Podíl konsolidovaného dluhu na HDP ve většině zemí EU meziročně klesl.
Jedním z nejdůležitějších a nejsledovanějších údajů, které Eurostat od národních statistických úřadů shromažďuje, je výše konsolidovaného dluhu sektoru vládních institucí. Ve 2. čtvrtletí tento dluh v evropské osmadvacítce celkem dosáhl 80,5 % hrubého domácího produktu (HDP).
Tato hodnota výrazně převyšuje hodnotu maastrichtského kritéria, které je stanoveno na hranici 60 %, ostatně 15 zemí EU ve 2. čtvrtletí tuto hodnotu překročilo. Nejvyšší relativní deficit má dlouhodobě s výrazným náskokem Řecko. Ve 2. čtvrtletí to bylo 180,2 % HDP. Na druhé příčce se umístila Itálie (138,0 %). Hranici 100 % výrazně překračuje i Portugalsko (121,2 %). Velmi nízký relativní deficit má Estonsko (9,3 % HDP). Lucembursko a Bulharsko měly ve 2. čtvrtletí téměř stejnou úroveň relativního deficitu (20,3 %, resp. 20,4 %). Za touto trojicí se už několik let umísťuje Česko (33,1 %).
Relativní ukazatel zadlužení je velmi výhodný pro účely mezinárodního srovnání i pro zhodnocení finanční kondice jednotlivých zemí. Pokud je ale cílem zkoumat dynamiku dluhu, poměrný ukazatel má svá úskalí. Má totiž dvě pohyblivé složky: samotný dluh a HDP. Poměr dluhu vůči HDP se ve 2. čtvrtletí u většiny zemí (21) meziročně snížil. Nejvýrazněji v Maďarsku (–5,3 p. b.), Slovinsku (–5,2 p. b.) a v Rakousku (–4,7 p. b.). Relativní zadlužení se nejmarkantněji meziročně zvyšovalo na Kypru (+6,3 p. b.), v Řecku (+2,7 p. b.) a v Itálii (+2,0 p. b.). V Česku se ukazatel snížil o 2,2 p. b.
Absolutní čísla ale nabízejí poněkud jiný pohled. Ve většině zemí (20) se totiž dluh meziročně zvýšil. Stalo se tak i ve zmíněném Maďarsku, kde ve 2. čtvrtletí rostl HDP druhým nejvyšším tempem v EU. Země si tak z pohledu relativního ukazatele dluhu držela pozici premianta. Dluh se absolutně zvýšil i v Česku. Lze tedy říct, že pozorovanému zlepšení relativního dluhu v evropských zemích napomáhal pokračující hospodářský růst.
Podíl konsolidovaného dluhu vládních institucí na HDP (2. čtvrtletí 2019, %)
