Cenová hladina v zemích Visegrádské čtyřky navzdory postupné konvergenci zůstává pod průměrem EU. V rámci uskupení ale panují rozdíly ve vývoji i struktuře cen.
Pro mezinárodní srovnání úrovně a vývoje cen je užitečným nástrojem ukazatel parity kupní síly (PPP). Ten zjednodušeně řečeno srovnává, kolik stojí stejný „košík zboží“ v různých zemích. V paritě kupní síly lze vyjádřit různé skupiny statků, od celého HDP po jednotlivé oddíly spotřebního koše. V tomto článku používáme index vyjádřený jako procento průměru EU. To nám umožní sledovat konvergenci k celku, ale hlavně pozici jednotlivých zemí V4 vůči sobě.
Zlom po roce 2009
Podle PPP je celková cenová hladina zachycená hrubým domácím produktem přepočítaným na PPP v ekonomikách zemí V4 pod průměrem evropské sedmadvacítky. Z pohledu cenové úrovně v celé ekonomice dosahovalo v roce 2022 nejvyšší cenové hladiny Slovensko, kde cenová úroveň činila 82,8 % průměru EU. Těsně za ním se s hodnotou 80,9 % umístilo Česko, které loni poprvé překonalo 80 % průměru EU. Cenová úroveň v Maďarsku (64,5 %) i v Polsku (61,9 %) byla výrazně nižší.
Zajímavý je také zpětný a dlouhodobější pohled, který ukazuje, že při vstupu zemí V4 do Evropské unie v roce 2004 si byly jejich cenové hladiny blíže. Mírně vyčnívalo Maďarsko (62,4 %) a dále pak následovaly Česko (55,4 %), Slovensko (52,0 %) a Polsko (49,5 %). Do roku 2009 se cenové hladiny v uvedených zemích vyvíjely stejným směrem a poměrně rychle rostly, ale pak došlo ke zlomu, od něhož je cenová hladina v Česku a Slovensku znatelně vyšší než v Maďarsku a Polsku. Slovensko se do čela V4 dostalo v roce 2014.
Za přelomový bychom mohli označit loňský rok, kdy kvůli silnější dynamice cen došlo ke skokovému přiblížení cenové hladiny v zemích V4 k průměru EU.
Ceny, kterým přímo čelí domácnosti, lépe zachycuje cenová hladina skutečné individuální spotřeby vyjádřená v paritě kupní síly. V případě zemí V4 se cenová hladina spotřeby vyvíjela v čase prakticky stejně jako výše popsané ceny v celé ekonomice.
Vývoj celkové cenové hladiny v zemích V4 (PPP, průměr EU = 100)
Zlom po roce 2009
Podle PPP je celková cenová hladina zachycená hrubým domácím produktem přepočítaným na PPP v ekonomikách zemí V4 pod průměrem evropské sedmadvacítky. Z pohledu cenové úrovně v celé ekonomice dosahovalo v roce 2022 nejvyšší cenové hladiny Slovensko, kde cenová úroveň činila 82,8 % průměru EU. Těsně za ním se s hodnotou 80,9 % umístilo Česko, které loni poprvé překonalo 80 % průměru EU. Cenová úroveň v Maďarsku (64,5 %) i v Polsku (61,9 %) byla výrazně nižší.
Zajímavý je také zpětný a dlouhodobější pohled, který ukazuje, že při vstupu zemí V4 do Evropské unie v roce 2004 si byly jejich cenové hladiny blíže. Mírně vyčnívalo Maďarsko (62,4 %) a dále pak následovaly Česko (55,4 %), Slovensko (52,0 %) a Polsko (49,5 %). Do roku 2009 se cenové hladiny v uvedených zemích vyvíjely stejným směrem a poměrně rychle rostly, ale pak došlo ke zlomu, od něhož je cenová hladina v Česku a Slovensku znatelně vyšší než v Maďarsku a Polsku. Slovensko se do čela V4 dostalo v roce 2014. Za přelomový bychom mohli označit loňský rok, kdy kvůli silnější dynamice cen došlo ke skokovému přiblížení cenové hladiny v zemích V4 k průměru EU.
