Vícečetných porodů je již méně

VYDÁNÍ: 11-12/2016
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Až do poloviny 90. let minulého století počet porodů, při kterém přišly na svět dvě či více dětí, v podstatě kopíroval trend vývoje celkového počtu porodů. V letech 1995 až 1999 jich však výrazně přibylo a v roce 2010 jich bylo nejvíce. Od té doby jejich počet z důvodů změn legislativy zase klesá.

V průběhu 50. let se počet vícečetných porodů snižoval, a to z více než 2,0 tis. na 1,3 tis. za rok. Na počátku 70. let naopak jejich počet vzrostl (až na 1,9 tis. v roce 1974). Následný pokles plodnosti srazil i počet vícečetných porodů a dostal se tak až na hranici jednoho tisíce (1 012 v roce 1994).
V polovině 90. let počet vícečetných porodů přestal korespondovat s celkovým počtem porodů. Zatímco v úhrnu zůstával počet porodů v letech
1995–1999 nízký, těch vícečetných výrazně přibylo. Důvodem bylo mj. rozšíření možností hormonální léčby a rozvoj center asistované reprodukce. Rostoucí byl také počet porodů vícerčat v následujícím desetiletí na počátku tohoto století.

Porody celkem a vícečetné porody

Porody celkem a vícečetné porody

Rekordní rok 2010

Prozatím nejvyšší počet porodů, při kterém přišly na svět dvě či více dětí, byl v České republice zaznamenán v roce 2010, a to 2 458. V období let 2011–2015 již vícečetných porodů ubývalo. V roce 2015 jich bylo 1 630.
Kromě poklesu celkového počtu narozených se v tomto vývoji částečně odrazily i změny legislativy. Nový zákon o zdravotních službách platný od dubna 2012 změnil financování umělého oplodnění. Zdravotní pojišťovny nově nyní hradí až čtyři pokusy, ale to pouze v případě, pokud se v prvních dvou použije jen jedno embryo.
Přestože vícečetných porodů je nyní více než před dvaceti lety, je nutno si uvědomit, že jejich podíl na celkovém počtu porodů stále zůstává velmi nízký. Nejvýše dosáhl dvouprocentní hranice (2,14 %) v roce 2010, v roce 2015 byl na úrovni 1,5 %.
Srovnáme-li počet jednočetných a vícečetných porodů, lze vyčíslit, že v roce 2015 jedna vícerčata připadla na 66 jednočetných porodů. Trend posledních let směřuje k ubývání vícečetných porodů. Roku 2010 totiž jedna vícerčata připadala již na každých 46 jednočetných porodů. Na druhou stranu, až do poloviny 90. let se porodníci v průměru setkali s vícečetným porodem až po více než stech jednočetných.

Statistika vícerčat již od roku 1925

Údaje o počtu vícečetných porodů najdeme v pramenném díle demografické statistiky poprvé již roku 1925. Před rokem 1947 se příslušné tabulky nazývaly „porody blíženců“.

Až na výjimky samá dvojčata

Vícečetné těhotenství ve velké většině případů (99 %) končí porodem dvojčat. Trojčata či čtyřčata přichází na svět výjimečně. Relativně nejčastěji (v necelých 3 % z vícečetných porodů) tomu tak v ČR bylo v letech 1996 a 1997. Počet narozených trojčat byl u nás vůbec nejvyšší v roce 1997, kdy se z tří potomků najednou radovalo 35 žen. Jde o počet srovnatelný s obdobím posledních tří let dohromady – v letech 2013, 2014 a 2015 bylo porodů trojčat celkem 36.
Čtyřčata přišla na svět v ČR v období od roku 1950 podle dostupných údajů celkem 22krát: poprvé v roce 1959, a to hned dvakrát, pak až v roce 1974 a to dokonce čtyřikrát. Pouze v letech 1983–2003 bylo narození čtyřčat „běžnější“. Ve statistice se vyskytovala téměř každoročně (dvakrát v roce 1987 a 2001). Po roce 2003 se již žádná čtyřčata v ČR nenarodila. V roce 2013 se však narodila historicky první česká paterčata.

