ČSÚ vytyčil pro rok 2017 čtyři priority

VYDÁNÍ: 02/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Strategické řízení ČSÚ je založeno na systému klíčových priorit. Jejich aktuální výčet je stanoven až do roku 2020. Cílem této strategie je zajistit připravenost Úřadu na výzvy spojené s globalizačními procesy, rozvojem informační společnosti a celkovou elektronizací.

Během posledních let se v ČSÚ aktivně řešily prioritní úkoly v oblasti přípravy příštího sčítání lidu, domů a bytů, zefektivnění státní statistické služby či využití administrativních dat. Velkou pozornost věnoval Úřad rozvoji statistických registrů či implementaci nástrojů vytvářených v rámci projektu Redesign Statistického informačního systému. V loňském roce se také významná část kapacit ČSÚ orientovala na problematiku datové podpory agendy udržitelného rozvoje. Úřad rovněž realizoval úkoly, které vyplynuly z auditu plnění principů Kodexu evropské statistiky, tzv. peer review, který se v Úřadu uskutečnil v roce 2015.
Pro rok 2017 si vedení ČSÚ vytyčilo celkem čtyři priority. Úkoly spojené s přípravou příštího sčítání lidu a monitorovacího rámce v oblasti udržitelného rozvoje přímo navazují na aktivity již započaté v loňském roce. Plány v oblasti koordinace státní statistické služby souvisejí se záměrem zefektivnění fungování oficiální statistiky v České republice. Ale využívání tzv. scanner dat, tedy dat z informačních systémů obchodních řetězců, je aktivitou zcela novou. Souvisí s plánovaným využíváním big dat ve statistice.

Prioritní úkoly ČSÚ pro rok 2017

1. Příprava Sčítání lidu, domů a bytů v roce 2021.
2. Koordinace státní statistické služby.
3. Příprava monitorovacího rámce k Agendě 2030 a k ČR 2030, včetně meziresortní koordinace.
4. Využití administrativních tzv. scan­ner dat z obchodních řetězců.

Příprava sčítání v roce 2021

ČSÚ vyvíjí maximální úsilí, aby byl populační, domovní a bytový cenzus v roce 2021 založen na co největším využití existujících administrativních dat. Proto se také v průběhu loňského roku analyzovala jejich dostupnost a kvalita. Bohužel se ukázalo, že absence zejména registru pracovních sil, registru vzdělání či registru bytů neumožní vycházet pouze z administrativních zdrojů a přitom zajistit všechna povinná data podle požadavků příslušného evropského nařízení. Proto se i příští sčítání uskuteční formou terénního šetření. Díky využití existujících administrativních zdrojů bude počet otázek zredukován téměř o polovinu. Budou také maximálně využity možnosti sběru dat on-line.
Uvedená koncepce je základem připravovaného návrhu věcného záměru zákona o sčítání, který by měl být předložen do vlády ČR v polovině letošního roku. Současně s tím budou probíhat práce na dokončení tzv. studie proveditelnosti. V závislosti na přípravě legislativy se rovněž bude pracovat na splnění zcela nových požadavků, a to s ohledem na záměry Eurostatu. Ten chce, aby členské státy Evropské unie po roce 2021 realizovaly dodatečná menší sčítání v jednoletých intervalech.

Koordinace státní statistiky

Novela nařízení o evropské statistice, která nabyla účinnosti v roce 2015, přinesla řadu zásadních změn ve statistickém systému celé Evropské unie. Posílila například oprávnění statistiků využívat existující administrativní data. Tato skutečnost významně podpořila ČSÚ při přípravě koncepce příštího sčítání. Zároveň s tím upevnila koordinační roli národních statistických úřadů, a to zejména v oblasti plánování, metodologie, reportingu, monitorování kvality a předávání dat směrem k Evropské komisi.
Nařízení nově stanoví, aby pro oblasti, které se vyhodnotí jako klíčové, byly vypracovány tzv. národní pokyny. Jedná se o další stupeň formalizace koordinační úlohy národních úřadů. Cílem ČSÚ bude vytipovat oblasti, kde určitý stupeň formalizace metodických doporučení bude přínosný. Úřad pak připraví konkrétní doporučení a definuje síť vztahů pro jejich implementaci.

Klíčové priority ČSÚ do roku 2020

• Podpora e-Governmentu a aktivní implementace administrativních zdrojů dat do statistického systému.
• Přechod resortních statistik na ČSÚ.
• Aktivní účast v procesu budování systému registrů ČR.
• Sjednocení technického a technologického prostředí pro sběr, zpracování, uchovávání a publikování statistických dat a informací.
• Příprava strategie postupu pro cenzus 2021.
• Kontinuální hodnocení a směrování vývoje obsahu statistických zjišťování s přihlédnutím k národním i mezinárodním podmínkám.

