Populační studie protilátek proti novému koronaviru umožnila stanovit protilátkovou pozitivitu po první vlně epidemie onemocnění covid-19.
Onemocnění covid-19 je způsobeno novým typem koronaviru s odborným označením SARS-CoV-2. Jedná se o vysoce infekční onemocnění, které může u pacientů probíhat s různou závažností a může končit i úmrtím pacienta. Velké množství pacientů s těžkým průběhem onemocnění v krátkém čase pak může způsobit významnou zátěž pro systém akutní lůžkové péče. Přes publikaci velkého množství prací v odborné literatuře stále chybějí klíčové informace o šíření a průběhu onemocnění, které mohou být specifické pro každou populaci. Proto byla v průběhu dubna a května realizována česká studie kolektivní imunity.
Cíl studie kolektivní imunity
Cílem studie SARS-CoV-2-CZ-Preval bylo stanovení přítomnosti protilátek proti novému koronaviru v české populaci. Do studie byli zahrnuti jedinci bez předchozí potvrzené diagnózy covid-19 na základě vyšetření přítomnosti viru SARS-CoV-2. Přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 u osob, u kterých onemocnění covid-19 nebylo diagnostikováno standardní cestou záchytu, byla hodnocena na základě přítomnosti specifických protilátek v krvi pomocí tzv. protilátkových testů. Na základě verifikačních studií byly vybrány konkrétní rapid testy, které poskytují kvalitativní informaci vyšetřením kapilární krve z konečku prstu po 15 minutách. Vyšetření probíhalo v odběrových stanech připravených Armádou ČR, personál pro provádění protilátkových testů zajistily lékařské a zdravotnické fakulty ve spolupráci s vybranými nemocnicemi. V průběhu studie byla návštěvou v místě vykonána externí kontrola kvality provedení protilátkových testů se stoprocentně správným určením pozitivního a negativního vzorku.
Studie měla zejména popisný cíl, statisticky byl primární cíl formulován jako odhad kumulativní prevalence SARS-CoV-2 pozitivních osob nediagnostikovaných s covid-19 v geograficky nebo populačně definovaných kohortách ČR s deklarovanou spolehlivostí +/– 2 p. b. Dalším cílem studie byl odhad podílu osob s bezpříznakovým nebo velmi mírným průběhem onemocnění.
Skupiny účastníků studie
První skupina účastníků představovala kontrolní plošnou populačně reprezentativní kohortu, což je reprezentativní vzorek obyvatel definovaný v rámci již ustavených populačních sběrů dat. Tito účastníci pocházeli ze dvou zdrojů.
První část populačně reprezentativní skupiny zahrnovala respondenty z pravidelného výběrového šetření Českého statistického úřadu, přičemž byl osloven reprezentativní vzorek populace již existujících kontaktů ČSÚ v rámci integrovaného šetření v domácnostech. Osloveny byly osoby žijící v okolí Prahy, Brna a Olomouce, tedy s dobrou geografickou dostupností vytvořených odběrových míst. Výběr domácností je v IŠD prováděn dvoustupňovým náhodným výběrem – v prvním stupni se vybírá sčítací obvod, z něj pak ve druhém stupni čísla popisná a konkrétní byty. Vybrané osoby byly telefonicky osloveny tazateli s nabídkou účasti ve studii, po souhlasu byl respondentům poskytnut individuální kód pro zapojení.
Druhá část populačně reprezentativní skupiny byla rekrutována s využitím výzkumných projektů Institutu klinické a experimentální medicíny a Sociologického ústavu AV ČR. Byl osloven reprezentativní vzorek populace z již existující databáze v rámci projektu České panelové šetření domácností (CHPS) – Proměny české společnosti. Jedná se o výběrové šetření, v němž byl v letech 2015–2018 opakovaně dotazován náhodně vybraný vzorek domácností žijících na území celé ČR.
