Kdy přibývá zemřelých?

VYDÁNÍ: 02/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Počet zemřelých obyvatel ČR měl od počátku 80. let 20. století, kdy roční úhrn převyšoval 130 tis. osob, dlouhodobě klesající trend. Minimum, 104,4 tis., připadlo na rok 2006. V posledním desetiletí má naopak počet zemřelých spíše mírně rostoucí tendenci.

Má nás růst počtu zemřelých znepokojovat? Nemusí. Počet zemřelých totiž neodráží pouze úroveň úmrtnosti, ale také počet obyvatel a jeho věkové složení. Nejdůležitější roli přitom hraje početnost starších věkových skupin, které jsou vystaveny nejvyššímu riziku úmrtí. Vyšší zastoupení osob staršího věku v populaci tak logicky i při neměnné úrovni úmrtnosti generuje vyšší počet zemřelých. Ale rostoucí podíl seniorů v populaci díky zlepšující se úmrtnosti nemusí nutně vést k více úmrtím.

Věková skladba se mění

V roce 2016 téměř devět z deseti zemřelých skonalo ve věku vyšším než 60 let, 45 % úmrtí se týkalo poměrně úzké věkové skupiny osob 80letých a starších. Za posledních dvacet let podíl zemřelých ve věku nad 80 let vzrostl o 10 p. b. Počet zemřelých v jednotlivých věcích se přitom díky nepravidelné věkové struktuře obyvatel mnohdy v čase výrazně měnil. Například mezi lety 2003 a 2007 se počet zemřelých ve věku 88–90 let propadl na polovinu (z 8 na 4 tis.). Následně se opět zvyšoval až na 2,5násobek (10 tis.). Dalším příkladem může být výrazný pokles počtu zemřelých kolem věku 78 let v roce 1996 a ve věku 89 let v roce 2006.
Bližší zkoumání prozradí, jak blízká je spojitost struktury zemřelých podle věku s vývojem počtu narozených o sedm osm desetiletí dříve. Zmíněná lokální minima totiž souvisejí s významným poklesem počtu narozených dětí v průběhu první světové války. Početně velmi různorodá počáteční velikost jednotlivých generací totiž zůstává v naší populaci jasně zřejmá i v seniorském věku. Tato nepravidelnost může ovlivnit hodnotu podílů jednotlivých věkových skupin i souhrnné ukazatele, které jsou založeny pouze na rozložení absolutních počtů událostí podle věku.
Průměrný věk zemřelých měl v posledních dvou desetiletích jednoznačně rostoucí trend. Mezi roky 1996 a 2015 se zvýšil téměř o čtyři roky ze 71,9 na 75,8 roku. V roce 2016 došlo k mírnému snížení na 75,7 roku, na čemž se podílela mj. nižší váha zemřelých ve věku 80–84 let (následkem jejich nižšího počtu v populaci kvůli poklesu porodnosti ve 30. letech 20. století).

Zemřelí podle věku, 1996, 2006 a 2016

Zemřelí podle věku, 1996, 2006 a 2016

Nepravidelná věková struktura se výrazně odráží v tzv. modu (modus – věk s nejvyšším počtem zemřelých). Zaměříme-li se na posledních dvacet let, v roce 1996 byly mezi zemřelými nejpočetnější 82leté osoby (generace narozených před první světovou válkou). Nicméně díky přesunu silnějších generací narozených po skončení první světové války do věku vyšší úmrtnosti byl tomuto vrcholu velmi blízký i počet zemřelých ve věku 74 let. Jazýček vah mezi těmito generacemi zemřelých se překlopil v roce 1997, kdy se modus zemřelých snížil z 82 na 75 let. V letech 1998 až 2005 pak v podstatě pravidelně rostl zpět na 83 let, odrážeje stárnutí početně silných generací 1921 a 1922, které v tomto období utvářely nejsilnější skupinu zemřelých. Modus věku zemřelých se následně, až do roku 2016, držel v rozmezí 82 až 85 let. V posledních pěti letech je nejvíce zemřelých s rokem narození 1930.
Obdobná situace jako v roce 1997 se bude znovu opakovat i v blízké budoucnosti, kdy modus věku zemřelých významně klesne. Věkové složení zemřelých tímto způsobem ovlivní další vlna poválečného babyboomu – silné generace narozených v průběhu a po skončení druhé světové války. V důsledku rozdílné úmrtnosti mužů a žen podle věku již nyní tyto generace převažují na straně zemřelých mužů.
Údaje o absolutních počtech zemřelých a jejich třídění podle věku jsou lehce dostupné a z pohledu menších územních jednotek i nejrozšířenější. Kvůli nepravidelné věkové struktuře populace je však třeba je interpretovat s opatrností. Při analýze úmrtnosti bychom měli vždy využívat spíše standardizované ukazatele, které vliv věkové struktury eliminují – například úmrtnostní tabulky.