Národní adaptace Agendy 2030

Další úkol bezprostředně navazuje na aktivity ČSÚ započaté v roce 2016. Jedná se o zapojení do oblasti datové podpory koncepce udržitelného rozvoje Agenda 2030. Ta byla koncem září 2015 přijata na summitu Organizace spojených národů v New Yorku. Na tuto koncepci navazuje národní adaptace Česká republika 2030, která vznikla v průběhu loňského roku. V současnosti probíhá k tomuto dokumentu rozsáhlé meziresortní připomínkové řízení.
Pokud se týká Agendy 2030, cílem statistiky je zabezpečit plnění požadavků na reporting národních dat ke globální sadě indikátorů. Ve vztahu k přípravě národní strategie Česká republika 2030 bude ČSÚ nadále řídit práci Výboru pro indikátory, který byl ustanoven v rámci Rady vlády pro udržitelný rozvoj. Cílem v této oblasti bude i nadále zkvalitňovat indikátorovou sadu, dále pak zabezpečit koordinaci aktivit dotčených resortů a připravit konkrétní praktické mechanismy pro předávání dat.

Využití dat z informačních systémů obchodních řetězců

Dlouhodobou prioritou ČSÚ je co nejširší využívání administrativních údajů. Jednou z možností je získávání tzv. scanner dat, tedy podrobně členěných údajů z informačních systémů obchodních řetězců. V praxi se jedná o elektronické přepisy čárových kódů zaznamenaných pokladnami. Oprávnění požadovat tato data získali producenti evropské statistiky spolu s novým nařízením o harmonizovaných indexech spotřebitelských cen, které vešlo v platnost v roce 2016.
Scanner data mají velmi dobré předpoklady pro využití při stanovení vah a výpočtu části měsíčního indexu spotřebitelských cen. Uvedené téma bylo také zařazeno mezi priority EU pro oblast harmonizovaného indexu spotřebitelských cen v roce 2017. Další oblastí využití agregovaných výstupů jsou národní účty, statistika rodinných účtů či statistika maloobchodu.
Cílem tohoto prioritního úkolu bude zevrubná analýza využitelnosti dat obchodních řetězců v praxi ČSÚ a zabezpečení možností jejich praktické akvizice. Výstupem bude konkrétní návrh řešení rutinního sběru a zpracování dat včetně odpovídající infrastruktury.

Autor: , předsedkyně ČSÚ
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Plnění prioritních úkolů v roce 2018

ilustrativní fotka

Strategický plán rozvoje ČSÚ je aktuálně nastaven do roku 2022. Pro naplnění zvolené strategie jsou v ČSÚ každoročně stanoveny tzv. prioritní úkoly, které umožňují Úřadu naplňovat jeho strategické cíle. Pro řešení prioritních úkolů jsou přednostně vyčleňovány potřebné finanční a organizační zdroje. Jejich plnění je pravidelně sledováno na úrovni vedení.

Ekonomové se bez národního účetnictví neobejdou

Zprávy o vývoji hrubého domácího produktu nelze ve veřejném prostoru přehlédnout. Nejnovější údaj o růstu (či poklesu) ekonomické aktivity je jednou z nejsledovanějších ekonomických informací.

Priority Českého statistického úřadu pro rok 2016

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

Naplňování střednědobé strategie Českého statistického úřadu pro období 2011 až 2020 přímo souvisí s každoročně stanovovanými prioritními úkoly. Jejich primárním cílem je definovat a podpořit aktivity, které patří k těm nejvýznamnějším z hlediska dalšího vývoje Úřadu.

Hlavní úkoly ČSÚ v roce 2012 a 2013

Ilustrační fotka

Vedením Českého statistického úřadu jsou každoročně stanovovány prioritní úkoly s cílem upřednostnit ty aktivity, které jsou nejvýznamnější z hlediska dalšího vývoje a směřování celého úřadu. Tyto navazují na mise, vize úřadu a systém strategických úkolů. Jejich úspěšné plnění přispívá k budování pozitivní image úřadu jako odborné a progresivní organizace a růstu jeho prestiže jak doma, tak i v zahraničí.

Prioritní úkoly Českého statistického úřadu

prof. Ing. Iva Ritschelová, CSc.

ČSÚ si každý rok stanoví prioritní úkoly, jejichž prostřednictvím zabezpečuje aktivity významné pro vývoj státní statistické služby České republiky ve střednědobém horizontu. Jsou to nadstandardní činnosti, které obvykle souvisí s vysokými nároky na odbornost či personální kapacity Českého statistického úřadu. Východiskem pro definování prioritních úkolů ČSÚ jsou mise, vize a strategie úřadu schválené již v roce 2011.

Prioritní úkoly ČSÚ na rok 2014

Ilustrační obrázek

Vedení Českého statistického úřadu každoročně stanovuje několik prioritních úkolů, jejichž cílem je klást důraz na aktivity, které mohou významněji ovlivnit vývoj statistické služby v dlouhodobějším horizontu.