Proč dluh klesá i při deficitech

VYDÁNÍ: 05/2015
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vládní instituce může stejně jako domácnost krýt momentální nedostatek finančních prostředků čerpáním úspor či prodejem majetku. Mezi deficitem a dluhem tudíž nemusí být přímý vztah, jak koneckonců ukazuje vývoj v posledních obdobích.

V roce 2014 vzrostl meziročně deficit o desítky miliard, přesto dluh meziročně klesl. Zdrojem financování deficitu se stalo čerpání zůstatků na účtech vládních institucí.

Před třemi lety došlo k obratu

V roce 2012 lze pozorovat opačný vývoj. Růst dluhu vysoce převyšoval potřebu financování záporného salda hospodaření. Získané prostředky vytvořily rezervu pro následující období. Mezi výši deficitu a změnu dluhu vstupují i další faktory, zejména vliv směnného kurzu na nezajištěnou část dluhů v cizích měnách. V extrémních případech i odmítnutí splácet dluhy.

 Od salda státního rozpočtu k EDP (tj. k proceduře nadměrného schodku – Excessive Deficit Procedure)

Od salda státního rozpočtu k EDP  (tj. k proceduře nadměrného schodku – Excessive Deficit Procedure)

 Změna výše státního dluhu a dluhu pro účely EDP (v mil. Kč)

Změna výše státního dluhu a dluhu pro účely EDP (v mil. Kč)

 Evropské vlády musí reagovat na změny včas

V současnosti vládní statistiku v evropských zemích silněji zasahují změny ve vymezení sektoru vládních institucí. Vliv však může být obousměrný. Nově zatříděné subjekty na jedné straně mohou dluhy zvyšovat (dluhovými instrumenty na straně pasiv své rozvahy), na druhé straně ale také snižovat (vlastněnými aktivy), vzhledem ke konsolidaci vzájemných vazeb vládních subjektů.
Údaje o státním rozpočtu tvoří klíčový datový zdroj. Saldo státního rozpočtu vyjadřuje bilanci hotovostních příjmů a výdajů organizačních složek státu podle zákona o rozpočtových pravidlech. Saldo hospodaření vládních institucí pro účely procedury nadměrného schodku ovšem vychází z metodiky národního účetnictví, která je založena na akruálním a nikoli hotovostním principu. Současně jiným způsobem definuje příjmy a výdaje utvářející finální saldo. V neposlední řadě započítává i hospodaření mnoha dalších subjektů.
Akruální přístup se promítá v zachycení celé řady operací organizačních složek státu, které nejsou doprovázeny hotovostním tokem a neovlivňují saldo státního rozpočtu, nicméně věcně s daným obdobím souvisí. Jde zejména o přiznané závazky ve formě transferů úspor či bohatství, jako jsou církevní restituce, převzetí a odpuštění dluhů či závazky vzniklé z rozhodnutí soudu.

Vývoj salda státního rozpočtu a salda pro účely EDP (v mil. Kč)

Vývoj salda státního rozpočtu a salda pro účely EDP (v mil. Kč)

O Přechodu na tzv. čistý dluh se stále hodně diskutuje

Zesílení vazby mezi deficitem a změnou ve výši dluhu by mohl v budoucnosti zcela jistě přinést přechod na tzv. čistý dluh.
Vypočítá se tak, že se od hodnoty dluhových závazků odečítá hodnota vybraných likvidních aktiv, která jsou držena vládními institucemi.
Doposud je však v evropské legislativě pevně usazen současný koncept „hrubého dluhu“, který zohledňuje pouze objem dluhových závazků.
O jiných vhodných alternativách se zatím vedou mezi odborníky a statistiky dosud pouze diskuze.

U vládních institucí jiných než organizačních složek státu daný problém s dodatečným zachycením výdajů obvykle nevzniká, neboť se u nich vychází z účetních, tj. akruálních údajů. Jde zejména o příspěvkové organizace, místní vládní organizace, zdravotní pojišťovny či vládní akciové společnosti.
U rozdílů v definici příjmů stojí v současnosti za zmínku zejména odlišnosti v přístupu k příjmům z dividend. Je-li zdrojem pro odvod do rozpočtu vládních institucí nahromaděný zisk podniku z minulých období či nahromaděná hotovost, poté je příjem pro účely procedury nadměrného schodku adekvátně redukován na úroveň zisku v loňském roce a nezlepší tak v plné výši hospodaření. Odlišné koncepce příjmů a výdajů tak přirozeně generují větší, či menší rozdíly ve výsledném ukazateli pro účely procedury nadměrného schodku.

Od salda pro EDP ke změně EDP dluhu

Od salda pro EDP ke změně EDP dluhu

Rok 2012: výši sald ovlivnily restituce a dotace

Vysoký rozdíl ve výši sald lze pozorovat v roce 2012. Tehdy došlo k zaúčtování výdajů v souvislosti s církevními restitucemi – finanční kompenzace byla ve výši 59 mld. Kč – a korekcí evropských dotací, která činila 11 mld. Kč.
V metodice ESA2010 se deficit jevil výrazně příznivěji v roce 2013. Celkové hospodaření sektoru výrazně vylepšilo hospodaření institucí mimo státní rozpočet, a to o celých 34 mld. Kč.