Autor: , oddělení demografické statistiky
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Na co nejčastěji umíráme my, Evropané

ilustrativní fotka

V období 2006 až 2014 umírali obyvatelé České republiky a členských zemí EU28 nejčastěji na nemoci oběhové soustavy, novotvary a nemoci dýchací soustavy. Z pohledu intenzity úmrtnosti zaostávalo Česko za Unií u všech nejčastějších příčin úmrtí. Výjimkou byly nemoci dýchací soustavy, v těch dosahujeme lepších hodnot.

Autorem prvních úmrtnostních tabulek byl anglický astronom

Jitka Langhamrová_náhled

Jak se u nás v průběhu staletí měnila délka života a co nás čeká v budoucnosti, vysvětluje demografka Jitka Langhamrová, vedoucí katedry demografie na Vysoké škole ekonomické v Praze a předsedkyně České demografické společnosti. Podle ní demografy nejvíce šokovaly změny, ke kterým u nás došlo po roce 1989.

O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle?

ilustrativní fotka

V posledních dvou desetiletích se zlepšila úmrtnost mužů i žen všech rodinných stavů. Rozdíly v úrovni úmrtnosti osob jednotlivých rodinných stavů, vyjádřené nadějí dožití třicetiletých, však byly a jsou pořád poměrně výrazné. Větší jsou pak u mužů než u žen.

Úmrtnost podle rodinného stavu

ilustrační foto

V článku v únorovém vydání časopisu Statistika&My O kolik roků žijí ženatí muži a vdané ženy déle? je analyzována úmrtnost svobodných, ženatých/vdaných, rozvedených a ovdovělých ve věku 30 a více let.

Chřipky a špatné počasí nám zkracují život

ilustrativní fotka

Střední délka života se od roku 1990 ve všech členských zemích EU prodloužila o více než šest let. Obyvatelé států západní Evropy, v nichž je naděje dožití nejvyšší, mají před sebou v průměru o více než osm let života více než lidé ze zemí střední a východní Evropy.

Očkování může zabránit zbytečným úmrtím dětí

Světový den očkování

Podle zdrojů Světové zdravotnické organizace a Dětského fondu OSN se od roku 1990 podařilo za 25 let snížit počet zemřelých dětí mladších pěti let díky očkování z 12,6 mil. na polovinu. Přesto stále přibližně 1,5 mil. dětí ročně umírá ještě před dosažením věku jednoho roku na nemoci, kterým je možno zabránit očkováním.

Mateřská úmrtnost klesla za 25 let o polovinu

ilustrativní fotka

Každý den na světě zemře 830 žen v důsledku komplikací v těhotenství, při porodu či v šestinedělí. Počet případů úmrtí matek v jednotlivých částech světa odráží nerovnosti v přístupu ke zdravotní péči a zdůrazňuje rozdíly mezi bohatými a chudými regiony. Ve vyspělých zemích je již úmrtí rodičky vzácností. Pokud k němu však dojde, vyvolá ve společnosti šok.

Nově příchozí migranti jsou zdravější než my

doc. RNDr. Dagmar Dzúrová, CSc.

Docentka Dagmar Dzúrová z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze vzbudila pozornost v přednáškovém sále Fakulty managementu Vysoké školy ekonomické v Jindřichově Hradci. Zde na demografické konferenci hovořila o zdraví migrantů, což je téma, o kterém se u nás příliš neví a nemluví.