Nejohroženější jsou neúplné rodiny

Český statistický úřad nedávno zveřejnil míru materiální deprivace v České republice v roce 2014. Za materiálně deprivovaného považují statistici každého člověka, kterému se nedostávají prostředky na alespoň čtyři z devíti sledovaných položek: barevná televize, telefon, pračka, auto, dostatečné vytápění bytu, jíst maso každý druhý den, zaplacení neočekávaného výdaje ve výši 9 600 Kč, uhrazení týdenní dovolené všem členům rodiny, jistota, že včas zaplatí nájemné či splatí úvěr.
V roce 2014 dosahovala míra materiální deprivace v našem státě 6,7 %, v Evropské unii se tato hodnota pohybuje nad úrovní 9 %. Celkem 63 % materiálně deprivovaných osob v šetření ČSÚ uvedlo, že si nemohou dovolit právě čtyři z devíti sledovaných položek. Mezi nimi se pak nejčastěji jedná o úhradu neočekávaného výdaje, zaplacení týdenní dovolené pro všechny členy domácnosti, vlastnění auta a možnost jíst maso každý druhý den. S financováním pravidelných plateb, jako jsou nájem, inkaso, hypotéka, leasing apod., by měly problém domácnosti materiálně deprivovaných osob v téměř polovině případů. U téměř všech materiálně deprivovaných osob by však jejich domácnost nebyla schopna z vlastních zdrojů uhradit neočekávaný výdaj ve výši 9 600 Kč. Celkově by tento náhlý, téměř desetitisícový výdaj nebyly schopny uhradit něco přes dvě pětiny (42 %) všech domácností. Finance na zaplacení týdenní dovolené všem členům chybí třetině domácností. Téměř každá sedmá domácnost si pak nemůže dopřát maso v jídelníčku ob jeden den a každá desátá si nemůže dovolit vlastnit auto. K dlouhodobě nejohroženějším skupinám osob patří nezaměstnaní, domácnosti jednotlivců, neúplné rodiny a rodiny s více dětmi.

Který typ rodinných domácností je nejvíce „deprivován“?

Při srovnání měr materiální deprivace osob v jednotlivých typech rodinných domácností s dětmi je patrné, že největší podíl materiálně deprivovaných osob nalezneme u rodin s více dětmi. Podle šetření Životní podmínky 2014, které se tentokrát zaměřilo na materiální a sociální podmínky dětí do 16 let, žilo v České republice v úplných rodinách s dětmi 38 % rodinných domácností. Neúplné rodiny s dětmi pak tvořily 8 % všech rodinných domácností a přes polovinu jich pak žilo v domácnostech bez dětí.
Mezi neúplnými rodinami s dětmi je materiálně deprivovaných osob přes jednu pětinu. U domácností bez dětí by tato míra dosahovala přibližně 4 %, což je srovnatelné s úplnými rodinami vychovávajícími jedno či dvě děti. V tom případě vykazuje míra materiální deprivace hodnoty nižší, než je průměr v populaci. Avšak u úplných rodin se třemi i více dětmi a také u všech neúplných rodin je podíl materiálně deprivovaných osob nadprůměrný. Mezi rodinnými domácnostmi vůbec nejnižší hodnotu materiální deprivace vykazuje klasický model úplné rodiny se dvěma potomky.

Problémem je i sportovní vybavení a zajištění prázdnin

V modulu zaměřeném na materiální a sociální podmínky se zkoumalo, zda si domácnost může dovolit zabezpečit všem dětem mladším 16 let vybrané předměty či některé aktivity. Ze sledovaných předmětů si domácnosti nejčastěji nemohly dovolit pořídit dětem sportovní vybavení pro venkovní aktivity v podobě kola, kolečkových bruslí, koloběžky apod. Každá dvacátá domácnost nemůže koupit dětem nějaké nové oblečení a podobně je tomu s možností zařadit maso či jeho vegetariánskou náhražku dětem do denního jídelníčku. Pouze dvě rodiny ze sta nemohou svým dětem dopřát ovoce či zeleninu každý den a podobně je tomu se zabezpečením hraček, knih i dvou párů padnoucích bot.
Z vybraných aktivit nemůže každá 14. rodina zajistit dětem týdenní prázdniny mimo domov, stejně jako jim předplatit pravidelné volnočasové aktivity v podobě zájmových kroužků. Slavit zvláštní příležitosti (např. své narozeniny) a pozvat si na návštěvu kamarády naopak umožňuje dětem téměř 98 % rodin. Z těchto čtyř výše jmenovaných aktivit pak téměř každá desátá domácnost nemůže svým dětem mladším 16 let zabezpečit alespoň jednu z nich. U úplných rodin se třemi a více dětmi se jedná dokonce o každou pátou. Také jedna pětina neúplných rodin nemůže dětem dopřát alespoň jednu ze jmenovaných činností.
V modulu bylo dále zjišťováno, jaké mají děti do 16 let v domácnosti podmínky ke studiu, zda mají doma vhodné místo pro vypracování domácích úkolů a zda jim rodiče mohou zaplatit školní výlety. Téměř každá 17. domácnost nezabezpečuje dětem vhodné podmínky k jejich studiu, buď pro ně nemají doma klidný osvětlený prostor, nebo nemají finance k zaplacení školních akcí.

Co má největší vliv na sociální zabezpečení domácnosti?

Celkově jsou osoby v rodinách s více dětmi častěji materiálně deprivované, mají vyšší riziko ohrožení příjmovou chudobou a vykazují vyšší úroveň souhrnného indexu sociálního vyloučení.
Míra ohrožení osob příjmovou chudobou dosahuje v úplných rodinách se třemi a více dětmi hodnoty dvakrát vyšší, než je tomu u celkové populace, a osoby v neúplných rodinách se dvěma a více dětmi jsou ohroženy dokonce až čtyřnásobně častěji než celková populace. Podobně je tomu také s ukazatelem sociálního vyloučení.
Větší počet dětí sice znamená vyšší zátěž pro příjmové a materiální zabezpečení domácnosti, avšak podstatné rozdíly nalezneme především v členění na úplné a neúplné domácnosti. Úplné rodiny s dětmi vykazují celkově nižší hodnoty ukazatelů sociální deprivace než celková populace, a naopak všechny tyto indikátory dosahují v neúplných rodinách s dětmi třikrát vyšší úrovně než celá populace. Úplnost rodiny proto ovlivňuje materiální a sociální podmínky dětí výrazněji než počet dětí v rodině.
Domácnosti s více dětmi navíc nalezneme především mezi úplnými rodinami, které si právě mohou dovolit lépe zabezpečit své potomky. Tři a více dětí je téměř ve všech případech vychováváno v úplných rodinách, přičemž těchto je mezi domácnostmi s dětmi pouhá desetina. Jen pro srovnání, tyto úplné rodiny se třemi a více dětmi žijí v podobných sociálních a materiálních podmínkách jako neúplná rodina s pouze jedním potomkem. Také klasický model rodiny se dvěma dětmi, který se mezi domácnostmi s dětmi vyskytuje ve dvou pětinách případů, je častější mezi úplnými rodinami. Navíc u všech sledovaných ukazatelů sociálního vyloučení vykazují tyto úplné rodiny se dvěma dětmi nižší hodnoty než celková populace. Počet dětí tedy sice hraje velkou roli v tom, zda rodina bude finančně či materiálně strádat, ale do větší míry to závisí především na úplnosti rodiny.