Každé tři sekundy je diagnostikováno jedno onemocnění demencí

VYDÁNÍ: 10/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že ve světě je 47 mil. osob s demencí, z nichž většina (60 %) žije v nízko- a středněpříjmových zemích. Každoročně přibývá téměř 10 mil. nových případů, tzn. každé tři sekundy je tato diagnóza sdělena novému pacientovi.

Demence bývá obvykle spojována s vyšším věkem, a tak nepřekvapí, když z hlediska věkových skupin je nejvyšší podíl osob postižených touto nemocí ve věkové skupině nad 60 let, kde na každých 100 osob připadá osm s touto diagnózou. Prognóza WHO předpokládá, že do roku 2030 bude mít demenci ve svém chorobopisu uvedeno 75 mil. osob a v roce 2050 už to bude dokonce 132 mil. osob. V souvislosti s celosvětovým stárnutím populace, které je však rychlejší v nízko- a středněpříjmových zemích, bude právě v těchto oblastech přibývat pacientů s demencí rychlejším tempem.
Ačkoli je věk vnímán jako nejsilnější rizikový faktor pro rozvoj demence, neznamená to, že projevy této nemoci ke stáří prostě patří. Stejně tak nemusejí být pacienty s demencí jen lidé v seniorském věku. Studie WHO uvádí, že z těch, kteří trpí demencí, je každý 11. mladší 65 let.

Příznaky a příčiny

Demence je podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) syndrom způsobený chorobou mozku‚ obvykle chronické nebo progresivní povahy‚ kdy dochází k porušení mnoha vyšších mozkových funkcí. Patří mezi ně paměť‚ myšlení‚ orientace‚ chápání‚ počítání‚ schopnost učení‚ jazyk a úsudek. Vědomí není zastřeno. Obvykle je přidruženo porušené chápání a příležitostně mu předchází i zhoršení emoční kontroly‚ sociálního chování nebo motivace. Mezi hlavní příznaky demence patří ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly, problémy s vykonáním běžných činností, problémy s řečí, časová a místní dez­orientace, špatný nebo zhoršující se racionální úsudek, problémy s abstraktním myšlením, zakládání věcí na nesprávné místo, změny v náladě nebo chování, změny osobnosti a ztráta iniciativy.

Rizikové faktory a prevence

Zpráva WHO uvádí za rizikové faktory, které mohou následně ve vyšším věku vést k rozvoji Alzheimerovy choroby a spolu s ní i demence (i když ne všichni pacienti s Alzheimerovou chorobou také trpí demencí a naopak). Autoři některých studií citovaných WHO považují za důvod zhoršení mozkových funkcí obecné faktory, které stojí za rozvojem i dalších nepřenosných nemocí: nízkou fyzickou aktivitu, obezitu, nezdravou a nevyváženou stravu, kouření, nadměrné požívání alkoholu a vyšší krevní tlak ve středním věku. Za další rizikový faktor bývá označována deprese, sociální izolace a neochota učit se novým věcem.

Sociální a ekonomické dopady

V roce 2015 byly celosvětové náklady spojené s léčbou a péčí o osoby nemocné demencí odhadovány na 818 mld. dolarů. V této částce jsou zahrnuty nejen přímé zdravotnické výdaje, ale také výdaje na různé sociální dávky a především ušlý výdělek toho, kdo o takto nemocného pečuje. Celkové výdaje tak představovaly 1,1 % světového HDP. Vyjádřeno podílem na hrubém domácím produktu v jednotlivých zemích se tento pohyboval v rozmezí od 0,2 % v nízko- a středněpříjmových státech až po 1,4 % ve vysokopříjmových regionech.
V roce 2015 mělo pouze 19 zemí na světě sestaven národní plán boje s demencí. Česká republika se k nim přidala o rok později.
Mezi úkoly Národního akčního plánu patří mimo jiné úprava sběru statistických dat tak, aby bylo možné získávat validní statistické údaje, na základě kterých bude následně možné plánovat zdravotní a sociální služby a odhadovat finanční náklady. Více ZDE a ZDE.

Autor: ,

odbor vnější komunikace

Zatím zde není žádný komentář.