Společná témata máme se všemi

S předsedou ČSÚ Markem Rojíčkem jsme se tentokrát sešli těsně před konáním schůzky šéfů statistických úřadů zemí V4. Kromě mezinárodní spolupráce jsme probrali i několik dalších aktuálních témat.

Co obnáší předsednictví V4 pro ČSÚ? Je to srovnatelné s nedávným předsednictvím v Radě EU?

To se určitě srovnávat nedá. Předsednictví v Radě EU se odehrává především v řídicí roli v legislativním procesu, klade velké nároky na koordinaci s dalšími institucemi, Evropskou komisí i útvary v rámci Rady. Organizace setkání s předsedy ostatních národních statistických institucí formou takzvaného „high-level meetingu“ na dané téma je spíše doplňkovou, i když velmi přínosnou a dobře hodnocenou akcí. Naproti tomu při spolupráci v rámci V4 jde hlavně o výměnu zkušeností, obvykle ve třech až čtyřech konkrétních statistických oblastech. K nim předsednická země organizuje během svého předsednictví workshopy na daná témata. Na začátku se obvykle šéfové statistických úřadů zemí V4 sejdou a dohodnou si formou tzv. memoranda, o která témata mají v daném roce zájem. Součástí bývají také další aktivity, například vydání společné publikace.

Jak intenzivní je spolupráce ČSÚ se statistickými úřady ostatních členských zemí skupiny V4? Je intenzivnější než s úřady jiných zemí?

V zásadě ano. I mezi jednotlivými zeměmi jsou rozdíly, například se Slovenskem probíhá tradičně užší spolupráce, což má svou historickou logiku. Společná témata však máme se všemi, což do jisté míry souvisí s tím, že patříme do skupiny takzvaných nových členských zemí, které vstoupily do EU společně v květnu 2004. Se Slovenskem a Maďarskem nás pak spojuje to, že patříme mezi malé otevřené ekonomiky s významným podílem zahraničního obchodu a z toho vyplývajícími výzvami i v oblasti statistiky.

Můžete uvést konkrétní příklady mezinárodní spolupráce a jejich výsledky?

Právě s Maďarskem jsme asi před patnácti lety začali řešit problém globalizace v zahraničním obchodu, kdy po vstupu do EU a odbourání celních bariér začaly ve všech zemích ve velké míře obchodovat různé podniky v rámci nadnárodních struktur, a statistické zachycování přechodu zboží přes hranice přestávalo mít tu správnou vypovídací hodnotu. S kolegy z Polska se v poslední době intenzivněji bavíme o využití satelitního snímkování pro statistické účely, se kterým už mají značné zkušenosti. Téma, které otevřeme bilaterálně, pak často přenášíme do diskuze i s ostatními zeměmi V4, případně i s dalšími. Na naše workshopy často zveme i kolegy například z Rakouska a Slovinska.

Od letošního srpna se zintenzivnila spolupráce ČSÚ s úřadem vlády. ČSÚ připravuje pro zasedání vlády pravidelný souhrn nejdůležitějších aktuálních statistických informací. Můžete tuto spolupráci blíže popsat?

Ten požadavek vznikl v reakci na větší potřebu sledovat aktuální ekonomický a sociální vývoj v období energetické krize a z ní vyplývajícího růstu inflace. Větší pozornost se také soustředí na kondici jednotlivých odvětví v ekonomice a na aktuální vývoj hospodářského cyklu. My jsme data veřejnosti poskytovali vždy, na tom se nic nemění, ale v této situaci jsme se dohodli s Úřadem vlády na přípravě stručného souhrnu nejdůležitějších statistických dat v souvislostech se stručným komentářem v měsíční frekvenci. Členové vlády dostanou tuto svodku přímo na jednání vlády, a v případě zájmu jsem připraven ji podrobněji okomentovat.

V souvislosti s nedávnou energetickou krizí a nárůstem cen energií došlo ke změnám v cenové energetické statistice. V čem tyto změny konkrétně spočívají?

Jde o to, že až do druhého pololetí loňského roku byla data o průměrných cenách elektřiny a plynu v pásmu maloodběratelů, tedy i domácností, zpracovávána Energetickým regulačním úřadem na základě aktuálně poskytovaných tarifních cen. My jsme pak tato data zasílali Eurostatu, který je publikoval za všechny členské země. Nejednalo se sice o průměrné ceny placené zákazníky tak, jak je stanoveno v metodice, ale publikované údaje se od nich příliš nelišily. Důvodem tohoto zjednodušeného výpočtu, na který jsme v metodických poznámkách upozorňovali, a Eurostat to akceptoval, byla nedostupnost cen skutečně placených zákazníky u jednotlivých obchodníků. Protože však v druhé polovině loňského roku došlo k extrémním turbulencím na spotových trzích s elektřinou a plynem, aktuálně nabízené ceny nezobrazovaly ceny placené většinou zákazníků správně. Nebyli jsme schopni na tuto novou skutečnost ve statistice dostatečně rychle zareagovat, a proto se České republika dostala na špici nejdražších cen v EU, ovšem neoprávněně. To se nyní mění, obchodníci budou mít nově povinnost poskytovat nám skutečné ceny placené zákazníky v určité struktuře a my na konci září zveřejníme data nejen za první pololetí letošního roku, ale zpětně od roku 2021 v upravené metodice. Takto je rovněž pošleme Eurostatu pro mezinárodní srovnání.

