Každé tři sekundy je diagnostikováno jedno onemocnění demencí

VYDÁNÍ: 10/2017
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Světová zdravotnická organizace (WHO) odhaduje, že ve světě je 47 mil. osob s demencí, z nichž většina (60 %) žije v nízko- a středněpříjmových zemích. Každoročně přibývá téměř 10 mil. nových případů, tzn. každé tři sekundy je tato diagnóza sdělena novému pacientovi.

Demence bývá obvykle spojována s vyšším věkem, a tak nepřekvapí, když z hlediska věkových skupin je nejvyšší podíl osob postižených touto nemocí ve věkové skupině nad 60 let, kde na každých 100 osob připadá osm s touto diagnózou. Prognóza WHO předpokládá, že do roku 2030 bude mít demenci ve svém chorobopisu uvedeno 75 mil. osob a v roce 2050 už to bude dokonce 132 mil. osob. V souvislosti s celosvětovým stárnutím populace, které je však rychlejší v nízko- a středněpříjmových zemích, bude právě v těchto oblastech přibývat pacientů s demencí rychlejším tempem.
Ačkoli je věk vnímán jako nejsilnější rizikový faktor pro rozvoj demence, neznamená to, že projevy této nemoci ke stáří prostě patří. Stejně tak nemusejí být pacienty s demencí jen lidé v seniorském věku. Studie WHO uvádí, že z těch, kteří trpí demencí, je každý 11. mladší 65 let.

Příznaky a příčiny

Demence je podle Mezinárodní klasifikace nemocí (MKN-10) syndrom způsobený chorobou mozku‚ obvykle chronické nebo progresivní povahy‚ kdy dochází k porušení mnoha vyšších mozkových funkcí. Patří mezi ně paměť‚ myšlení‚ orientace‚ chápání‚ počítání‚ schopnost učení‚ jazyk a úsudek. Vědomí není zastřeno. Obvykle je přidruženo porušené chápání a příležitostně mu předchází i zhoršení emoční kontroly‚ sociálního chování nebo motivace. Mezi hlavní příznaky demence patří ztráta paměti, která ovlivňuje schopnost plnit běžné pracovní úkoly, problémy s vykonáním běžných činností, problémy s řečí, časová a místní dez­orientace, špatný nebo zhoršující se racionální úsudek, problémy s abstraktním myšlením, zakládání věcí na nesprávné místo, změny v náladě nebo chování, změny osobnosti a ztráta iniciativy.

Rizikové faktory a prevence

Zpráva WHO uvádí za rizikové faktory, které mohou následně ve vyšším věku vést k rozvoji Alzheimerovy choroby a spolu s ní i demence (i když ne všichni pacienti s Alzheimerovou chorobou také trpí demencí a naopak). Autoři některých studií citovaných WHO považují za důvod zhoršení mozkových funkcí obecné faktory, které stojí za rozvojem i dalších nepřenosných nemocí: nízkou fyzickou aktivitu, obezitu, nezdravou a nevyváženou stravu, kouření, nadměrné požívání alkoholu a vyšší krevní tlak ve středním věku. Za další rizikový faktor bývá označována deprese, sociální izolace a neochota učit se novým věcem.

Sociální a ekonomické dopady

V roce 2015 byly celosvětové náklady spojené s léčbou a péčí o osoby nemocné demencí odhadovány na 818 mld. dolarů. V této částce jsou zahrnuty nejen přímé zdravotnické výdaje, ale také výdaje na různé sociální dávky a především ušlý výdělek toho, kdo o takto nemocného pečuje. Celkové výdaje tak představovaly 1,1 % světového HDP. Vyjádřeno podílem na hrubém domácím produktu v jednotlivých zemích se tento pohyboval v rozmezí od 0,2 % v nízko- a středněpříjmových státech až po 1,4 % ve vysokopříjmových regionech.
V roce 2015 mělo pouze 19 zemí na světě sestaven národní plán boje s demencí. Česká republika se k nim přidala o rok později.
Mezi úkoly Národního akčního plánu patří mimo jiné úprava sběru statistických dat tak, aby bylo možné získávat validní statistické údaje, na základě kterých bude následně možné plánovat zdravotní a sociální služby a odhadovat finanční náklady. Více ZDE a ZDE.

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

AIDS už mladé v USA neděsí

Sexuálně přenosnými chorobami se každý den podle odhadů Světové zdravotnické organizace (WHO) na světě nakazí asi milion lidí. Ročně je tak evidováno více než 376 mil. nových případů onemocnění, většinou se jedná o kapavku, syfilidu, trichomoniázu či chlamydiové infekce.