Za posledních 20 let (1993–2013) vzrostly průměrné příjmy ze zaměstnání (tzv. mzdy a platy) téměř čtyřnásobně. V roce 2013 činila průměrná mzda 24 716 Kč. Podle metodiky národních účtů jsou do ní totiž zahrnuty i různé formy dohod, naturální příjmy a také neformální zaměstnání. Oproti roku 2012 však poklesla o 216 Kč měsíčně.
Švarc systém měření komplikuje
Kromě zaměstnanců patří mezi pracující i sebezaměstnaní, tzv. osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ). Jejich příjmem není mzda, ale tzv. smíšený důchod, a to proto, že není možné oddělit složku odměny za práci a zisk. Takto měřený příjem OSVČ představoval v roce 2013 průměrně 46 094 Kč. Za posledních 20 let se zvýšil dvojnásobně, což je méně než výše průměrné odměny zaměstnance. Důvodem je skutečnost, že v posledních letech vzrostl počet lidí, kteří pracují v tzv. švarc systému, což je označení pro způsob ekonomické činnosti, při které osoby vykonávají pro zaměstnavatele běžné činnosti a přitom nejsou jeho zaměstnanci. Formálně vystupují jako samostatní podnikatelé, tj. OSVČ. Právě ti byli z hlediska příjmů zasaženi ekonomickou krizí mnohem více než zaměstnanci.
Novým fenoménem se staly důchody z vlastnictví
Dalším z příjmů domácností jsou tzv. důchody z vlastnictví (např. příjmy z úroků, z dividend, z pronájmu půdy atd.). Jelikož domácnosti jsou také plátci těchto důchodů (např. úroky), pro zjednodušení uvádíme saldo důchodů z vlastnictví. V roce 2013 činil průměrný měsíční čistý důchod z vlastnictví 958 Kč na jednoho obyvatele.
Za souhrn všech příjmů je možné v systému národních účtů považovat položku čistý disponibilní důchod. V roce 2013 představoval průměrný měsíční čistý disponibilní důchod částku 16 322 Kč na jednoho obyvatele.
Vloni činily průměrné výdaje obyvatele 15 847 Kč měsíčně. Největší část výdajů tvořily výdaje za bydlení a náklady související s bydlením (např. energie), celkem 29 %. Pak následovaly výdaje za potraviny s 16 %. Oproti tomu v roce 1993 se výdaje za bydlení a potraviny podílely přibližně stejnou měrou, a to 21 %.
Průměrná měsíční mzda a průměrný měsíční příjem z podnikání OSVČ ve vybraných zemích EU28 v roce 2013 (v eurech)
Důležitá je provázanost dat
Výhodou systému národních účtů je vzájemná provázanost. Výdaj jednoho hráče na trhu je příjmem ostatních. Jelikož jsou vazby v ekonomice různorodé, není jednoduché je zachytit. Aby vůbec bylo možné jednotlivé ekonomiky mezi sebou srovnávat, existují standardy, které předepisují, jak jednotlivé transakce vyčíslovat. Jelikož se společnost stále vyvíjí, je potřeba tyto změny reflektovat i při měření a zachycování ekonomické reality. Proto se mění i manuály statistiky národních účtů, podle kterých se ekonomika kvantifikuje. Přechod na manuál ESA2010 znamená revizi celé časové řady. Jedním ze základních principů statistiky národních účtů je totiž srovnatelnost časových řad, což se využívá zejména při ekonomickém modelování (predikcích). Kritici revizí poukazují zejména na to, že se tak přepisuje historie. Samotné revize jsou ovšem jenom snahou co nejreálněji popsat ekonomický vývoj, a to ve světle nejnovějších poznatků.
Vývoj průměrné měsíční mzdy na zaměstnance, průměrného měsíčního příjmu z podnikání OSVČ, ČR, 1993–2013 (v Kč)
Vývoj průměrných čistých důchodů z vlastnictví na obyvatele v ČR, 1993–2013 (v Kč)
Výdaje průměrného Čecha na polovině průměru EU
V mezinárodním srovnání jsou měsíční výdaje průměrného Čecha přibližně na polovině průměru Evropské unie. Jde o absolutní vyjádření, při tomto srovnání je nutné vzít v úvahu cenovou hladinu v dané zemi. Po srovnání cenových hladin jsou výdaje průměrného obyvatele České republiky přibližně na 68 % průměru Evropské unie.
V roce 2013 měsíčně zbylo občanu České republiky z jeho disponibilního příjmu po zaplacení výdajů v průměru 752 Kč, což je oproti roku 2012 o 317 Kč méně. Tato položka se v národních účtech definuje jako čisté úspory. Tyto peníze mohou být investovány do nemovitostí nebo uloženy v různých formách finančních aktiv.
Průměrné měsíční čisté investice do nemovitostí na obyvatele představovaly v roce 2013 částku 458 Kč. Oproti předchozímu roku tak byly v průměru nižší o 2,2 %.
Fakta v číslech
Průměrný obyvatel České republiky měl v roce 2013 měsíční disponibilní příjem ve výši 16 322 Kč. Zaměstnanec dostával v průměru odměnu za práci ve výši 24 716 Kč, OSVČ si přišla v průměru na 46 094 Kč.
Dalším příjmem byly prvotní důchody (úroky, dividendy, …), a to 958 Kč. V průměru každý obyvatel také obdržel na sociálních dávkách 4 462 Kč. Z disponibilních důchodů každý utratil na běžné výdaje v průměru 15 847 Kč měsíčně. 458 Kč byly průměrné měsíční investice do nemovitostí. Ve výsledku tak každému obyvateli ČR zbylo ve formě finančních aktiv v průměru 512 Kč měsíčně (rozdílem jsou kapitálové transfery, což jsou zejména bezúplatné převody majetku a zvýšení podílů domácností v penzijních fondech).
Struktura výdajů domácností v ČR v roce 1993 a 2013
Lidé museli sáhnout do úspor
V roce 1993 dokonce disponibilní důchod nepostačoval na pokrytí výdajů na konečnou spotřebu a domácnosti tak musely financovat svoje výdaje z úspor. Z grafu je také patrné, že průměrné čisté úspory dosáhly svého maxima v roce 2009. Tehdy se projevila nejistota z dalšího vývoje. Proto domácnosti při téměř stejných příjmech omezily svoje výdaje, aby si tak vytvořily rezervu do příštího období.
Vývoj průměrných měsíčních úspor na 1 obyvatele v ČR, 1993–2013 (v Kč)
Průměrné měsíční čisté úspory a čisté investice na 1 obyvatele ve vybraných zemích EU, 2013 (v eurech)
