Mezi sesterskými podniky korporací, které působí v mezinárodním měřítku, často neexistují standardní tržní vztahy. Pro zachování národních statistik je proto nezbytně nutné uměle rozdělit údaje globálních korporací mezi národní hranice.
Transakce sice mohou být identifikovány na základě jednotlivých účetních záznamů, mohou však být zkresleny snahou o daňovou optimalizaci. Navíc mezi sesterskými společnostmi často nejsou obchodovány finální výrobky určené pro trh a jejich tržní hodnotu je tudíž obtížné stanovit. Z toho vyplývá, jak nezbytné je, aby statistici pečlivě zkoumali povahu a velikost transakcí vykázaných těmito skupinami.
Přestože globalizace je dlouhodobý proces, diskuze o jejím vlivu na zkreslování statistických ukazatelů se v zásadě teprve rozbíhá. Obecně dochází ke snížené vypovídací schopnosti a vzájemné konzistenci statistických indikátorů, obtížnějšímu odhadování reálného vývoje ekonomiky, zkreslování ekonomického vývoje v čase a prostoru. Jednou z oblastí, kde globalizační procesy vedly k výraznému ztížení schopnosti statistiky zachytit ekonomickou realitu, je mezinárodní obchod.
Ekonomická teorie implicitně předpokládá, že obchodní výměna funguje na základě tradičních tržních vztahů, kdy prodávající (vývozce) dodává zboží kupujícímu (dovozce) za tržní cenu a současně s výměnou zboží dochází ke změně jeho vlastnictví. V tomto případě jde zboží od subjektu B k subjektu A. Současně dochází k toku peněz obráceným směrem. Ve skutečnosti to nikdy není tak snadné.
Většina transakcí probíhá přes zprostředkovatele, což může mít vliv na načasování transakce a v neposlední řadě na záznam této transakce. Zboží také často překračuje hranice, ale nemění svého vlastníka.
Klasickým příkladem je tzv. zušlechťovací styk.
Zboží je vyvezeno z jedné země do druhé, aby tam bylo zkompletováno a následně vyvezeno zpět a fakticky je vyvážena pouze služba. Teprve poslední manuály k národním účtům a platební bilanci správně zachycují tuto realitu.
Příklad klasické obchodní výměny a transakcí přes zprostředkovatele