Autor: , ředitel sekce makroekonomických statistik
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Dluhy na export

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

Makroekonomické údaje o chování vládních institucí získaly v hospodářské politice vskutku exkluzivní pozici. Jejich výše dnes podmiňují vstup zemí do eurozóny, ovlivňují rating zemí, rozpočtová opatření vlád, ale i přístup k evropským fondům a řadu dalších politických rozhodnutí. Proto je uspokojení silné poptávky po včasných a precizních informacích o veřejných financích jednou z velkých výzev statistických úřadů.

Nejmenší dluh má Estonsko, největší Řecko

ilustrativní fotka

Většina zemí Evropské unie dlouhodobě nedodržuje maastrichtské kritérium. Jde o to, že hrubý konsolidovaný dluh k hrubému domácímu produktu nepřekročí 60 %. Tuto hranici v roce 2008 překročilo devět a v roce 2016 dokonce 16 členských států.

Zadluženost přijetí eura nebrání

ilustrativní fotka

Se zadlužeností 36,77 % HDP patřilo Česko na konci roku 2016 mezi evropské premianty. Nižší úroveň vykázaly jen tři země. Avšak ne vždy jsme na tom byli tak dobře. Podívejme se, jaká byla dynamika vývoje dluhu ČR a jeho struktury od roku 1995.

Dluhy straší Evropu

ilustrativní fotka

Statistika umí nejen potěšit, ale i vystrašit. Stav a vývoj zadlužení evropských zemí patřily v poslední dekádě k těm údajům, které veřejnost spíše děsily.

Kurzový závazek skončil

ilustrativní fotka

ČNB 6. dubna 2017 přestala intervenovat na devizovém trhu na oslabení kurzu koruny tak, aby udržovala kurz poblíž hladiny 27 korun za euro. Co to znamená pro ceny zahraničního obchodu? Především to, že na ně opět začaly působit kurzové vlivy.

Deficity se snižují

Ilustrační foto

V roce 2016 činil celkový rozpočtový deficit v Evropské unii 1,7 % hrubého domácího produktu. Od roku 2007 to byl nejnižší schodek.

Míru zadlužení porušuje většina zemí eurozóny

Ilustrační foto

Přestože maastrichtské kritérium porušuje 14 z 19 zemí eurozóny, míra zadlužení vládních institucí pod 60 % HDP v ČR stále přetrvává.

Čtvrtletní deficit a dluh vládních institucí

Ing. Václav Rybáček, Ph.D.

ČSÚ reagoval na rostoucí poptávku po dostupnosti fiskálních ukazatelů publikací čtvrtletních údajů o vývoji hospodaření a míře zadlužení, které jsou od roku 2015 vydávány přímo formou Rychlých informací.

Přírůstek, úbytek, deficit, přebytek

Ve statistickém světě můžeme potkat spoustu různě znějících pojmů, které však v podstatě znamenají totéž.

Nejdráž si dnes půjčuje Řecko

ilustrační foto

Řecké dluhopisy považují investoři za rizikové. České jsou z jejich pohledu bezpečné.

Na dluh mezi 41 a 60 % HDP doplatilo nejvíce zemí

Aleš Michl

„Smažme tedy veškerá klišé o tom, že když jsi pod šedesátkou HDP, jsi dobrý,“ tvrdí Aleš Michl v rozhovoru ve Statistice&My. Ekonom, analytik, novinář, poradce vlád, zkrátka člověk, který jde často proti proudu, by maastrichtská kritéria rád vyměnil za nová.

Tlak na transparentnost vládních financí roste

Ing. Marek Rojíček, Ph.D.

Hospodaření s veřejnými prostředky bude vždy centrem pozornosti, a to z různých důvodů.

Evropa šetří

Po dlouhých sedmi letech EU28 dosáhla cíle, který si sama určila – schodky rozpočtu pod limit maastrichtského kritéria.

Využívání systému národních účtů pro administrativní účely

Ilustrační foto

Národní účty poskytují ucelený přehled o ekonomice země, který má širokou skupinu uživatelů. Kromě analytiků a akademické sféry jde i o uživatele z řad mezinárodních institucí, především orgány Evropské unie využívající vybrané ukazatele pro administrativní účely.

Za co evropské vlády nejvíce utrácejí?

ilustrativní fotka

Obraz o vydáních vlády poskytuje statistika výdajů členěná podle tzv. klasifikace COFOG. Výdaje zařazuje do příslušných „kolonek“: národní bezpečnost, životní prostředí, vzdělávání, zdravotní péče či sociální zabezpečení.

Více daní, ale i sociálních výdajů

ilustrativní obrázek

Kolik vybraly vlády v České republice na daních? Rostla, či klesala daňová zátěž občanů? Kolik z vybraných peněz vlády investovaly? Jaký objem hrubého domácího produktu byl a je přerozdělován? I na tyto otázky umí statistika odpovědět.