Nejmenší dluh má Estonsko, největší Řecko

VYDÁNÍ: 03/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Většina zemí Evropské unie dlouhodobě nedodržuje maastrichtské kritérium. Jde o to, že hrubý konsolidovaný dluh k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %. Tuto hranici v roce 2008 překročilo devět a v roce 2016 dokonce 16 členských států.

Od roku 2004 trvale překračují maastrichtské kritérium Belgie, Německo, Řecko, Francie, Itálie, Rakousko a Portugalsko. Přitom více než dvojnásobné překračování 60% hranice u Itálie a Portugalska není ničím výjimečným. Vůbec nejhůře si v tomto směru vede Řecko, kde se už dluh dostal nad 180 % HDP.
Tato skutečnost pak zvyšuje poměr dluhu k HDP za celou Unii. Ten se od roku 2010 nedostal pod úroveň 80 % HDP. Jedinou ze zakládajících zemí EU, která má dluh nižší, je Lucembursko (24 % HDP).

Estonsko je zemí s dlouhodobě nejnižší mírou zadluženosti

Státy připojené k EU po roce 2004 mají výši svých dluhů k HDP na nižších úrovních. Nejhůře si v posledních letech vede Kypr (107 % HDP), dále Chorvatsko (83 % HDP) a Slovinsko (79 % HDP). Nejdéle si nad zmíněnou hranicí udržovala svůj dluh Malta, které se podařilo míru zadlužení od roku 2013 postupně snižovat (celkem o 10,8 procentního bodu) až na úroveň pod 60 % HDP v roce 2016.
Země platící eurem mají více než dvakrát častěji vyšší míru zadluženosti než státy, které platí vlastní měnou – v roce 2016 se jednalo o 13 z 19 států eurozóny. V předchozích dvou letech maastrichtské kritérium nedodrželo dokonce 14 států. Nejlépe se dodržování hranice od roku 2000 daří Estonsku, Litvě, Lotyšsku, Lucembursku a Slovensku. Estonsko je zemí s dlouhodobě nejnižší mírou zadluženosti, která se zpravidla pohybuje do 10 % HDP. Česká republika si v porovnání s ostatními státy vede velmi dobře. Míru zadluženosti se jí daří stále udržovat dokonce pod 45 % HDP. Za poslední tři roky došlo k poklesu míry zadluženosti o více než 8 procentních bodů na úroveň 37 % HDP v roce 2016. Pouze třem z devíti zemí mimo eurozónu se nedaří dané kritérium dodržovat. Jedná se o Chorvatsko, Velkou Británii a Maďarsko.

Dluh sektoru vládních institucí v EU, 2016 (% HDP)

Dluh sektoru vládních institucí v EU, 2016 (% HDP)

Struktura dluhu se mezi zeměmi příliš neliší

V posledních letech státy preferují na krytí dluhu zejména dlouhodobé instrumenty. Největší část dluhu mají ve formě dlouhodobých dluhových cenných papírů. Výjimkou jsou Estonsko, Řecko a Kypr, které mají nejvyšší podíl dluhu v dlouhodobých půjčkách, Řecko a Kypr je mají od mezinárodních věřitelů – zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu.
Nejvyšší procento vydaných krátkodobých dluhových cenných papírů mělo v roce 2016 Maďarsko (15,4 %). Tento typ financování využívalo velmi často i v předcházejících letech. Většina zemí Evropské unie měla ve stejném roce nejméně zastoupené krátkodobé půjčky, ty se pohybovaly většinou do jednoho procenta. Pouze Švédsko se v tomto směru vymyká. Hodnoty okolo 10 % (12,8 % v roce 2016) u něj nejsou výjimečné. Medián podílu oběživa a vkladů na dluhu činil 1,5 %.
Vyšší podíly kolem 7–11 % jsou v posledních letech zejména u Irska, Velké Británie, Portugalska a Itálie.

