K situaci na finančních trzích

Finanční sektor v Česku je v současnosti považován za stabilní a plně funkční. Většinu sektoru tvoří dcery velkých zahraničních bankovních společností, což spolu s rozsáhlou ekonomickou globalizací vytváří silnou provázanost na finanční trhy ve světě.

Finanční sektor v Česku je v současnosti považován za stabilní a plně funkční. Většinu sektoru tvoří dcery velkých zahraničních bankovních společností, což spolu s rozsáhlou ekonomickou globalizací vytváří silnou provázanost na finanční trhy ve světě.
V souvislosti s finanční krizí a dalším ekonomickým a společenským vývojem po roce 2008 řeší finanční sektor na úrovni zemí i ekonomických seskupení řadu otázek, které podmiňují jeho další efektivní fungování. To souvisí především s tím, že centrální banky k ovlivňování ekonomiky využily řadu nekonvenčních nástrojů, aby obnovily činnost transmisního mechanismu a následně podpořily poptávku.
Řada analýz potvrdila, že je třeba posílit regulační a dohledová opatření tak, aby byl získán jasnější vhled do hospodaření finančního sektoru. Řada opatření (např. BASEL) byla již realizována, další se připravují. Postup je však pomalý a vysoká míra nejistoty na finančních trzích trvá. Při realizaci těchto opatření je třeba dbát na posilování stability bankovního sektoru, ale zároveň neomezit poskytování finančních služeb klientům bank.
Předmětem diskuze zůstává jak velikost finančního sektoru, zejména ve vztahu k reálné ekonomice, tak velikost objemu finančních prostředků a nástrojů k její obsluze. To úzce souvisí s otázkou, jak vystoupit z procesů tzv. „kvantitativního uvolňování“, které byly ve Spojených státech amerických, Velké Británii a nakonec i v Evropské centrální bance v různých formách využity k řešení finanční krize.
Aktuální otázkou fungování finančního sektoru je hledání nových modelů chování za situace nízkých (nulových, záporných) úrokových sazeb, které snižují výsledky vlastních obchodních aktivit bank. Ty pak mohou tyto výpadky dohnat rozšířením počtu klientů, kterým budou poskytovat kvalitní finanční servis.
Na finančních trzích v České republice se rovněž řeší zlepšení fungování „nebankovního sektoru“ na trhu půjček. Je příliš rozbujelé s výraznými znaky neserióznosti. Pravdou je, že se rozvíjí finanční vzdělávání, avšak jeho postup je pomalý, a proto je třeba hledat cesty k jeho zintenzivnění. Úroveň pojištěnosti (životních i neživotních pojistek) zejména českých domácností je stále nízká, a tak je nutné hledat cesty k jejímu prohloubení.