurostat zveřejní údaje za všechny členské země EU.

Uplatnění vzdělání 20–34letých mužů a žen v jejich zaměstnání v roce2016 (v %)

Uplatnění vzdělání 20–34letých mužů a žen v jejich zaměstnání v roce2016 (v %)

S přibývajícím věkem se chuť stěhovat za prací snižuje

V porovnání se skupinou pracujících mladých uvažují ekonomicky neaktivní studenti o případné změně bydliště po ukončení studia daleko častěji. Možnost stěhovat se za prací uvádějí nejčastěji ekonomicky neaktivní mladí lidé ve věku 20–24 let, kteří se z valné části připravují na své povolání studiem na terciárním stupni. Více než 35 % respondentů v tomto věku uvedlo, že by se kvůli zaměstnání přestěhovali mimo ČR. Ve skupině 25–29letých by se kvůli zaměstnání chtělo přestěhovat mimo ČR pouze 16 %. Tento podíl se dále snižuje i ve skupině 30–34letých (8 %).
Je třeba poznamenat, že absolutní četnost neaktivních respondentů po dosažení 25, resp. 30 let výrazně klesá, a to zejména v souvislosti s dokončením terciárního stupně vzdělání. Z porovnání s údaji o skutečné migraci mladých pracujících je zřejmé, že ochota stěhovat se za prací do zahraničí je výrazně korigována právě nástupem do zaměstnání po ukončení studia.

Autor: , odbor statistiky trhu práce a rovných příležitostí
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Polovina studentů soukromých VŠ studuje ekonomické obory

ilustrativní fotka

V roce 2017 žilo v České republice 1 290,1 tis. obyvatel ve věku 25–64 let s vysokoškolským vzděláním, z toho 654,8 tis. byly ženy. Ve srovnání s ostatními státy Evropské unie vykazuje Česko stále podprůměrné hodnoty.

Děti se z ústavů přesouvají do náhradních rodin

ilustrativní fotka

Ke konci roku 2016 bylo v Česku v náhradní rodinné péči umístěno více než 18 tis. dětí. Jejich počet vzrostl během posledních deseti let dvaapůlkrát. Největší počet dětí v náhradní rodinné péči žije v Moravskoslezském kraji, nejméně v Kraji Vysočina.

Mladí lidé. Souběh studia a práce

RNDr. Michaela Kleňhová

S rostoucími kvalifikačními požadavky na výkon některých profesí a s uvolněním vzdělávacího trhu stoupá počet studentů. Průměrná doba studia a podíl mladých lidí ve vzdělávání se tak zvyšuje.

Zaměstnanost mladých do dvaceti let je minimální

ilustrační foto

Zaměstnanost osob v ČR ve věku 15–24 let se od roku 1993 neustále snižuje. V současnosti nedosahuje ani průměru za členské země EU. Mimořádně nízká je míra zaměstnanosti lidí ve věku do dvaceti let. Přitom zvýšení ekonomické aktivity mladých by mohlo být jedním z významných faktorů pozitivně ovlivňujících vývoj na trhu práce.

Volná pracovní místa nejsou pro každého

Mgr. Dalibor Holý

Jednou z hlavních prázdninových zpráv se stalo snižování nezaměstnanosti, kdy se v mezinárodním srovnání dostala Česká republika na druhé místo v Evropské unii.

S rodiči do Kristových let

ilustrativní fotka

Rozdíly mezi věkem, v němž mladí opouští domácnosti rodičů a začínají žít samostatně, jsou mezi evropskými zeměmi obrovské. Průměrně stráví děti v Unii ve společné domácnosti s rodiči 26,1 roku. V České republice zůstávají mladí se svými rodiči průměrně do věku 26,7 roku.

Mladí Češi pracují v průmyslu častěji, než je v EU27 obvyklé

ilustrativní fotka

Demografický vývoj a pozdější nástup do zaměstnání kvůli pokračujícímu studiu mají vliv na celkový počet pracujících ve věku do čtyřiceti let. Statistici spočítali, že dlouhodobě klesá; v letech 1995–2011 se snížil o téměř 300 tisíc.

Proč mladí nepracují a staří nevědí kudy kam

Ilustrační obrázek

Ještě v roce 1993 pracovala téměř třetina osob ve věku 15 až 19 let. O dvacet let později, v roce 2013, jich pracovala zhruba 3 %. Naprosto opačná tendence je u lidí v předdůchodovém věku. Míra jejich zaměstnanosti se totiž razantně zvýšila.

Nejdříve studia, pak mateřství

RNDr. Michaela Kleňhová

Téma mladí a rodina je ve společnosti často diskutované a jde o téma velmi široké, na které je nutné pohlížet ve vzájemných souvislostech. Z pohledu statistiky se dotýká zejména demografie a sociálních statistik, a to především statistik sňatečnosti, porodnosti, trhu práce, průměrných mezd a spotřeby domácností. Nicméně

Více než čtvrtina mladých rodin žije v pronájmu

ilustrativní foto

Mladé domácnosti, tedy domácnosti s osobou v čele mladší 40 let, bydlí ve srovnání s ostatními domácnostmi častěji v nájemních bytech. Ve vlastním domě, bytě či v družstevním bytě žijí dvě třetiny mladých domácností (67,5 %), zatímco u ostatních domácností je tento podíl více než osmdesátiprocentní (81,4 %).

Elektronizace vytlačuje práci z obchodu a služeb

ilustrativní fotka

Ekonomika a svět práce se v 21. století dramaticky proměňují. Popisovat svět statistickými indikátory z minulého století je stále méně přesné a přiléhavé. Nové ukazatele ale nejsou na obzoru. Jsme ve stadiu přechodu k nové realitě, její kontury však nejsou usazené.