Krize postihla investiční aktivitu ve většině zemí EU. Oživení se Česku zatím vyhýbá.
Investiční aktivita je složkou hrubého domácího produktu, která nejcitlivěji reaguje na výkyvy hospodářského cyklu. Ačkoli v posledních letech do dynamiky investic promlouval i cyklus evropských dotací, nejistota ekonomických aktérů v čase krize je stále hlavním hybatelem jejich kapitálových výdajů. To potvrzuje i aktuální ekonomický pokles, který EU zažívá.
Dynamika investic v EU zpomalila již v 1. čtvrtletí 2020, kdy meziroční přírůstek výdajů na tvorbu hrubého fixního kapitálu činil jen 0,7 %, ale hlavní propad nastal ve 2. čtvrtletí – meziročně o 18,6 %. Ve 3. čtvrtletí došlo ke zlepšení situace a pokles se zmírnil na –4,4 %. Ve 4. čtvrtletí zaostávaly výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu meziročně o 7,9 %. Prohloubení meziročního propadu ale způsobila zejména vysoká srovnávací základna závěru roku 2019, protože ve srovnání s 3. čtvrtletím investice v EU narostly o 1,3 %.
Podle věcného členění investic v EU se ve 4. čtvrtletí meziročně nejvíce snížily výdaje na produkty duševního vlastnictví, např. softwarové licence (–20 %) a investice do dopravních prostředků a zařízení (–16 %). K mírnějšímu poklesu došlo u investic do obydlí (–2,7 %) a do ostatních budov a staveb (–1,7 %).
Česko proti trendu
Ve většině zemí EU výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu ve 4. čtvrtletí 2020 zaostávaly za úrovní předchozího roku. Největší propad byl zaznamenán v Irsku (–61,8 %), na Slovensku (–15,8 %) a v Česku (–12,3 %). Meziroční propad investiční aktivity v ČR se během druhé poloviny roku prohluboval. Zatímco v krizovém 2. čtvrtletí došlo k mírnému mezičtvrtletnímu nárůstu (0,7 %), ve 3. i 4. kvartálu se v české ekonomice investice navzdory celoevropskému trendu snižovaly (o 4,2 % a 0,3 %).
O více než desetinu zaostávala investiční aktivita při meziročním srovnání 4. čtvrtletí také ve Španělsku (–11,0 %) a v Polsku (–10,3 %). Naopak 70 % meziroční nárůst investic byl zaznamenán v Estonsku, o 23,2 % se navýšily kapitálové výdaje na Kypru a přírůstek 8,9 % vykázala Litva.
Výdaje na tvorbu hrubého fixního kapitálu (4. čtvrtletí 2020, meziroční změna v %)
Článek si můžete přečíst také v časopisu Statistika&My.