Ceny, kterým přímo čelí domácnosti, lépe zachycuje cenová hladina skutečné individuální spotřeby vyjádřená v paritě kupní síly. V případě zemí V4 se cenová hladina spotřeby vyvíjela v čase prakticky stejně jako výše popsané ceny v celé ekonomice.
Regulované a dotované kategorie
V případě cen bydlení a energií panují mezi zeměmi V4 výrazné rozdíly vyplývající z odlišných způsobů regulace i ze zvláštností vývoje v posledních několika letech. Zatímco na Slovensku se cenová úroveň loni těsně přiblížila průměru EU (97,4 %) a v Česku dosáhla 85,9 %, v Maďarsku jsou domácnosti vystaveny výrazně nižším cenám (53,2 % průměru EU). Ještě níže je Polsko (40,0 %). V Česku, na Slovensku a částečně i v Maďarsku cenová hladina prudce vzrostla v posledních šesti letech, zejména v souvislosti s růstem cen nemovitostí.
U bytového vybavení a zařízení domácností vykazovaly nejvyšší cenovou hladinu loni Česko (97,2 % průměru EU) a Slovensko (88,6 %). Polsko (78,9 %) i Maďarsko (78,3 %) zaostávaly.
Ceny dopravy jsou ve všech zemích V4 pod průměrem EU, na čemž mají velký podíl zejména dopravní služby, které bývají dotované. Nejvyšší byly loni ceny dopravy v Česku (87,1 % průměru EU) těsně následované Slovenskem (85,5 %). Polsko (73,2 %) a Maďarsko (72,4 %) měly opět úroveň cen nižší, ale velmi podobnou. Vyšší podíl státního financování veřejných služeb oproti zbytku Unie je v zemích V4 patrný také na cenách zdraví a vzdělávání. Ceny zdraví byly loni v rámci V4 s odstupem nejvyšší na Slovensku (61,3 % průměru EU). Následovaly Česko (51,0 %), Polsko (47,7 %) a Maďarsko (44,7 %).
Nejvyšší ceny vzdělávání loni mělo Česko (73,0 % průměru EU). Slovensko a Maďarsko vykazovaly shodně 58,8 %, Polsko 53,5 %.
Cenová úroveň jednotlivých spotřebních položek v zemích V4 (PPP, průměr EU = 100)
Nejdražší jsou telekomunikace
Další kategorií, v níž se situace v rámci V4 výrazně liší, jsou ceny pošt a telekomunikací. Česko v nich překonává průměr EU o 26,5 procentních bodů a Slovensko o 14,0 p. b. V Maďarsku užívají spotřebitelé ceny na úrovni 85,1 % průměru EU, Polsko s 53,3 % průměru mělo loni druhou nejlevnější komunikaci v EU.
V oblasti odívání a obuvi se ceny ve V4 v celkově nejvíce přibližují průměru EU. U Česka jde o jednu ze dvou spotřebních kategorií, kde cenová úroveň loni po skokovém navýšení překonala evropský průměr (112,3 %). Blízko tomuto průměru je Slovensko (98,6 %), následuje Polsko (90,2 %) a relativně nejlevnější jsou oděvy a obuv v Maďarsku (82,6 % průměru EU).
Poměrně velké rozdíly panují mezi zeměmi V4 u cen ubytování a pohostinství. Ty byly v roce 2022 nejvyšší na Slovensku (85,9 % průměru EU). Následovalo Polsko (76,7 %), Česko (68,5 %) a nejlevněji bylo v Maďarsku (61,7 %). Výrazná mezera v cenové hladině mezi Českem a Slovenskem a dvojicí Polsko, Maďarsko panovala loni i v oblasti rekreací a kultury. Zatímco na Slovensku ceny v tomto segmentu dosáhly 88,1 % průměru EU a v Česku to bylo 82,3 %, v Polsku se jednalo o 66,6 % a v Maďarsku o 64,0 %.
Článek si můžete přečíst v říjnovém čísle časopisu Statistika&My.
