Z důvodu nemoci chybělo loni každý den na pracovišti téměř čtvrt milionu osob. Nejčastější příčinou absence byly respirační choroby.
Statistiky pracovní neschopnosti ukazují mnohé zajímavé souvislosti a trendy důležité jak pro oblast trhu práce, tak i pro plánování a řízení zdravotnictví. Při hodnocení sebraných dat je však třeba zohlednit i poměrně širokou škálu faktorů, které na vývoj pracovní neschopnosti působí. Kromě aktuálního nastavení výše nemocenské a podmínek pro nárok na její výplatu hrají roli i takové faktory jako stárnutí populace, kvalita zdravotní péče, změny na pracovním trhu, ale v posledních letech třeba také důsledky epidemie covidu-19 nebo příchod uprchlíků vyvolaný válečným konfliktem na Ukrajině.
Počty vystavených neschopenek a kalendářní dny dočasné pracovní neschopnosti ve 2. pololetích
Mezi pojištěnci bylo více žen
Počet pracujících osob nemocensky pojištěných se za posledních deset let zvýšil o 6,2%, což v absolutním vyjádření představuje nárůst o 276 tisíc osob na rekordních 4 750 tisíc osob v roce 2022. Poprvé v historii tvořily ženy s 50,3% mezi pojištěnci většinu. Meziročně jejich počet vzrostl o 35 tisíc, a od roku 2012 o téměř 200 tisíc. Významnou roli zde hrál rychlejší růst věku žen při odchodu do důchodu a v minulém roce i příchod žen z válkou zasažené Ukrajiny na český pracovní trh.
Ve zdravotní a sociální péči přibylo za posledních deset let 83 tisíc (25%) pracujících a ve vzdělávání 75 tisíc (20 %). V obou těchto odvětvích představovaly ženy v roce 2022 zhruba 80% zaměstnanců. Téměř 40 tisíc nemocensky pojištěných pracujících přibylo za deset let v IT činnostech (NACE 62), kde naopak převažují muži. Procentuálně se zde zaměstnanost od roku 2012 zvýšila o téměř 70%, nejvíce ze všech sledovaných odvětví. Naproti tomu v těžbě a úpravě černého a hnědého uhlí byla v roce 2022 v porovnání se situací před deseti lety zaměstnána jen třetina osob, měřeno podle počtu nemocensky pojištěných.
Mnohem rychleji než počty pracujících, především v posledních letech, stoupala křivka vývoje pracovní neschopnosti. Počet nově hlášených případů dočasné pracovní neschopnosti se v uvedeném období deseti let téměř ztrojnásobil. V roce 2022 bylo v Česku nahlášeno celkem 3 500 tisíc případů pracovní neschopnosti. Drtivá většina (94%) z důvodu nemoci, což zahrnuje i karantény, zatímco zbylých cca 200 tisíc neschopenek bylo vystaveno kvůli pracovním či ostatním úrazům.
Meziročně vzrostl počet dočasných případů pracovní neschopnosti v roce 2022 o čtvrtinu, tj. o 700 tisíc případů. Tento extrémní nárůst je však částečně způsoben skutečností, že na začátku roku 2022 docházelo k duplicitnímu vystavování některých neschopenek lékaři i hygienickými stanicemi, a v následném statistickém zpracování nebylo možné takové případy oddělit. Počet neschopenek pro pracovní úraz (45 tis.) se v roce 2022 oproti roku 2021 nezměnil a stejně jako v předchozím roce došlo k 88 smrtelným pracovním úrazům.
Dny v pracovní neschopnosti pro nemoc v 2. pololetích (mil.)
Dny v pracovní neschopnosti pro úraz v 2. pololetích (mil.)
