Loňský průzkum ukázal rozdíly v činnostech, které lidé v různých zemích EU vykonávají v rámci pracovní doby.
V roce 2022 byl ke standardnímu dotazníku Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) připojen ad hoc modul na téma pracovní dovednosti*). Jeho prostřednictvím získaná data vypovídají o dovednostech, které respondenti používají při práci. Sledovány byly zejména tyto dovednosti: používání digitálních zařízení, provádění složitějších výpočtů a čtení technické dokumentace, provádění fyzicky náročných úkolů nebo například úkolů, které vyžadují zručnost prstů.
Práce na digitálních zařízeních
Jedna z otázek zjišťovala, kolik času respondent ve svém hlavním zaměstnání tráví prací na počítači, tabletu nebo mobilu. V úvahu bylo nutné brát i různé pokladní systémy, čtečky kódů, dotykové navigace apod. Hlavním cílem bylo zjistit míru využití digitálních technologií pro pracovní účely v různých typech zaměstnání.
V Česku uvedla pětina (20,0 %) pracujících, že prací na počítači, tabletu nebo mobilu tráví většinu své pracovní doby. Polovinu pracovní doby tento druh činnosti vykonává 13,3 % respondentů a 18,8 % jen část pracovní doby. Naproti tomu 28,9 % pracujících ke své práci počítač, tablet ani mobil nepoužívá a 18,9 % je používá pouze minimálně.
V EU bylo zjištěno téměř 30 % pracujících, kteří používají digitální zařízení po celou nebo po většinu své pracovní doby. U mužů i žen dosahuje tento podíl nejvyšší hodnoty ve věkové skupině 30–44 let, a dál se stoupajícím věkem klesá. Je zajímavé, že ženy při práci používají digitální zařízení více než muži, a to zejména ve věkové skupině 30–44 let.
Největší podíl pracujících, kteří trávili celou nebo většinu své pracovní doby prací na digitálních zařízeních, má Lucembursko (46,6 %), následují Nizozemsko a Švédsko. V Maďarsku, na Slovensku, v Řecku, v Bulharsku a v Rumunsku tráví celou nebo většinu pracovní doby na digitálních zařízeních méně než 20 % pracujících. V Rumunsku 56,7 % respondentů uvedlo, že digitální zařízení při práci nepoužívá vůbec.
Podíl pracovní doby strávený na digitálních zařízeních
Technická dokumentace a výpočty
Další z otázek modulu zjišťovala, kolik času respondent tráví čtením pracovních příruček a technických dokumentů, tedy dokumentů, které poskytují informace nezbytné nebo užitečné pro provádění pracovních úkolů. Patří sem nejen technické zprávy a výkresy, smlouvy, ale i různé publikace, vědecká literatura a ostatní podobné, relativně složité a podrobné dokumenty, které respondentům umožňují zefektivnit výkon jejich hlavního zaměstnání.
Téměř dvě pětiny pracujících v Česku (39,8 %) uvedly, že se v pracovní době čtení příruček ani složitějších technických dokumentů vůbec nevěnují, 32,4 % této činnosti věnuje pouze minimální část pracovní doby. Alespoň část pracovní doby se věnuje čtení dokumentů 22,2 % pracujících u nás. Polovinu nebo větší část pracovní doby tráví čtením složitější dokumentace pouze velmi malá část pracujících (5,6 %). Jedná se zejména o specialisty a technické a odborné pracovníky ve zpracovatelském průmyslu, profesních a vědeckých činnostech, ve stavebnictví, ale také ve veřejné správě a obraně a v povinném sociálním zabezpečení. V tomto kritériu výrazně převažují muži.
V EU bylo zjištěno 15,4 % pracujících, kteří se věnují čtení složitější dokumentace polovinu a více své pracovní doby.
