Přesune pandemie veřejnou správu do digitální sféry?

Současná epidemická situace a s ní související omezení zkomplikovaly mnoha občanům i firmám přístup k veřejné správě. Snaha co nejvíce omezit osobní kontakt přinutila úřady a veřejné instituce zkrátit úřední hodiny a občané jsou vyzýváni k upřednostnění elektronické komunikace.

Informace na webu hledáme, ale formulář online nevyplňujeme

Kdy jsou úřední hodiny? Kdy a kam se podává daňové přiznání? Jaká potvrzení je potřeba doložit? To jsou příklady informací, které občané mohou hledat na webových stránkách úřadů. Podle údajů z výběrového šetření o využívání ICT v domácnostech a mezi jednotlivci v roce 2020 takové informace hledalo téměř 40 % Čechů starších 16 let, což je asi o 10 procentních bodů více než před 5 lety a dvakrát více než před 10 lety. Největší podíl bychom našli mezi osobami ve věku 35 až 44 let (55 % osob v této věkové kategorii), nejmenší naopak mezi osobami staršími 75 let (6 %). Mezi muži a ženami nebyl téměř žádný rozdíl, v roce 2020 hledalo informace na stránkách veřejné správy 39 % mužů a 38 % žen. Oproti tomu významný rozdíl zaznamenáváme mezi osobami s vysokoškolským vzděláním (67 %) a osobami, které mají pouze základní vzdělání (20 %). Často informace týkající se veřejné správy hledaly také ženy na rodičovské dovolené (53 %), méně často pak např. senioři (16 %) nebo studenti (25 %).

Češi využívají internet při jednání nejen s úřady, ale také s dalšími veřejnými institucemi, jako jsou např. školy, zdravotnická zařízení nebo knihovny. V roce 2020 uvedlo 35 % Čechů, že v posledních 12 měsících této možnosti využili. Stejně jako v případě jednání s úřady i zde platí, že lidé na webových stránkách veřejných institucí nejčastěji vyhledávali informace.

Někdy je hledání informací jen prvním krokem. Pětina Čechů si v roce 2020 z webových stránek úřadů stáhla nějaký formulář. Po vytištění jej však museli ručně vyplnit a na příslušný úřad donést nebo zaslat poštou. Některé formuláře je však možné vyplnit online přímo na webu a následně je rovnou elektronicky odeslat. Této možnosti ale využilo pouze 15 % osob, což s největší pravděpodobností souvisí se stávajícími podmínkami pro elektronickou komunikaci s úřady. Například pro odeslání elektronického podání pro Finanční správu přes aplikaci EPO je nutné disponovat buď uznávaným elektronickým podpisem, nebo mít zřízenou datovou schránku, případně je nutné na úřad později doručit vytištěné potvrzení o podání. Prvním krokem ke zlepšení by mohl být online systém MOJE daně, který bude spuštěn v letošním roce. Prostředí systému by mělo připomínat internetové bankovnictví a k přístupu či autorizaci podání bude uživatel dle vlastní volby moci využít např. eObčanku, přihlašovací údaje do systému datových schránek či údaje přidělené finančním úřadem. Zásadním posunem k eGovernmentu by však měla být možnost využívat tzv. bankovní identitu pro přístup do elektronického portálu občana, který je vstupní branou k elektronickým službám státu. Nově by tak pro přihlášení měly stačit stejné přihlašovací údaje jako do internetového bankovnictví.

Zájem o vzdálený přístup k výpisům z rejstříků roste

Pokud člověk potřebuje úřední dokumenty či potvrzení, jako je například výpis z katastru nemovitostí nebo rejstříku trestů, pak nemusí obíhat jednotlivé úřady, ale stačí, když navštíví některé z kontaktních míst Czech POINT, která jsou pro veřejnost přístupná již více než 13 let. V současné době je po celé republice cca 8 tisíc těchto kontaktních míst. V roce 2020 Czech POINTy nejčastěji vydávaly výpisy z rejstříku trestů fyzických a právnických osob (679,1 tisíce výpisů) a výpisy z katastru nemovitostí (171,1 tisíce výpisů). Velký zájem byl ale např. i o konverze listinných dokumentů do elektronické podoby (402 tisíc žádostí).

V roce 2012 pak Ministerstvo vnitra spustilo online rozhraní pro občany CzechPOINT@home, které umožňuje držitelům datových schránek bezplatný přístup k vybraným výpisům bez nutnosti osobní návštěvy kontaktního místa Czech POINT. V roce 2020 bylo přes toto internetové rozhraní celkem vydáno téměř 39 tisíc výstupů. Nejčastějšími požadavky byly výpisy z bodového hodnocení řidiče a z rejstříku trestů fyzických osob. Za posledních 5 let zájem o tuto službu značně vzrostl, konkrétně o více než 32 tisíc výpisů oproti roku 2015. Pokud pak pro rok 2020 porovnáme výstupy z Czech POINTů a rozhraní CzechPOINT@home, jasně se ukazuje, že zatímco počet výstupů přes CzechPOINT@home značně narostl, u „klasických“ kontaktních míst Czech POINT ekvivalentně klesl.

Češi stále preferují osobní kontakt s úředníkem

I přes evidentní nárůst využívání elektronických forem komunikace s veřejnou správou preferuje 45 % Čechů stále osobní návštěvu na úřadě a kontakt s úředníkem. To byl v roce 2020 vůbec nejčastěji uváděný důvod, proč lidé nevyplnili formulář pro veřejnou správu online, i když používají internet a nějaký formulář vyplnit potřebovali. Druhým nejčastějším důvodem bylo, že formulář za ně vyplnil někdo jiný, například příbuzný (18 %). Dále lidé uváděli, že formulář, který zrovna potřebovali, nebyl online dostupný (15 %), že jim ke správnému vyplnění formuláře chyběly potřebné znalosti (9 %) či že nedisponují elektronickým podpisem (10 %).

V rámci EU jsme průměrní

Navzdory nárůstu využívání internetu při jednání s úřady nebo veřejnými institucemi se Česká republika v posledních letech stále pohybuje těsně okolo průměru EU27. V mezinárodním srovnání jsou veřejnou správou myšleny souhrnně jak úřady, tak další veřejné instituce a v roce 2020 s nimi v Česku elektronicky komunikovalo 56,7 % osob ve věku 16–74 let, průměr EU byl 56,4 %. Mezi jednotlivými státy EU najdeme v tomto způsobu komunikace značné rozdíly. Žebříčku vévodí severské státy Dánsko (91 %), Finsko (88 %) a Nizozemsko (86 %), na chvostu je naopak Rumunsko (13 %). Češi jsou mírně nad průměrem EU27 ve vyhledávání informací na stránkách veřejné správy, naopak ale zaostávají ve stahování formulářů a hlavně pak při jejich vyplňování a posílání online.

Vzhledem k přetrvávající epidemické situaci je pravděpodobné, že podíl lidí využívajících při komunikaci s veřejnými institucemi internet dále poroste.

Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.