V Česku dominují dluhopisy

Česká republika měla v roce 2016 ze všech států největší podíl dluhu v dlouhodobých dluhových cenných papírech (90,5 %). Zbylá část dluhu je financována především dlouhodobými půjčkami (8,6 %) a přijatými vklady (0,5 %). Největší podíl na dluhu sektoru vládních institucí má kapitola státního dluhu. Skrze ni stát vydává státní dluhopisy, přijímá dlouhodobé úvěry od Evropské investiční banky a spravuje prostředky státní pokladny.
Druhý nejvyšší podíl na dluhu České republiky mají banky, které jsou zařazeny do sektoru vládních institucí. Ty spravují vklady a úvěry klientů a také vydávají vlastní dluhopisy.

Dluh může být alokován v národní i zahraniční měně

Eurostat u zemí zjišťuje výši dluhu podle měn, a to v eurech, v britských librách, švýcarských francích, japonských jenech a amerických dolarech. Tyto údaje neposkytují všechny členské státy. Z dostupných informací je patrné, že téměř všechny státy mají své dluhy uloženy v národní měně. Vyšší podíl je u zemí eurozóny (více než 90 %). Výjimkou jsou Litva (71,3 %) a Lotyšsko (84,1 %), ve kterých je zbylý dluh veden zejména v amerických dolarech.

Mimo eurozónu mají více než polovinu dluhu v eurech Bulharsko, Chorvatsko a Rumunsko.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Úvěry v cizí měně? Ve firmách běžný jev

ilustrativní fotka

Otevřenost české ekonomiky se neprojevuje jen rostoucím objemem vývozu a dovozu zboží a služeb. České firmy často operují v jiné než korunové měně. A tak je pro ně přirozené, že si i úvěr pořídí v cizí měně. Zpracovatelský průmysl je toho příkladem.

Dluhy na export

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

Makroekonomické údaje o chování vládních institucí získaly v hospodářské politice vskutku exkluzivní pozici. Jejich výše dnes podmiňují vstup zemí do eurozóny, ovlivňují rating zemí, rozpočtová opatření vlád, ale i přístup k evropským fondům a řadu dalších politických rozhodnutí. Proto je uspokojení silné poptávky po včasných a precizních informacích o veřejných financích jednou z velkých výzev statistických úřadů.

Zadluženost přijetí eura nebrání

ilustrativní fotka

Se zadlužeností 36,77 % HDP patřilo Česko na konci roku 2016 mezi evropské premianty. Nižší úroveň vykázaly jen tři země. Avšak ne vždy jsme na tom byli tak dobře. Podívejme se, jaká byla dynamika vývoje dluhu ČR a jeho struktury od roku 1995.

Dluhy straší Evropu

ilustrativní fotka

Statistika umí nejen potěšit, ale i vystrašit. Stav a vývoj zadlužení evropských zemí patřily v poslední dekádě k těm údajům, které veřejnost spíše děsily.

Jak si vedou české domácnosti z pohledu národních účtů

ilustrativní obrázek

Za posledních 20 let vzrostly průměrné mzdy a platy v ČR více než trojnásobně, avšak průměrný příjem OSVČ jen 1,5krát. Do práce mimo ČR dojíždělo téměř 50 tis. zaměstnanců. V průměru si vydělali téměř 2,5krát více než v ČR.

Proč dluh klesá i při deficitech

ilustrační foto

Vládní instituce může stejně jako domácnost krýt momentální nedostatek finančních prostředků čerpáním úspor či prodejem majetku. Mezi deficitem a dluhem tudíž nemusí být přímý vztah, jak koneckonců ukazuje vývoj v posledních obdobích.

Satelitní účet veřejného sektoru

Dluh a deficit vládních institucí jsou ukazatele, na které se soustřeďuje zájem politiků, mezinárodních institucí i veřejnosti. Ekonomická krize jejich váhu jenom posílila.

Zdánlivě malé změny

Ilustrační foto

Vládní dluh na jednoho obyvatele ČR již přesáhl hranici 181 tis. Kč. V případě srovnání s ekonomicky aktivním obyvatelem přesáhl 360 tis. Kč, což v mnoha regionech představuje i byt skromnějších rozměrů.