I když po roce 1989 došlo jak v Česku, tak na Slovensku v důsledku transformace ekonomik k výraznému propadu výdajů na výzkum a vývoj (VaV), po rozpadu společného státu se tento propad zastavil jen v České republice. Od roku 1995 až do roku 2015 zde bylo možné pozorovat více či méně kontinuální nárůst těchto investic. Ve vztahu k HDP se Česko dokonce v roce 2014 dostalo až na úroveň průměru EU28. Na Slovensku pokračoval po rozpadu federace pokles až do roku 2007 a přes postupný nárůst v dalších osmi letech je Slovensko v této oblasti daleko nejen za průměrem EU, ale i většinou vyspělých evropských států.
Česko ve vztahu k HDP investuje do výzkumu a vývoje dvakrát více než Slovensko
Jestliže v roce 2016 byla Česká republika v rámci EU společně s Velkou Británií na 10. příčce co do intenzity výdajů na VaV (podíl na HDP), Slovensko bylo spolu s Bulharskem až na 22. místě. Pro srovnání: v Rakousku na začátku 90. let minulého století směřovalo do VaV ve vztahu k jeho HDP méně finančních prostředků než u nás či na Slovensku, dnes však patří spolu se Švédskem a Německem mezi premianty EU s intenzitou VaV na hranici 3 % HDP.
Celkové výdaje na výzkum a vývoj v ČR a SR, 1997–2016
Pokles výdajů na VaV byl v roce 2016 zaznamenán v obou státech
V roce 2016 došlo jak v Česku, tak na Slovensku k výraznému meziročnímu poklesu celkových výdajů na výzkum a vývoj – procentuálně největšímu v rámci všech zemí EU. Ten byl způsoben výpadkem v čerpání prostředků z Evropské unie. Projevil se především v propadu kapitálových výdajů do pořízení nových budov, strojů či jiného technologického vybavení určeného pro VaV ve veřejném sektoru. V ČR a SR byl natolik výrazný, že ho nevyvážily ani trvale rostoucí podnikové výdaje na VaV.
V absolutním vyjádření směřovalo v roce 2016 do výzkumu a vývoje v České republice 1 % z celkových výdajů na tuto činnost ve všech zemích EU – podíl Slovenska byl 0,2%. Konkrétně šlo v ČR o 2 963 mil. eur. Na Slovensku směřovala do VaV asi pětina této částky (641 mil. eur). Pokud by se tyto výdaje vztáhly na jednoho obyvatele dané země, tak při přepočtení na paritu kupní síly byly investice do VaV v Česku v roce 2016 téměř 2,5krát vyšší než na Slovensku.
V České republice pracuje ve výzkumu a vývoji v porovnání se Slovenskou republikou třikrát tolik zaměstnanců – před dvaceti lety byl tento rozdíl „jen“ dvojnásobný. Na konci roku 2016 se na výzkumu a vývoji podílelo v Česku téměř sto tisíc (99,9 tis.) fyzických osob, na Slovensku to bylo 33,3 tis. zaměstnanců. Přitom před dvaceti lety byl tento rozdíl „jen“ dvojnásobný.
Průměrné roční výdaje na VaV v ČR a SR v jednotlivých oblastech, 1996–2016
Rozdíly v podnikovém výzkumu se nadále prohlubují
Dvacet pět let po rozpadu společného státu Česká republika výrazně převyšuje Slovensko jak v oblasti investovaných finančních prostředků, tak co do počtu lidí působících ve výzkumu a vývoji i v rámci jednotlivých sektorů ekonomiky.
Například v roce 2016 výdaje na výzkum provedený ve vysokoškolském sektoru byly v Česku 3,4krát vyšší než na Slovensku, ve vládním sektoru téměř 4krát, a v podnikatelském sektoru dokonce 5,5krát. V případě počtu osob pracujících ve výzkumu a vývoji jsou tyto rozdíly ještě vyšší. V podnicích pracovalo v Česku 8krát více přepočtených zaměstnanců VaV než na Slovensku. Přitom v roce 1996 byl tento rozdíl jen 2,5násobný.
