Do zemí Evropské unie směřuje 80 % celkového vývozu z Česka, opačným směrem putuje 62 % veškerého k nám dovezeného zboží.
Vstup Česka do EU v roce 2004 se zákonitě projevil i v zahraničním obchodě, přinesl totiž nový impuls pro jeho další rozvoj. Vzhledem k postupnému uvolňování většiny obchodních bariér, které vzájemnou výměnu zboží mezi jednotlivými státy svazovaly, a úpravě celních i dalších podmínek ještě i v období před vstupem, došlo následně k velmi silnému růstu dovozu a vývozu. Výrazně se zvýšila otevřenost české ekonomiky a vzniklo mnoho nových obchodních příležitostí v rámci vnitřního trhu EU. Během uplynulých dvaceti let však nenastaly žádné zásadní změny ani v komoditní struktuře zahraničního obchodu se zbožím, ani ve výčtu hlavních obchodních partnerů.
Obchodní bilance s EU je dlouhodobě kladná
Celková bilance zahraničního obchodu byla za posledních dvacet let převážně kladná. Po oscilaci kolem nulových hodnot v prvních letech po vstupu do EU se největší přebytky objevily během hospodářské konjunktury v letech 2014–2020. Negativně bilanci neovlivnil ani počátek pandemie covidu-19. Od roku 2021 se však meziroční rozdíly začaly zvětšovat a bilance se dostala do záporných hodnot. Vůbec nejnižší úrovně dosáhla v roce 2022, kdy záporné saldo přesáhlo 200 mld. Kč. Stalo se tak v souvislosti s energetickou krizí a nutností dovozu dražších energetických komodit. V roce 2023 se bilance opět vrátila do kladných čísel.
Celkově se státy EU byla obchodní bilance od vstupu do Unie vždy kladná, naopak se státy mimo EU vždy záporná. Za uplynulých dvacet let se přebytek obchodní bilance se státy EU navýšil více než čtyřnásobně, a to z původních 214,2 mld. Kč v roce 2004 na 866,3 mld. Kč v roce 2023. V roce 2004 se český vývoz do zemí EU podílel na celkovém vývozu z Česka 83,0 % s hodnotou 1 429,2 mld. Kč. Do roku 2023 podíl mírně klesl na 79,9 %, přičemž absolutní hodnota vzrostla na 3 556,7 mld. Kč. Dovoz ze zemí EU v roce 2004 dosáhl hodnoty 1 215,0 mld. Kč a na celku se podílel 69,5 %. Do roku 2023 se zvýšil také více než dvojnásobně na 2 690,5 mld. Kč, v relativním vyjádření odpovídal 62,2 %.
Deficit obchodní bilance se státy mimo EU se zvýšil téměř trojnásobně, a to z 239,5 mld. Kč v roce 2004 na 710,4 mld. Kč v roce 2023.
Do států EU tedy Česko zboží dlouhodobě více vyváží, než dováží, ze zemí mimo EU Česko zboží dlouhodobě více dováží, než vyváží.
Bilance zahraničního obchodu Česka se zbožím (mld. Kč)
Hlavní obchodní partneři zůstávají
Pokud jde o výčet hlavních obchodních partnerů Česka v rámci EU, situace se za posledních dvacet let příliš nezměnila. Ve vývozu v roce 2004 stejně jako v roce 2023 dominovaly Německo a Slovensko, na třetí pozici se v roce 2023 dostalo Polsko. Vývoz do Německa se v roce 2023 podílel na celkovém vývozu do států EU více než třetinou (37,8 %), na Slovensko 11,7 % a do Polska 8,9 %. Rakousko, které v roce 2004 zaujímalo ve vývozu z Česka třetí příčku, kleslo do roku 2023 na šesté místo s podílem 5 %.
V případě dovozu si vedoucí pozici zachovalo rovněž Německo, opět s více než třetinovým podílem (35,9 %). Na druhém místě bylo Slovensko vystřídáno Polskem, které loni pokrývalo 14,3 % našeho dovozu z EU. Slovensko se skončilo třetí s podílem 8,5 %. V roce 2004 držela bronzovou pozici Itálie, která loni obsadila čtvrtou příčku se 7,1 %. Podíly ostatních států EU byly u obou směrů zahraničního obchodu výrazně nižší.
Kromě našich sousedních zemí se dlouhodobě mezi předními obchodními partnery Česka drží ještě Francie a Itálie. Před vystoupením z EU v roce 2020 se v první desítce, zejména u vývozu, pravidelně objevovalo i Spojené království.
Jak již bylo zmíněno, hlavním a naprosto zásadním obchodním partnerem pro Česko zůstává Německo. Celková obchodní bilance s ním byla od našeho vstupu do EU kladná a rozdíl mezi hodnotami vývozu a dovozu se v posledních letech neustále zvyšuje. Příčinou je zejména růst absolutních hodnot vývozu a dovozu – za dvacet let zhruba na dvojnásobek. U vývozu do Německa hrála v roce 2023 zcela dominantní roli motorová vozidla a jejich díly s podílem 29 %, což souvisí se silným zaměřením ekonomiky Česka na automobilový průmysl. Následovala elektrická zařízení se 14,7 % a stroje a zařízení se 13,7 %. U dovozu z Německa dominovaly též položky strojírenského průmyslu, a to motorová vozidla a jejich díly s 18,1 %, stroje a zařízení s 13,3 % a elektrická zařízení s 10,2 %.
