Jaké jsou vědomosti a dovednosti dospělých

Celkově nejlepšího hodnocení dosáhli dospělí z Finska, Nizozemska, Norska a Švédska. Jejich výsledky byly nadprůměrné ve všech sledovaných oblastech. Japonci  byli absolutně nejlepší ve čtenářské a numerické gramotnosti, ale v řešení problémů byli pouze průměrní. Irsko, Polsko a Spojené státy měly naopak ve všech třech sledovaných oblastech podprůměrné výsledky. Itálie a Španělsko měly podprůměrné výkony ve čtenářské a numerické gramotnosti a neúčastnily se testování v oblasti řešení problémů.
Česká republika dosáhla nadprůměrného výsledku v numerické gramotnosti a průměrného výsledku ve čtenářské gramotnosti a při řešení problémů v oblasti informačních technologií. Podíl dospělých, kteří nebyli schopni, resp. ochotni pracovat s počítačem, se v ČR nelišil od průměru zúčastněných zemí. Tvořil jednu čtvrtinu dospělých.
Velké rozdíly nejsou ani tak mezi státy, jako spíše v rámci jednotlivých zemí. Rozdíl mezi 5. a 95. percentilem je v České republice v matematické i čtenářské gramotnosti relativně malý. ČR má také v obou oblastech jednu z nejvyšších hodnot 5. percentilu, což znamená relativně dobré dovednosti osob s nejnižší úrovní matematické i čtenářské gramotnosti.

Srovnání výsledků mezi výzkumy PIAAC a IALS v ČR ukazují, že čtenářské dovednosti dospělých Čechů se v uplynulých 15 letech ani nezlepšily ani nezhoršily. Rozdělení výsledků v populaci je rovněž stejné. V obou výzkumech vykazuje ČR relativně úzké rozdělení a poměrně vysokou hodnotu 5. percentilu, která svědčí o relativně dobrých dovednostech občanů s nejhoršími výsledky. Dovednosti nejmladší populace se zhoršily, což se netýká pouze ČR. Hypotéza, že v mezinárodním srovnání dochází k mimořádně vysokému zhoršování vědomostí a dovedností mladých Čechů, kterou nastolily výsledky šetření PISA 2009, se tedy nepotvrdila.
Srovnání relativního umístění ve čtenářské a matematické gramotnosti odpovídá trendům v žákovské populaci. Ukazuje se, že dochází k mírnému zlepšení v umístění ve čtenářských a mírnému zhoršení v umístění v matematických žebříčcích. Ve výzkumu IALS se ČR umístila ve čtenářské gramotnosti na devátém místě, ve výzkumu PIAAC na místě sedmém. V matematické, resp. numerické gramotnosti, došlo k propadu ze třetího na sedmé místo.

Rozdíly mezi muži a ženami

Ve čtenářské gramotnosti dosahují v zemích OECD muži průměrné skóre 274, zatímco ženy 272. V průměru tak nejsou výsledky mužů a žen příliš odlišné a v mnoha zemích jsou statisticky nevýznamné. V numerické gramotnosti jsou rozdíly výraznější: v zemích OECD dosahují muži průměrné skóre 275, zatímco ženy jen 264. V České republice jsou rozdíly spíše nižší (muži: 280, ženy: 271). V dovednosti řešení problémů dosahují muži v zemích OECD průměrné skóre 286, zatímco ženy 280. Ve všech zemích dosahují muži v této dovednosti vyšší hodnocení, rozdíly se ovšem výrazně liší napříč zeměmi. Česká republika se řadí k zemím s menšími statisticky nevýznamnými rozdíly – muži dosahují průměrné skóre 285, zatímco ženy 281.

Výsledky podle vzdělání a rodinného zázemí

Spolu s nárůstem podílu vysokoškoláků v populaci (čistá míra vstupu do terciárního vzdělávání se od roku 1989 více než ztrojnásobila) došlo od roku 1998 ke zhoršení výsledků této vzdělanostní skupiny. Stále však jsou ve všech sledovaných oblastech dovednosti českých vysokoškoláků ve všech věkových kategoriích, včetně té nejmladší, lepší, než je průměr OECD.
Mezinárodní výzkumy vědomostí a dovedností v žákovských populacích neumožňují porovnávat výsledky absolventů různých typů škol. Ve výzkumu PIAAC byl proveden nadvýběr mladých lidí ve věku 16–34 let, aby bylo možno toto porovnání provést. Výzkum prokázal velké rozdíly mezi absolventy odborných maturitních a odborných nematuritních oborů. Tyto rozdíly se od roku 1998 zvýšily.

Výzkum ukázal, že lidé s lepším socioekonomickým zázemím (měřeným prostřednictvím vzdělání rodičů) dosahují významně lepších výsledků než lidé se zázemím méně příznivým. V průměru zemí OECD dosahují respondenti, jejichž alespoň jeden rodič dosáhl terciárního vzdělání, ve čtenářské gramotnosti skóre 295. U respondentů, kde alespoň jeden rodič dosáhl střední školy, je to 278, zatímco u těch, kde ani jeden z rodičů nedosáhl střední školy, již jen 256.
V České republice jsou rozdíly mezi respondenty s nejvyšším a nejnižším socioekonomickým statusem nadprůměrně vysoké. Závislost úrovně gramotnosti na socioekonomickém statusu je navíc silnější v mladší věkové kohortě než u starších občanů. To znamená, že dochází k dalšímu zvyšování rozdílů v dovednostech lidí s příznivým a méně příznivým zázemím. Výsledky výzkumu PIAAC tak potvrzují poznatky ze žákovské populace týkající se relativně silné a rostoucí závislosti vědomostí a dovedností na rodinném zázemí.
Ve výzkumu byly sledovány rovněž neekonomické efekty, tedy souvislost mezi úrovní gramotnosti a subjektivním hodnocením vlastního zdraví, mírou důvěry v ostatní, dobrovolnictvím a pocitem vnitřní politické efektivity (tedy subjektivním pocitem ohledně možnosti ovlivnit politické rozhodování). Ačkoli vyšší úroveň čtenářské gramotnosti pozitivně souvisí se všemi čtyřmi sledovanými faktory, míra těchto vztahů se mezi zeměmi velmi liší.
Zatímco v zemích, jako jsou USA, Německo, Austrálie či Spojené království, je vztah mezi čtenářskou gramotností a sledovanými neekonomickými faktory velmi silný, v zemích, jako jsou Japonsko či Finsko, je podstatně nižší.
Pokud jde o Českou republiku, čtenářská gramotnost vykazuje pozitivní asociaci se všemi sledovanými faktory. Vliv čtenářské gramotnosti na subjektivně pociťované zdraví a důvěru je ve srovnání s ostatními zeměmi nadprůměrný.