Česká republika má pouze šest měst s počtem obyvatel převyšujícím sto tisíc. Pojďme se podívat, jak si stála podle různých statistických ukazatelů v roce 2022.
Největší z šestice je samozřejmě Praha, následují Brno, Ostrava, Plzeň, Liberec a Olomouc. Města v něčem podobná, v mnohém odlišná, každé nějakým způsobem mimořádné. Krajské metropole s bohatou, i když velmi rozdílnou historií. Tři z nich – Praha, Brno a Olomouc se mohou pochlubit zápisem na Seznam světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO, ve všech šesti městech sídlí významné vysoké školy.
Demograficky nejstarší je Ostrava
Z hlediska počtu obyvatel výrazně převyšuje ostatní hodnocená města česká metropole Praha s 1 357 326 obyvateli. Největší moravské město Brno, které je také centrem soudní moci v České republice, má obyvatel téměř o milion méně (396 101). Dalšími v pořadí jsou: Ostrava – město s industriálním charakterem (283 504), Plzeň – město s významným potravinářským a strojírenským průmyslem (181 240), Liberec – město pod Ještědem (107 389). Poměrně těsně nad hranicí sto tisíc obyvatel se nachází město s druhou největší památkovou rezervací v České republice – Olomouc (101 825 obyvatel).
Hustota zalidnění je největší v Praze, kde připadá 2 735 obyvatel na km2. Ostatní hodnocená města jsou osídlena podstatně řidčeji. V Brně je hustota zalidnění o 37 % menší než v Praze, v Ostravě a Plzni přibližně poloviční a Liberec s Olomoucí mají o 63 %, resp. o 64 % nižší hustotu zalidnění než hlavní město.
Poměr mužů a žen je ve všech šesti městech velmi podobný, přičemž mírně převažují ženy, nejvíce v Olomouci (52,7 %). Nejnižší průměrný věk mají Pražané (41,7 roku), nejstarší populace žije v Ostravě (průměrný věk 43,5 roku). Index stáří, vyjadřující, kolik obyvatel ve věku 65 a více let připadá na 100 dětí do 15 let věku, dosáhl v Praze hodnoty 116,4, v Ostravě 143,3, v případě ostravských žen dokonce 177,7. Věková struktura v jednotlivých městech se nijak markantně neliší. Skupina obyvatel v předproduktivním věku tvoří v průměru 15,8 %, občané v produktivním věku 63,7 %, nejstarší kategorie nad 65 let 20,4 %.
Přirozený přírůstek na 1 000 obyvatel v roce 2022
V porodnosti vede Olomouc
Při pohledu na jednotlivé demografické události v absolutních číslech vede Praha, po přepočtu na tisíc obyvatel jsou však výsledky výstižnější. Nejvíce živě narozených na tisíc obyvatel měly Olomouc (10,6) a Brno (10,5), nejméně Liberec (8,7). Ve smutných charakteristikách připadá prvenství Ostravě (3,7 potratů a 13 zemřelých na tisíc obyvatel). Nejnižších hodnot v těchto událostech dosáhla Praha (2,4 potratů a 9,6 zemřelých na tisíc obyvatel). Jediným městem, kde v roce 2022 převážili narození nad zemřelými, byla Praha (10,1 ‰). Nejvyšší ztráta obyvatelstva přirozenou měnou zasáhla Ostravu (–3,6 ‰), následoval Liberec (–2,1 ‰).
Celkový přírůstek obyvatel byl ale kladný ve všech městech zásluhou přírůstku stěhováním. Ten loni dosáhl nadprůměrných hodnot díky obrovské migrační vlně z Ukrajiny. Nejvyšší celkový přírůstek na tisíc obyvatel zaznamenala Plzeň (70,1), nejnižší Ostrava (13,1), kde ale v předchozích dvaceti letech obyvatel vždy jen ubývalo.
Hrubá míra sňatečnosti (5–5,4 ‰) a hrubá míra rozvodovosti (1,7–1,8 ‰) dosáhly ve všech šesti městech velmi podobných hodnot.
Živě narození a zemřelí na 1 000 obyvatel v roce 2022
Sňatky a rozvody na 1 000 obyvatel v roce 2022
Přirůstek stěhováním na 1 000 obyvatel v roce 2022
Největší podíl zahrad je v Brně
Největším městem z hlediska rozlohy je Praha (49 621 ha), na méně než poloviční výměře leží Brno a Ostrava, 13 767 ha zaujímá Plzeň a přibližně pětinu pražské plochy zaujímají Liberec a Olomouc. Více než polovinu (55,1 %) rozlohy Olomouce zabírá zemědělská půda, v Brně je jí naopak pouze 32,7 %. Brňané mají k dispozici nejvyšší procento zahrad z celkové výměry města (9,2 %), na vodní plochy je nejbohatší Ostrava (4,4 % z celkové výměry) a nejchudší Liberec (0,9 %). Nejvyšší podíl zastavěných ploch a nádvoří je v Praze (10,3 %) a v Brně (9,3 %), v Liberci jich bylo nejméně (6,4 %).