Poslední tři roky jsou poměrně turbulentní, u nás i ve světě dochází k rychlým změnám a novým situacím. Projevily se některé z posledních událostí také zvýšenými požadavky na data od ČSÚ nebo novými datovými sadami, které uživatelům nabízíme?

Během epidemie covidu jsme například poskytovali v týdenní frekvenci data o počtu zemřelých, objevily se také požadavky na některé doplňkové údaje v oblasti podnikových statistik. V souvislosti se změnou klimatu přichází průběžně nová legislativa, na kterou musíme reagovat. V poslední době je zvýšený zájem o data o vývoji cen, nejen spotřebitelských, ale i cen výrobců, o statistice cen energií jsem už hovořil. S Českou národní bankou jednáme o možnostech bleskového odhadu indexu spotřebitelských cen, ale to je běh na delší trať. Pokud je k tomu prostor, snažíme se zkracovat termíny publikování zejména měsíčních dat, ale ve srovnání s dalšími zeměmi jsme na tom poměrně dobře a s ohledem na dostupnost datových zdrojů nelze očekávat velké změny. Připravujeme také nové publikační nástroje, zpřístupnili jsme Geografický informační systém, zlepšujeme naši mobilní aplikaci, někdy v prvním čtvrtletí příštího roku by měl být k dispozici nový web a veřejná databáze.

Letos bylo dokončeno zpracování výsledků Sčítání 2021. Překvapilo vás na nich něco?

Publikování dat ze sčítání není jednorázová záležitost. Začali jsme už na začátku loňského roku, letos tato publikační série končí. Ve výstupech se jistě najde řada překvapivých dat, ale asi není nic konkrétního, co bych vypíchl. Největší výhodou dat ze sčítání je úplné pokrytí populace, což přináší ohromné možnosti kombinace jednotlivých proměnných a velký územní detail, který je omezen prakticky pouze požadavky na ochranu individuálních dat.

Jak hodnotíte průběh celého sčítání?

Shodou okolností se teď začínáme bavit o podobě příštího sčítání, snažíme se vyhodnotit si silné a slabé stránky toho předchozího a také vzít v úvahu zkušenosti jiných zemí. Nejdražší a nejkomplikovanější částí sčítání jsou takzvané terénní práce, což byla distribuce a sběr papírových formulářů. Zkušenosti posledního sčítání ukázaly, že online sběr dat sice nepokryje celou populaci, a je potřeba jej doplnit nějakou jinou formou oslovení občanů, ale to doplnění lze dělat jinak než doposud. Pochopitelně již zcela bez papírových formulářů. Budeme také maximálně využívat všechny centrálně dostupné databáze a registry, buď jako přímý, nebo jako doplňkový zdroj dat pro požadované ukazatele.

V době našeho rozhovoru také finišují práce na rekonstrukci sídla ČSÚ v Praze. Jak jste s průběhem a provedením rekonstrukce spokojen?

Budova je již zvenku dokončená, uvnitř ještě určité práce probíhají. Pokud to vezmu globálně, jsem spokojen, že se tak náročný projekt podařilo realizovat, i když pochopitelně jsme se v jeho průběhu potýkali s řadou komplikací. Největším přínosem je zvýšení energetické efektivnosti budovy v Praze zhruba o 30 procent, ale současně přinášíme i zlepšení pracovního prostředí pro zaměstnance. To je ne zcela zanedbatelným faktorem, který ovlivňuje i jejich pracovní výkon. Zároveň jsme rekonstrukcí vyřešili už částečně havarijní stav vnějšího obložení budovy, který mohl vést i k ohrožení zaměstnanců nebo lidí pohybujících se v okolí.

Rekonstrukcí procházejí i budovy některých krajských správ ČSÚ. Můžete čtenářům přiblížit ty nejdůležitější zásahy?

Projekt rekonstrukce budovy Krajské správy ČSÚ v Brně zahrnoval zejména úpravy historických okenních výplní pod přísným dohledem Národního památkového ústavu. Dále byl objekt doplněn o chlazení všech kanceláří a instalaci systému umožňujícího jak ovládání klimatu v jednotlivých kancelářích, tak i efektivní energetický management. Kompletně bylo instalováno nové LED osvětlení. Spolu se zásahy v nadzemní části objektu byla modernizována výměníková stanice v suterénu, která je tak připravena na přechod na jiné topné médium. Ten nás čeká v blízké budoucnosti. V případě budovy Krajské správy ve Zlíně, kde jsme vlastníky pouze z necelé čtvrtiny, došlo k zateplení obvodového pláště, instalaci nové střechy se zesílenou tepelnou izolací, výměně oken a dveří. K vytápění i k chlazení se nově využívá plynové tepelné čerpadlo. Současně vzhled budovy získá moderní podobu, která citlivě naváže na cenné historické budovy „baťovské“ éry.

Jaké hlavní úkoly a změny čekají ČSÚ v roce 2024?

Po pauze od lednových prezidentských voleb se budeme připravovat na zpracování dvou „velkých“ voleb, na začátku června do Evropského parlamentu a na podzim do zastupitelstev krajů a třetiny Senátu. Z hlediska statistiky nás bude čekat hodně práce s přípravou a implementací nových nástrojů Statistického informačního systému. Budeme pokračovat ve využívání výsledků našich projektů v oblasti kvality, jak v personální oblasti, tak například při digitalizaci podpůrných procesů. Věřím, že se nám i ve složité době rozpočtových omezení podaří udržet personální stabilitu, částečně i díky motivaci podílet se na důležitých projektech a vidět jejich konkrétní výsledky.

Rozhovor si můžete přečíst v říjnovém čísle časopisu Statistika&My.