Vstupu Česka do Evropské unie předcházel náročný proces zásadní transformace státní statistické služby zahájený počátkem 90. let 20. století, kdy statistika reagovala na změny společenských a ekonomických podmínek včetně přechodu na tržně orientované hospodářství.
Zásadní dopad na proces transformace měla Evropská dohoda zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy na straně druhé (1993). Prioritou se stala implementace právních předpisů EU v oblasti statistiky (tzv. Acquis communautaire). Role statistiky v době přípravy na členství i po vstupu do EU byla nesporná, a proto na ni byly od počátku kladeny vysoké nároky. Pravidelná každoroční zpráva Evropské komise (EK) o stavu ČR v procesu přistoupení hodnotila v kapitole „Statistika“ dosažený pokrok a uváděla doporučení ke zlepšení.
Intenzivní příprava
Při přípravě na členství v EU byla důležitá podpora EK. Národní program PHARE (podporující rozvoj formou projektů uzpůsobených podle různorodých potřeb zemí) byl vhodně doplněn multinárodním programem PHARE zaměřeným výlučně na statistiku. Účastnilo se ho společně 10 kandidátských (později přistupujících) zemí, jejichž odborníkům umožnil získání nezbytných zkušeností pro zavedení postupů důležitých pro produkci statistiky i pro budoucí zapojení statistiků do evropských struktur. Přípravu i realizaci společných aktivit projednávaly orgány vedené Eurostatem, v nichž byli zastoupeni předsedové, resp. vedoucí mezinárodních útvarů statistických úřadů.
Tento program umožnil již od poloviny 90. let účast expertů na jednáních pracovních skupin Eurostatu, později i Task Force, k seznámení s jejich fungováním i s věcnou problematikou včetně připravovaných legislativních změn. Týkalo se to i účasti na vzdělávacích akcích zaměřených na statistickou problematiku. Od roku 2003 se předsedové statistických úřadů účastnili jako pozorovatelé Statistického programového výboru (SPC, předchůdce Výboru pro Evropský statistický systém), který mj. hlasoval o předpisech přijímaných EK v návaznosti na legislativu přijatou Evropským parlamentem (EP) a Radou EU. Předávání stanovisek i účast v diskuzi podléhaly stejným pravidlům jako u členských zemí, s výjimkou hlasování v legislativních záležitostech. Obdobně byla umožněna účast zástupců nečlenských zemí v roli pozorovatelů na jednání pracovní skupiny Rady EU pro statistiku. Tato pracovní skupina vznikla v roce 2002, předtím návrhy statistických právních předpisů projednávaly věcně zaměřené pracovní skupiny Rady EU.
Ve vybraných oblastech statistiky se s finanční podporou z programu PHARE zapojovali do pomoci experti z členských zemí EU. Rozsáhlou asistenci poskytly českým statistikům zejména statistické úřady Francie (např. klasifikace, produkční statistiky, statistika zahraničního obchodu), Německa, Velké Británie, Finska a dalších zemí. Renomovaní statističtí odborníci z Velké Británie a Nizozemska zpracovali v roce 1999 a následně v 2002 „globální hodnocení“ připravenosti naší statistiky na vstup do EU. Podrobná zpráva zahrnovala popis českého statistického systému včetně uplatňovaných principů i jednotlivých statistik a zdůraznila potřeby dalšího rozvoje (přístup k administrativním zdrojům dat aj).
Od roku 2002 se pozornost EK stále výrazněji zaměřovala na sledování disponibility statistických dat dle předpisů EU. Studie připravená v roce 2003 ve spolupráci Eurostatu a statistických úřadů prokázala dobré výsledky (cca 70 %), i když některé požadavky se budoucích členů zatím netýkaly (např. Intrastat).
V roce 2003 příprava na vstup vrcholila. V centru pozornosti se ocitly statistiky, pro které se dokončoval proces harmonizace. Akční plán ekonomické, měnové a finanční statistiky, připravený na základě požadavku Rady ECOFIN, uvedl především pro potřeby EK a Evropské centrální banky (ECB) klíčové oblasti pro zajištění statistických dat. Byly jimi národní účty, statistika vládního dluhu a deficitu, statistika platební bilance, cen a zahraničního obchodu.
V Česku jako hlavní koordinující orgán působil Výbor pro EU (VEU), nejprve vytvořený v gesci Ministerstva zahraničních věcí, později v rámci Úřadu vlády. Zabýval se plněním závazků ČR podle právních předpisů EU, přípravou stanovisek pro jednání v EU atd. Po vstupu do EU došlo k ustavení VEU ve dvou podobách – na úrovni ministrů a na úrovni jejich náměstků. Vznikly také rezortní koordinační skupiny (RKS), ta pro statistiku byla ustavena krátce před vstupem do EU. Následně došlo k posílení interní koordinace v rámci ČSÚ i RKS při přípravě stanovisek pro jednání.
Vstup do EU a další vývoj
K 1. květnu 2004 se Česká republika stala plnohodnotným členem EU s právem uplatňovat svůj vliv na vývoj evropské statistiky. Už v roce 2005 byl tehdejší předseda ČSÚ Jan Fischer (jako první předseda z 10 nových členů SPC) zvolen do tzv. Partnership Group, který plní úlohu užšího vedení Výboru pro ESS.
V této době byly v Task Force k legislativě (za účasti zástupce ČSÚ) řešeny principy dlouho žádaného nového legislativního rámce statistiky EU. Do jednání se za účelem sladění legislativních rámců obou systémů zapojili i generální ředitel Eurostatu a zástupce ECB. K završení procesu došlo v roce 2009, kdy za našeho předsednictví v Radě EU bylo schváleno a publikováno nařízení o evropské statistice (ES), a následně bylo dojednáno i nařízení upravující statistickou činnost ECB. Nařízení o ES mj. poprvé právně definovalo Evropský statistický systém (ESS) a Výbor pro ESS, umožnilo předávání důvěrných dat Evropskému systému centrálních bank a zahrnulo ustanovení o kvalitě statistik a o Kodexu evropské statistiky. Tento kodex byl vypracován a přijat SPC v roce 2005 (v reakci na problémy s kvalitou statistiky v Řecku) jako soubor zásad upravujících institucionální podmínky oficiální statistiky, statistické postupy i kvalitu statistických dat. Jejich plnění posuzuje ustavený Evropský poradní výbor pro dohled nad statistikou (mezi jeho prvními členy byl Edvard Outrata, bývalý předseda ČSÚ) a v jednotlivých zemích také „peer reviews“ (vč. našich zástupců v roli hodnotitelů).
Český statistický úřad zintenzivnil svoji aktivní přípravu i participaci na jednání pracovní skupiny Rady EU pro statistiku, mj. i jako součást přípravy na předsednictví v Radě EU. Účast ČSÚ v programu Transition Facility (pro dočasnou podporu zemím po vstupu do EU) záhy přešla do režimu zapojování do grantových projektů určených pro členské země.
Rozsah mezinárodní spolupráce by si zasloužil mnohem delší a podrobnější zachycení, včetně výsledků v jednotlivých oblastech statistiky či při budování nástrojů pro její rozvoj. I tak je z uvedeného textu zřejmé, že komplexní proces transformace a přechodu na standardy EU se v daném období opíral o intenzivní mezinárodní spolupráci, která uspíšila jeho průběh, umožnila získat cenné know-how od podobně zapálených kolegů v zahraničí a vytvořila základ pro pokračování po vstupu do EU. Mezinárodní spolupráce je nyní běžnou součástí práce řady expertů i vedoucích pracovníků ČSÚ.
Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.