Nejnižší nezaměstnanost má Plzeň
Nejvíce dosažitelných uchazečů o zaměstnání zaregistrovaných na úřadu práce bylo k 31. 12. 2022 v Praze (24 795), následovalo Brno (11 595), nejméně jich evidoval úřad práce v Olomouci (2 165). Ve všech šesti posuzovaných městech převládaly mezi nezaměstnanými ženy – nejvíce v Plzni (58 %) a v Praze (57,3 %), nejmenší převahu vykazovaly ženy v Olomouci (52,3 %). Podíl nezaměstnaných, tedy podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku, dosáhl nejvyšších hodnot v Ostravě (5,19 %), v Brně (4,89 %) a v Liberci (3,77 %). Nejoptimističtějších čísel vykazovaly v tomto směru Plzeň (2,53 %) a Praha (3,02 %). Nejvíce volných pracovních míst v evidenci úřadu práce nabízela rovněž Praha (29 948). Přibližně třetinové množství jich bylo k dispozici v Brně, 3,2 tisíce v Ostravě a v Plzni, 1 512 v Olomouci. Na jedno volné pracovní místo připadalo nejvíce uchazečů v Ostravě (2,9 uchazeče), více než jeden uchazeč ještě v Olomouci (1,4) a v Brně (1,1). Nejlepší byla situace v Praze a v Plzni, kde měli 0,8 uchazeče na jedno volné pracovní místo.
Počet registrovaných podniků souvisí s velikostí města. Nejvíce registrovaných podniků – 670 392 – má Praha, z toho se zjištěnou aktivitou 388 462. Nejméně Liberec (31 278 celkem, 15 945 se zjištěnou aktivitou). Ve všech městech se většina podniků se zjištěnou aktivitou řadila podle sekcí CZ-NACE do skupiny profesní, vědecké a technické činnosti, v těsném závěsu následovala kategorie velkoobchod a maloobchod; opravy a údržba motorových vozidel a na třetím místě byl průmysl (s výjimkou Liberce, kde se těsně před průmyslem umístilo stavebnictví).
V bytové výstavbě zaostává Liberec
Nejvíce bytů se v absolutních číslech v roce 2022 postavilo v Praze (6 575), nejméně v Liberci (191). Ve všech městech se stavěly hlavně nové byty, ale v Ostravě představovalo 43,1 % bytů změnu dokončených staveb. V nové výstavbě v Praze, v Olomouci, v Plzni a v Brně výrazně převládala výstavba bytů v bytových domech (82,5–88,7 %). Bezmála tři čtvrtiny (72,9 %) nových bytů v Ostravě vzniklo v rodinných domech, v Liberci více než polovina (56,3 %). Nejvyšší intenzitu bytové výstavby vykázala Olomouc, kde bylo vybudováno během roku 2022 rekordních 10,4 bytu na tisíc obyvatel, což je dvojnásobek v porovnání s předchozím rokem. V Liberci bylo naproti tomu dokončeno pouze 1,8 bytu na tisíc obyvatel. V Praze bylo postaveno 4,9 nových bytů na tisíc obyvatel, tedy přibližně o polovinu méně než v Olomouci.
Turisty nejvíce láká Praha
V oblasti cestovního ruchu zaujímá Praha bezkonkurenční postavení jak v počtu hromadných ubytovacích zařízení, tak i v celkovém množství hostů a jejich přenocování a v podílu turistů ze zahraničí. Hotelů, penzionů, ubytoven, kempů a dalších hromadných ubytovacích zařízení má hlavní město celkem 873 s celkovou nabídkou bezmála sto tisíc lůžek. Druhé Brno nabízí 136 zařízení a takřka 12,5 tisíce lůžek, pouze 50 hromadných ubytovacích zařízení najdeme v Liberci, nejmenším počtem lůžek disponuje Olomouc (3 621).
Na zahraniční turisty je nejvíce orientována Praha, kam přijíždí 75 % návštěvníků z cizích zemí. Po 44 % hostů ze zahraničí mají Plzeň a Brno, nejmenší podíl nerezidentů lze najít ve statistikách Liberce (26 %). Do Prahy přijelo během roku 2022 celkem 5 984 803 hostů, což odpovídá 30,8 % z celkového množství turistů v České republice. Do Brna zavítalo 706 384 návštěvníků, do Liberce pouze 176 154.
Článek si můžete přečíst v prosincovém dvojčísle čísle časopisu Statistika&My.