Druhá skupina účastníků představovala dobrovolnický výběr z definovaných lokalit (Brno / Jihomoravský kraj, Olomouc / Olomoucký kraj, hlavní město Praha, město Litoměřice, města Litovel a Uničov včetně karanténní oblasti). Konkrétní lokality byly zvoleny tak, aby poskytly epidemiologicky reprezentativní soubor oblastí podle epidemiologického gradientu, tedy s různým zatížením populační nemocnosti na základě dat Informačního systému infekčních nemocí (viz obrázek). V jednotlivých geografických lokalitách proběhlo přímé oslovení subjektů hodnocení, tedy nepravděpodobnostní kvótní výběr. Šlo o epidemiologicky definované kohorty s kvótním vzorkováním populace podle věkových kategorií. Oslovování probíhalo formou mediální informační kampaně s podporou průběžně aktualizované webové stránky projektu (https://covid-imunita.uzis.cz/). Výhodou této varianty výběru účastníků je zajištění většího počtu během relativně krátké doby, což má za následek snížení náhodné chyby. Nevýhodou je naopak riziko výběrového zkreslení kvůli nepravděpodobnostnímu výběru. Reprezentativnost byla posílena metodou kvótního vzorkování.
Metodika vyhodnocení
V prvním kroku proběhl odhad pozitivity protilátkových testů specificky podle jednotlivých kohort a věkových skupin. Následně došlo k přímé standardizaci výsledků, aby byly odhady přizpůsobeny skutečné věkové struktuře cílových populací. Výsledné rozmezí odhadů prevalence protilátkové pozitivity bylo určeno se zohledněním chybovosti použitého diagnostického testu (senzitivity a specificity). Pro odvození předpokládaných výsledků na celopopulační úrovni byla využita data Informačního systému infekčních nemocí a statistické vyhodnocení vztahu mezi nedetekovanými a již detekovanými případy onemocnění. Odhad podílu asymptomatických jedinců využívá údajů poskytnutých samotnými účastníky v dotaznících, ve kterých uváděli, zda se u nich v průběhu roku 2020 vyskytly příznaky respiračního onemocnění.
Závěr
Do vyhodnocení studie byly zahrnuty záznamy více než 26 tisíc pacientů, které se podařilo díky velkému nasazení všech spolupracovníků vyšetřit přibližně během jednoho týdne. Předběžné výsledky studie byly poskytnuty zadavateli studie – Ministerstvu zdravotnictví ČR – jako podklad k tvorbě další strategie. Podrobné vyhodnocení studie dále probíhá a bude obohaceno i o kvantitativní hodnocení protilátek ze žilní krve z odběrových míst v Olomouckém kraji.
Studie prokázala proveditelnost navržených postupů pro hodnocení významných populačních zdravotních ukazatelů.
Klíčovým faktorem byla spolupráce s mnoha institucemi, zejména lékařskými a zdravotnickými fakultami, nemocnicemi, krajskými hygienickými stanicemi, Policií ČR a Armádou ČR. Díky spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR a ČSÚ se podařilo studii obohatit o pravděpodobnostní reprezentativní vzorek, který umožňuje snížit riziko výběrového zkreslení při odhadování sledovaných parametrů.
Kolektiv autorů: Ondřej Májek, Tomáš Pavlík, Karel Hejduk, Jiří Jarkovský, Věra Adámková, Vladimír Černý, David Feltl, Marián Hajdúch, Martin Repko, Aleksi Šedo, Jaroslav Štěrba, Dalibor Valík, Martin Zelený, Helena Chodounská, Dana Hamplová, Roman Chlíbek, Rastislav Maďar, Roman Prymula, Jarmila Rážová, Ladislav Dušek
Úplný seznam garantů a členů organizačního týmu spolu s afiliacemi je k dispozici na tomto webu, kde je rovněž zveřejněn plný protokol studie.
Poděkování
Velice děkujeme za spolupráci všem zmíněným institucím a dále všem účastníkům, kteří se v hojném počtu zapojili do studie a pomohli tak se sběrem dat. Realizační tým Národního screeningového centra využil pro realizaci studie podporu z operačního programu Zaměstnanost (projekty CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0 006904 a CZ.03.2.63/0.0/0.0/15_039/0007216). Část studie realizovaná ve spolupráci s AV ČR byla podpořena grantem TA ČR programu Eta – TL02000190.
Schéma návrhu studie se zahrnutím kontrolních plošných kohort, epidemiologických gradientových kohort a specifické kohorty chronicky nemocných pacientů
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