Za druhou polovinu roku 2022, ve které již k výše uvedeným duplicitám nedocházelo a do počtu neschopenek se již tolik nepromítal covid-19, bylo nahlášeno celkem 1 400 tisíc případů dočasné pracovní neschopnosti, z toho 1 300 tisíc pro nemoc. Přesto, srovnáme-li druhé pololetí roku 2022 s obdobím před pandemií (tedy s 2. pol. 2019), počet neschopenek pro nemoc se zvýšil o 55% (+459 tis.). V posledních šesti měsících roku 2022 bylo dokonce vystaveno nepatrně více neschopenek z důvodu nemoci než ve stejných obdobích v letech 2020 a 2021, které byly silně ovlivněny výše uvedenou celosvětovou epidemií covidu-19.
V přepočtu na 100 pojištěnců připadlo v minulém roce celkem 73 neschopenek. Výrazně častěji do pracovní neschopnosti nastupovaly ženy. Bylo u nich evidováno o šestinu případů více, než kolik ve stejném období vykázali muži. Na 100 nemocensky pojištěných žen připadalo 78 neschopností, na 100 mužů 67. Z důvodu nemoci bylo při přepočtu na 100 pojištěnců za celý rok 2022 nahlášeno 68 případů dočasné pracovní neschopnosti, v posledních 6 měsících roku to bylo 27 případů. V porovnání s obdobím před vypuknutím pandemie (2. pololetí 2019) se tento relativní ukazatel v průměru zvýšil o téměř deset případů na 100 pojištěnců. Nejvíce vzrostl u zaměstnanců působících v oblasti vzdělávání a zdravotní péče, kde se počet neschopenek z důvodu nemoci mezi 2. pololetími roku 2019 a 2022 téměř zdvojnásobil.
Celkové počty prostonaných dnů rostou
Češi strávili na nemocenské v minulém roce celkem 91 milionů dní, z toho 79 milionů z důvodu nemoci. Ženy byly na nemocenské z důvodu nemoci o 10,8 milionu dne déle než muži. Naopak v případě úrazů, strávili muži na nemocenské o 2,5 milionu dne více než ženy. Celkový počet kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti se za 10 let zvýšil o téměř 35 milionů. Tento nárůst byl však výrazně způsoben pandemií v letech 2020 až 2022 a výše zmíněnými duplicitami z počátku minulého roku.
Druhé pololetí 2022 už touto skutečností ovlivněno nebylo. Během něho strávili zaměstnanci na neschopence z důvodu nemoci v souhrnu skoro 35 milionů dní, tedy přibližně stejně jako ve 2. pololetí 2019. Neschopenek bylo sice loni více, ale v průměru trvaly kratší dobu. Neplatilo to však pro všechny segmenty pracovního trhu. Např. u zaměstnanců působících v oblasti vzdělávání a zdravotní péče se počet dnů strávených na neschopence z důvodu nemoci mezi 2. pololetími roku 2019 a 2022 výrazně zvýšil. O 25% (437 tisíc dnů) v případě zaměstnanců působících ve vzdělávání a o 20% (526 tisíc dnů) v případě pracujících ve zdravotní a sociální péči. Když srovnáme druhou polovinu roku 2022 se stejným obdobím před deseti lety, zjistíme, že počet prostonaných dnů z důvodu nemoci se za posledních deset let zvýšil o polovinu, což představuje nárůst o téměř 12 milionů dnů.
Pracovní neschopnost v Česku – základní ukazatele za 2. pololetí
Doba neschopnosti se zkracuje
Až do roku 2019 byla průměrná doba strávená na neschopence delší než 40 dní. Následně se však průměrný počet dnů v pracovní neschopnosti začal vlivem větší četnosti, krátkodobých pracovních neschopností snižovat. Zatímco v roce 2019 strávili lidé na neschopence v průměru 42 dní, loni to bylo už jen 26 dní. V příštích letech bude jistě zajímavé sledovat, zda tento pozitivní trend přetrvá, nebo zda se jednalo jen o přechodný výkyv způsobený charakterem neschopenek v průběhu pandemie.