Součástí šetření byla i otázka, kolik času v práci tráví respondent prováděním relativně komplikovaných výpočtů. V Česku pracující respondenti uváděli nejčastěji, že se komplikovanými výpočty v práci vůbec nezabývají (65,3 %). Celou nebo většinu pracovní doby stráví u nás relativně komplikovanými výpočty pouze 1,6 % oslovených pracujících a alespoň polovinu pracovní doby 3,1 %. Jde zejména o specialisty, technické a odborné pracovníky a úředníky ve zpracovatelském průmyslu a profesních, vědeckých a technických činnostech.
V rámci EU se polovinu a více své pracovní doby věnuje provádění relativně složitých výpočtů každý desátý pracující (10,2 %). Nejvíce se složitějším výpočtům věnují pracující ve věku 30–44 let, podíl mužů je jen mírně vyšší než podíl žen.
Těžká fyzická práce
Šetření rovněž zjišťovalo, jakou část pracovní doby zabere respondentům těžká fyzická práce, tedy např. manipulace s těžkými břemeny, zvedání lidí (např. pacientů) nebo práce v bolestivých či únavných pozicích včetně dlouhodobého stání.
V České republice uvedlo 9,3 % pracujících, že tráví celou nebo většinu pracovní doby těžkou fyzickou prací a 8,3 % tráví těžkou fyzickou prací polovinu pracovní doby nebo více. Jedná se zejména o řemeslníky a opraváře, obsluhu strojů a zařízení a montéry ve zpracovatelském průmyslu a ve stavebnictví. Více než polovina pracujících respondentů (50,5 %) fyzicky náročnou práci nevykonává.
V EU tráví celou nebo většinu pracovní doby těžkou fyzickou prací zhruba každý šestý respondent (16,1 %). Nejčastěji se jedná o muže ve věkové skupině 15–29 let. Největší podíl pracujících, kteří tráví celou nebo většinu pracovní doby těžkou fyzickou prací je v Itálii (25,3 %), v Irsku (22,1 %) a na Slovensku (22,0 %). Naopak nejmenší podíl najdeme ve Švédsku (7,0 %), v Nizozemsku (7,3 %) a v Lucembursku (7,8 %).
Podíl pracovní doby strávený těžkou fyzickou prací v Česku (%)
Zručnost a obratnost prstů
Předmětem zjišťování byl i čas strávený úkoly, které vyžadují zručnost a obratnost prstů, ať už se jednalo o chirurgii, stomatologii, opravu předmětů, nebo třeba zdobení pečiva či kreslení. Otázka směřovala na schopnost provádění přesně koordinovaných pohybůprstů za účelem uchopení, manipulace nebo sestavení předmětů.
V Česku tráví těmito úkony celou nebo většinu pracovní doby 4,3 % pracujících, zhruba polovinu pracovní doby nebo více 4,8 %. Jedná se zejména o řemeslníky a opraváře, obsluhu strojů a zařízení a montéry, ale také o specialisty ve zpracovatelském průmyslu a ve zdravotní a sociální péči. Více než dvě třetiny pracujících (68,7 %) pracovní úkoly spojené se zručností a obratností prstů nevykonávají. Největší podíl pracujících, kteří tráví celou nebo většinu své pracovní doby úkoly, které vyžadují zručnost prstů, byl zaznamenán ve Slovinsku (21,2 %), dále v Itálii (14,8 %) a v Irsku (14,1 %). Nejmenší naopak na Kypru, v České republice, v Bulharsku a na Slovensku, kde byl nižší než 5 %.
*) Moduly Výběrového šetření pracovních sil (VŠPS) mají každý rok specifické téma a jsou povinné pro všechny členské státy EU. Opakují se po osmi, resp. čtyřech letech, čímž umožňují sledovat změny v delší časové řadě. Data v tomto článku se vztahují k pracujícím osobám ve věku 15 až 74 let.
Tento dokument byl vytvořen s finanční podporou Evropské komise – Grant VŠPS AHM 2022 na téma „Pracovní dovednosti“. Názory v něm vyjádřené jsou názory autorky, a v žádném případě nemohou být považovány za oficiální vyjádření Evropské komise.
Článek si můžete přečíst také v časopise Statistika&My.
