V roce 2022 se v českých lesích vytěžilo 25,1 mil. m3 dřeva bez kůry, a došlo tak k dalšímu poklesu těžby dřeva. Zalesňování bylo druhé nejvyšší v novodobé historii našeho státu.
Výměra lesních pozemků se v posledním roce téměř nezměnila (+0,1 %), a dosáhla k 31. 12. 2022 dle údajů z katastru 2 680 372 ha (34,0 % celkové výměry ČR). Na území našeho státu ovšem nejsou lesy rovnoměrně rozmístěny. Největší výměru lesních pozemků zaujímal s výraznou převahou Jihočeský kraj (381 035 ha), zatímco nejvyšší podíl lesních pozemků na celkové výměře kraje měl Liberecký kraj (44,7 %). Státní lesy tvořily 53,9 % celkové rozlohy lesů, samotný státní podnik Lesy České republiky, s. p., spravoval 44,4 % všech lesů. Postupně dochází k obnově lesů na holinách vzniklých během kalamit, přesto plocha lesních pozemků bez porostu zůstává nezanedbatelná.
Objem vytěženého dřeva dále klesá
Těžba dřeva opět zaznamenala pokles, meziročně o 5 146 tis. m3 na 25 110 tis. m3 (bez kůry). Potvrzuje se tak započetí sestupného trendu po roce 2020, stále se však pohybujeme v rámci nejvyšších těžeb dřeva v historii České republiky. Loňský objem vytěženého dřeva dosahoval podobné úrovně jako v roce 2018.
V rámci nahodilé těžby, ve které se nadále zpracovávala hlavně kůrovcová kalamita, se vytěžilo 19 776 tis. m3. Podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva se opět snížil a loni poprvé od roku 2018 klesl pod 80 % – na 78,8 %. Nejvyšší podíl nahodilé těžby na celkové těžbě dřeva daného území byl v Kraji Vysočina (93,8 %), odkud pocházela čtvrtina dřeva (5 004 tis. m3, 25,3 %) z celkové nahodilé těžby.
Další největší územní podíly na celkové nahodilé těžbě v Česku byly zaznamenány ve Středočeském kraji včetně Prahy (12,2 %) a v Plzeňském kraji (10,9 %).
Těžily se především jehličnaté dřeviny (23 050 tis. m3, 91,8 % celkové těžby), těžba listnatých dřevin ve výši 2 060 tis. m3 se zvýšila oproti předchozímu roku o 518 tis. m3 (+33,6 %). Z jednotlivých dřevin dominoval smrk (79,5 %), dále s velkým odstupem následovaly borovice (8,9 %), buk (3,5 %) a modřín (2,5 %). Oproti běžné situaci jsou stále nadměrně zastoupeny jehličnany, především smrk. Jedná se o následek kalamity, jíž podléhají především tyto dřeviny. Odhaduje se, že celkový objem vytěženého dříví byl i v roce 2022 vyšší než jeho přírůst v lesních porostech. Vychází se z předpokladu, že v posledních letech došlo k poklesu u přírůstu, bylo identifikováno více oslabených nebo uschlých stromů (souší), což se negativně promítá do slabšího přírůstku objemu dřevní hmoty stromů v lesích.
Nejvyšší objemy vytěženého dříví byly zaznamenány v Kraji Vysočina (5 337 tis. m3), v Jihočeském kraji (3 001 tis. m3) a ve Středočeském kraji včetně Prahy (2 935 tis. m3). Kraj Vysočina zaujímá první místo na žebříčku krajů již pátý rok za sebou. Intenzita těžby zde dosáhla 25,7 m3 dřeva na hektar lesních pozemků, zatímco celostátní průměr byl 9,4 m3/ha. Nejvíce listnatých dřevin se těžilo v krajích Jihomoravském (348 tis. m3), Zlínském (326 tis. m3) a Olomouckém (322 tis. m3), těžba listnáčů v těchto krajích představovala téměř polovinu veškeré těžby listnatých dřevin v Česku.
