Od souhrnného vydání podrobných statistických údajů o hlavním městě Praze letos uplyne sto padesát let.
V roce 1871 byla vydána publikace Statistika královského hlavního města Prahy. Vydala ji Statistická kancelář hlavního města Prahy, která byla prvním městským statistickým orgánem založeným na území Čech a Moravy. V té době ještě neexistoval Státní úřad statistický, který vznikl v roce 1919 až po vzniku samostatné Československé republiky.
Údaje z prvního moderního sčítání
V první statistické publikaci, věnující se výhradně Praze, byly zveřejněny i údaje ze sčítání z roku 1869. To je považováno za první moderní soupis obyvatelstva, protože od této doby se populační cenzy konaly pravidelně, podle zvláštního zákona a podle mezinárodně dohodnutých zásad.
Ve Statistice královského hlavního města Prahy byly ze sčítání lidu prezentovány poměrně podrobné údaje. Z publikace si tak můžeme zjistit, kolik obyvatel a jakého věku žilo na území Prahy v roce 1869. Jsou zde k dispozici i údaje o zaměstnání osob nebo o počtu domů. Tyto údaje byly publikovány za jednotlivé katastry (Staré Město, Nové Město, Josefov, Hradčany a Malou Stranu), a dokonce i za podrobnější farní okresy tvořící tehdejší Prahu a za předměstské obce (průmyslový Karlín) nebo za obce okolní (například Vinohrady). Součástí publikace byl i rozsáhlý rozbor výsledků sčítání lidu, které je tak možno porovnat s následujícími sčítáními. A i když ne všechny ukazatele jsou stoprocentně srovnatelné, obrázek o pražské společnosti na sklonku 19. století poskytnou.
Součástí publikace jsou rovněž zajímavé údaje o využití území jednotlivých katastrů (například zastavěnost) nebo údaje o školách financovaných Prahou. Pro někoho může být překvapením, že zde najde například i úmrtnost dětí nebo celkovou úmrtnost podle příčin úmrtí.
Publikační tradice
Publikační činnost, jíž pražská statistická kancelář přispívala ke zveřejňování podrobných informací o Praze, tehdy ještě jednoho z měst rakousko-uherské monarchie, byla poměrně pestrá. Například v roce 1908 vydala podrobné výsledky sčítání lidu z roku 1900, v dalších letech několik analytických publikací, např. autorskou publikaci K populačnímu vývoji Prahy a předměstí za války, nebo později ročenkovou Statistickou zprávu hl. m. Prahy za léta 1930–1933. V ní byly zveřejněny výsledky sčítání z let 1921 a 1930 a také podrobné demografické údaje z let 1881–1933. Spolu s vydáváním se kancelář také významně podílela na vlastním zpracování statistických výsledků.
Publikační úroveň pražské statistické kanceláře byla velmi vysoká, vydávala se zde jak díla ve formě ročenek či podrobných datových přehledů ze sčítání včetně grafických znázornění, tak také zprávy o činnosti do tehdejších českých i německých novin. Zároveň kancelář přispívala do četných publikací s mezinárodním srovnáním (např. Annuaire statistique des grandes villes). Je naší snahou, abychom i v současnosti vysokou úroveň publikační činnosti, kterou nastolili naši předchůdci, nadále vylepšovali, nebo alespoň zachovali.
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