V regionálním srovnání byla v roce 2022 nejdelší průměrná doba trvání dočasné pracovní neschopnosti zaznamenána v krajích Moravskoslezském (31 dnů) a Zlínském (30 dnů). Tyto kraje vykazují nejdelší průměrnou délku trvání pracovní neschopnosti opakovaně. Kraji s nejkratší délkou trvání pracovní neschopnosti bylo hlavní město Praha (24 dnů), Liberecký, Středočeský a Královéhradecký kraj (méně než 25 dnů). Mezi okresy s nejdelší průměrnou pracovní neschopností se již několik let řadí Vsetín (33,8 dnů v r. 2022) ve Zlínském kraji a Hodonín a Břeclav (shodně 33,5) v Jihomoravském kraji. V průměru déle než 33 dní pobývají lidé na nemocenské ještě v okresech Uherské Hradiště ve Zlínském kraji a Frýdek- -Místek v kraji Moravskoslezském. Nejkratší dobou trvání neschopnosti se mohl pochlubit okres Mladá Boleslav (21 dnů) ve Středních Čechách, a méně než 23 dny okresy Liberec, Pardubice a Rychnov nad Kněžnou v Královéhradeckém kraji.
Z hlediska odvětví vykazují nejdelší průměrnou dobu pracovní neschopnosti zemědělství, lesnictví a rybářství (37,0 dnů v r. 2022), ubytování, stravování a pohostinství (36,0) a stavebnictví (33,9). Nejkratší pobyty na neschopence vykazovala odvětví informační a komunikační činnosti (16,8), vzdělávání (16,9), veřejná správa a obrana (20,7) a peněžnictví a pojišťovnictví (21,0).
V roce 2022 bylo každý den na neschopence průměrně 250 tisíc nemocensky pojištěných osob, tedy o téměř sto tisíc více než před deseti lety. V průměru tak minulý rok denně chybělo z důvodu dočasné pracovní neschopnosti 5,3% zaměstnanců. Nejvíce to bylo ve zpracovatelském průmyslu, kde loni bylo na neschopence v průměru denně téměř 7% zaměstnanců. Naopak nejnižší bylo průměrné zastoupení pracovně neschopných v sekci informační a komunikační činnosti, kde v roce 2022 denně chyběla na pracovišti méně než 2% zaměstnanců.
Průměrná délka trvání dočasné pracovní neschopnosti v okresech a krajích (2022)
Nejčastější příčinou jsou respirační nemoci
Podle údajů ČSSZ jsou nejčastější příčinou pracovní neschopnosti nemoci dýchací soustavy. V roce 2022 kvůli nim zůstalo doma 28% ze všech dočasně práce neschopných. U těchto nemocí je však zároveň nejkratší doba pracovní neschopnosti, která průměrně činila 12,2 dne na jeden případ. Druhé v pořadí, nemoci pohybové soustavy zapříčinily 11% pracovních neschopností a na jejich léčbu bylo v průměru třeba 64,8 dne. Tyto nemoci dlouhodobě vykazují nejvyšší podíl ze všech prostonaných dnů u všech skupin diagnóz. V roce 2022 to bylo 28%.
Nejdelší průměrná délka trvání pracovní neschopnosti byla v roce 2022 evidována u tuberkulózy, a sice 189 dnů. Na tuto diagnózu ale bylo vystaveno jen 85 neschopenek. Z častějších onemocnění se v průměru nejdelší neschopnost týkala zhoubných novotvarů (175 dnů). Ke hranici 100 dnů neschopnosti se blížily i nemoci spojené s těhotenstvím, mateřstvím a šestinedělím, delší dobu (85 dnů) trvaly rovněž neschopenky vydané kvůli duševním nemocem.
Změna v počtů dnů v pracovní neschopnosti z důvodů nemoci ve vybraných odvětvích mezi druhými pololetími 2022 a 2019 (tis. dnů, %)