Těžba dřeva bez kůry (mil. m3)
Těžba dřeva bez kůry (mil. m3)
Umělá obnova lesů je stále vysoká
Loňská plocha zalesňování (obnova lesa a zalesnění sadbou a síjí) byla na podobné úrovni jako v předchozím roce. Oproti roku 2021 došlo k mírnému poklesu o 709 ha (–1,7 %) na 39 970 ha. Jedná se o druhou nejvyšší hodnotu v období po roce 1964. Intenzivní obnova lesů tedy pokračuje, holiny vzniklé vytěžením lesních porostů v souvislosti s rozsáhlými kalamitami je nutné zalesnit, a jejich plocha se zmenšuje.
V rámci zalesňování zcela převažuje sadba. Její podíl se dlouhodobě pohybuje kolem 99 % a loni činil 99,1 % (39 598 ha). Síje (zalesňování s využitím osiva) se tak nadále uplatňuje velmi sporadicky (371 ha) a při zalesňování se používá zejména sadební materiál lesních dřevin (zjednodušeně sazenice). Při výsadbě se spotřebovalo 225 928 tisíc sazenic, z nichž 62,6 % tvořily listnáče. Průměrná spotřeba sazenic na hektar sadby byla 5 705 kusů. U listnatých dřevin 7 248 a u jehličnatých 4 205. Na hektar se využívalo o 5,5 % (333 ks) méně sazenic než v předchozím roce 2021, opět došlo k poklesu počtu vysazených jedinců na jednotku plochy. Nejvíce (63 613 tis.) se spotřebovalo sazenic buku (28,2 % všech sazenic) a dubu (23,3 %). Podíl smrku je stále poměrně vysoký, loni představoval 19,9 % všech sazenic, v roce 2021 to bylo 19,7 %.
Loni mírně převažovala plocha zalesňovaná jehličnatými dřevinami, které byly použity na 20 206 ha, tedy na 50,6 % celkové zalesňované plochy. Rozdíl mezi plochou zalesňovanou jehličnany a listnáči byl pouhých 443 ha. Předchozí tři roky převládala plocha zalesněná listnáči, intenzivní využívání listnatých dřevin vede k druhově pestřejším a odolnějším lesům. Z jednotlivých dřevin zaujímal největší zalesňovanou plochu smrk (31,7 %), dále buk (20,0 %), dub (15,1 %) a borovice (7,4 %). V posledních letech je patrný nárůst využití modřínu, jeho zastoupení bylo 5,0 % na celkovém zalesňování (v roce 2021 dosáhlo 3,8 %).
Jehličnaté dřeviny se nejvíce používaly v Jihočeském kraji (63,4 % zalesňované plochy v kraji), listnaté dřeviny pak (kromě Prahy) v Moravskoslezském kraji (62,9 %).
Nejvíce se zalesňovalo v Kraji Vysočina (9 153 ha, 22,9 % celkového zalesňování v Česku) s mírnou plošnou převahou jehličnanů (53,9 %). Kraj Vysočina tak v roce 2022 opět dosáhl prvenství nejen v těžbě dřeva, ale i v zalesňování.
Zalesňování (tis. ha)
Rekordní přirozená obnova lesů
Kromě zalesňování sadbou a síjí se využívá i přirozená obnova lesa, která je považována za nízkonákladovou variantu obnovy lesa. Při její aplikaci je nutné respektovat a podporovat přírodní procesy a schopnost obnovy původního lesního porostu (stromů), zejména nálet a opad semen nebo plodů. Samozřejmě i při tomto způsobu obnovy se musí přihlížet k vhodnosti lokálních podmínek, aby mohl být využit její potenciál.
Minulý rok došlo k meziročnímu navýšení plochy přirozené obnovy lesa o 977 ha (+10,7 %) na 10 088 ha. Dle dostupných údajů se jedná o rekordní hodnotu v historii České republiky. Skokový nárůst je patrný zejména mezi lety 2020 a 2021. V přirozené obnově nepatrně převažovaly listnáče (50,6 %), z dřevin se nejčastěji využíval smrk (39,0 %) a buk (22,9 %). Významně se uplatňuje také bříza (12,2 % celkové přirozené obnovy), která je typickou pionýrskou dřevinou. Pionýrské dřeviny s jejich schopností přirozené obnovy mají své místo i při zalesňování holin po kalamitách, vylepšují porostní prostředí dané lokality. Nejvíce se přirozená obnova lesa uplatnila v krajích Olomouckém (13,5 %), Moravskoslezském (13,0 %) a v Kraji Vysočina (11,8 %).
Článek si můžete přečíst v letním dvojčísle časopisu Statistika&My.
