Meziroční přírůstek indexu spotřebitelských cen v Evropské unii (27 států) ve 4. čtvrtletí 2019 dosáhl 1,3 %, což je stejně jako ve 3. kvartálu. Ve 2. pololetí roku došlo k oslabení meziroční dynamiky a také celoroční přírůstek cenové hladiny (1,4 %) byl nižší než v letech 2017 a 2018 (1,6 % a 1,8 %). Popsaný pokles meziročního tempa v průběhu loňského roku způsobilo zejména zvolnění růstu cen bydlení, energií a dopravy ve 2. pololetí.
Meziroční růst cen dopravy v EU ve 3. a 4. čtvrtletí dosahoval 0,5 % a 0,6 %. Projevila se zejména meziročně nižší úroveň cen ropy v 1. pololetí 2019. Ceny bydlení a energií byly v posledních dvou letech v evropském měřítku ovlivněny zejména prudkým meziročním růstem cen elektřiny. Ten ale ve 3. čtvrtletí výrazně zvolnil. Ve většině zemí EU se to projevilo podstatným zmírněním růstu nákladů na bydlení. Meziroční přírůstek cen energií (elektřina, plyn a další paliva) ale zůstal poměrně vysoký v Nizozemsku (7,3 % ve 4. čtvrtletí 2019), v Česku (7,1 %) nebo na Slovensku (5,4 %). Celkově nejvyššího růstu cen bydlení a energií ve 4. čtvrtletí i za celý rok dosahovala Česká republika (5,5 % ve 4. kvartálu, 5,4 % v roce 2019).
Ceny na jihu stagnovaly
Nejvyšší přírůstek spotřebitelských cen mělo ve 4. čtvrtletí Rumunsko (3,7 %), dále Maďarsko (3,5 %) a Slovensko (3,1 %). Ve všech třech zemích velmi výrazně rostly ceny potravin a nealkoholických nápojů (více než 5% tempem). V Rumunsku a Maďarsku se k tomuto faktoru přidaly ceny alkoholických nápojů a tabáku (Maďarsko +8,4 %, Rumunsko +6,8 %). Slovensko, podobně jako ČR, trápil růst nákladů na bydlení (4,6 %).
Stagnaci meziroční dynamiky spotřebitelských cen zažívalo Portugalsko a Kypr (shodně 0,2 %). Celkově na jihu Evropy rostly spotřebitelské ceny jen mírně. Třetí nejnižší přírůstek ve 4. čtvrtletí zaznamenala Itálie (0,3 %), dalšími byly Řecko (0,4 %) a Španělsko (0,5 %).
Meziroční růst harmonizovaného indexu spotřebitelských cen (4. Q 2019, %)