Rozložení narozených podle četnosti těhotenství a týdne těhotenství při porodu, 2011–2015 (v %)

Rozložení narozených podle četnosti těhotenství a týdne těhotenství při porodu, 2011–2015 (v %)

 

Sourozence se stejným datem narození měly v roce 2015 v relativním vyjádření necelé 3 % narozených dětí. V roce 2010 dosáhl jejich podíl mírně přes 4% hranici, avšak až do roku 1994 se naopak pohyboval pod úrovní 2 %. Obdobné zastoupení mají děti z vícečetných těhotenství jak na straně chlapců, tak na straně děvčat (v dlouhodobém pohledu jen velmi nepatrně vyšší u děvčat).
Podíváme-li se na pohlaví dvojčat, logicky převládají dvojčata stejného pohlaví, neboť zahrnují dvě ze tří možných kombinací (dva chlapci a dvě dívky). Zajímavé však je, že zatímco dlouhá desetiletí až do poloviny 90. let se podíl dvojčat stejného pohlaví pohyboval stabilně kolem dvou třetin (průměr za období let 1949–1994 byl 67 %), před rokem 2010 se pohyboval jen těsně pod úrovní 60 %. Zdá se tedy, že využití forem asistované reprodukce může mít určitý vliv na složení narozených podle pohlaví. Přestože z dat ČSÚ nelze rozlišit, zda vícečetné těhotenství bylo důsledkem některé z metod asistované reprodukce či zda šlo o přirozené početí, jiný důvod náhlé změny poměru narozených dětí – vícerčat podle pohlaví se nejeví.

Podíl dětí narozených z vícečetných těhotenství podle věku matky při porodu, 1991–2015 (v %)

Podíl dětí narozených z vícečetných těhotenství podle věku matky při porodu, 1991–2015 (v %)

Vícerčata mají častěji starší matky

Pravděpodobnost, že půjde o vícečetné těhotenství, se obecně zvyšuje s věkem matky. Zatímco podíl dětí z vícečetných porodů se u žen mladších než 20 let pohybuje mírně nad jedním procentem, u žen starších 35 let je více než čtyřprocentní. Relativně nejčastěji se z více dětí najednou radují ženy ve věkové skupině 35–39 let. U žen ve věku nad 40 let je již celkový počet narozených dětí nízký a tak podíl vícerčat meziročně silně kolísá. Obecně však bylo u matek ve věkové skupině
40–44 let relativně méně vícerčat než u matek 35–39letých. Teprve v posledních letech se podíl vícerčat v těchto dvou věkových skupinách sbližuje, resp. v letech 2014 a 2015 již byl podíl dětí narozených z vícečetných těhotenství mírně vyšší u žen 40–44letých než u 35–39letých. I zde je možná souvislost s asistovanou reprodukcí a změnou úhradové vyhlášky z roku 2012.
Ačkoli vícečetné těhotenství na svém konci může přinést maminkám-rodičkám mnohonásobně více štěstí z narození dítěte, během těhotenství na ně číhá množství rizikových faktorů. O tom svědčí i skutečnosti, že úroveň mrtvorozenosti je v porovnání s jednočetnými porody u vícerčat zhruba dvojnásobná. V období let 2011–2015 se v průměru mrtvě narodilo 7,4 ‰ dětí při vícečetném těhotenství, zatímco 3,2 ‰ při jednočetném. Vícerčata také přichází na svět (zpravidla plánovaně) dříve, většina končí porodem v 36. až 38. týdnu těhotenství, zatímco jednočetné porody se koncentrují do 39. a 40. týdne těhotenství. S dřívějším porodem souvisí i průměrná nižší (až o 1 kg) porodní hmotnost dětí – vícerčat.

Autor: , oddělení demografické statistiky
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Nejdříve studia, pak mateřství

RNDr. Michaela Kleňhová

Téma mladí a rodina je ve společnosti často diskutované a jde o téma velmi široké, na které je nutné pohlížet ve vzájemných souvislostech. Z pohledu statistiky se dotýká zejména demografie a sociálních statistik, a to především statistik sňatečnosti, porodnosti, trhu práce, průměrných mezd a spotřeby domácností. Nicméně

Kde ty všechny děti jsou?

prof. PhDr. Ladislav Rabušic, CSc.

Je rodičovství v dnešní době jen formou určitého altruismu, anebo způsobem, jak uspokojit emocionální potřeby? Nad složitými demografickými otázkami přemýšlí sociolog Ladislav Rabušic, profesor brněnské Katedry sociologie Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity a vedoucí Ústavu populačních studií.

Singles tvoří již pětinu domácností jednotlivců

ilustrační foto

Žijí sami, je jim mezi 20 a 39 lety, jsou většinou svobodní, ekonomicky aktivní a mají vyšší úroveň vzdělání. Že jejich počet stále roste, potvrdily i výsledky posledního sčítání lidu.

České matky stárnou

Ilustrační foto

Průměrný věk dnešních matek se příliš neliší od průměrného věku, v němž měly potomky jejich prababičky či babičky. Přesto je ale na rozdíl od první republiky dnešní situace odlišná.