Bilance zahraničního obchodu s dalšími významnými obchodní partnery, tj. Francií, Polskem, Rakouskem, Slovenskem, Itálií a Maďarskem skončila po většinu sledovaného období kromě Itálie a Polska s přebytkem. Nejvýraznější kladný rozdíl mezi vývozem a dovozem ve sledovaném období najdeme u Slovenska a Francie, naopak téměř vyrovnanou obchodní bilanci zaznamenáváme v případě Maďarska a Itálie. S Polskem máme v posledních letech deficit v řádu desítek miliard korun. V absolutních číslech se v posledních dvou letech nejvíce vyvezlo na Slovensko (přes 400 mld. Kč za rok) a do Polska (zhruba 300 mld. Kč za rok). Nejvyšší dovoz k nám v posledních dvou letech přicházel z Polska (zhruba 400 mld. Kč za rok) a ze Slovenska (přes 200 mld. Kč za rok).
Na naše sousední státy připadá souhrnně 50,7 % celkového českého vývozu a 63,4 % celkového vývozu do zemí EU. V opačném směru je to pak 39,8 % celkového českého dovozu a 64,0 % celkového dovozu ze zemí EU.
Pořadí států v zahraničním obchodě Česka s členy EU
Obchodované komodity se mění jen málo
Také obchodní bilance jednotlivých komodit byla pro Česko většinou aktivní. Nejvyššího kladného salda téměř 500 mld. Kč dosáhla v roce 2023 motorová vozidla a jejich díly. Následovala elektrická zařízení, PC, elektronické a optické přístroje a stroje a zařízení. Mírný přebytek byl zaznamenán u elektřiny. Negativní saldo naopak vykázaly primární produkty, a to zejména základní kovy, u nichž schodek přesáhl 100 mld. Kč, dále chemické látky a přípravky, rafinované ropné produkty a farmaceutické výrobky.
U některých produktů došlo od doby našeho vstupu do EU k významným změnám. Nejvyšší kladnou změnu bilance (o 635,2 mld. Kč) zaznamenaly stroje a dopravní prostředky. Důvodem je především silný nárůst absolutních hodnot související s rozvojem automobilového průmyslu. Podobně, i když v menší míře (o 86,4 mld. Kč) vzrostla bilance u průmyslového spotřebního zboží. Negativně se obchodní bilance za uplynulých dvacet let naopak změnila zejména u chemikálií (o 71,4 mld. Kč), dále u minerálních paliv (o 23,9 mld. Kč), u nápojů a tabáku (o 18,2 mld. Kč) a též u potravin a živých zvířat (o 11,4 mld. Kč).
Bilance zahraničního obchodu se státy EU u vybraných komodit podle SITC (mld. Kč)
Vstup do EU pomohl všem
Česko je nedílnou součástí EU a má i vzhledem ke své geografické poloze značně otevřenou ekonomiku. Z údajů Eurostatu, které jsou vytvářeny na základě mezinárodní harmonizované metodiky respektující fyzický pohyb zboží přes hranice, a nikoliv změnu vlastnictví mezi rezidenty a nerezidenty, lze vyčíst, že zvýšení vývozu bylo mezi roky 2004 a 2022 zaznamenáno u všech států EU, Česko nevyjímaje. Objem vývozu z Česka se za uvedené období navýšil obdobně jako u států, které do EU vstoupily spolu s ním, tedy např. Polska, Maďarska nebo Slovenska. V absolutních hodnotách jsme však nejvyšší nárůst vývozu zaznamenali do Německa a Nizozemska.
Dovoz se u jednotlivých států EU vyvíjel velmi podobně. U nově vstoupivších zemí se díky odstranění celních bariér s dalšími členskými státy zněkolikanásobil. Nejvyšší absolutní nárůsty vykázaly opět nejsilnější ekonomiky jako Německo, Nizozemí, Itálie, Francie a Španělsko. Z pohledu sousedních států je Česko druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem v případě polského a slovenského vývozu a slovenského dovozu.
Bilance zahraničního obchodu se státy EU u vybraných komodit v roce 2023 (mld. Kč)
S kapry a elektronovými mikroskopy jsme v čele
Český zahraniční obchod zahrnuje široké spektrum komodit. Zásadní význam pro český vývoz mají již dlouhodobě vzhledem k tradici osobní automobily a jejich díly. V rámci EU s nimi zaujímáme 5. místo. Mezi tradiční stroje a zařízení spjaté s Českem patří například elektronové mikroskopy, jejichž vývoz z Česka se na vývozu celé EU podílí přibližně 45 %. Slušně si stojí i pásové pily, s nimiž jsme v podílu vývozů států EU na 3. pozici, a zdravotnický nábytek, kterého Česko vyveze zhruba 10 % ze všech států EU. Mezi další komodity, v jejichž vývozu v rámci EU dominujeme, se řadí papoušci, akvarijní rybky či mák. Také naši živí kapři jsou z hlediska vývozu v EU zcela dominantní, Česko se na celkovém vývozu této komodity ze zemí EU podílí třemi čtvrtinami.
Podíl Česka na vývozu „nej“ položek ze zemí EU v roce 2022 (%)
Článek vyšel v dubnovém vydání časopisu Statistika&My.
