Dokážeme změřit turistu?

VYDÁNÍ: 05/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Cestovní ruch je globální prostorový jev. Zjistit počty turistů proto není jednoduché. Cílem statistiků je harmonizovat metodické rozdíly a směrem k uživatelům trpělivě vysvětlovat jejich úskalí.

Cestovní ruch (CR) je mezinárodně definován jako činnost osob cestujících a pobývajících v místech mimo své obvyklé prostředí po dobu kratší než jeden ucelený rok. Cesta či pobyt návštěvníka jsou dobrovolné a nesmějí být spojeny s výkonem placené činnosti v daném místě. Nejčastěji lidé cestují za účelem trávení volného času, dovolené či rekreace. Do cestovního ruchu však patří i návštěvy příbuzných a známých, vzdělávací a lázeňské pobyty, stejně jako účast na konferencích a kongresech či nepravidelných služebních cestách.

Tři druhy cestovního ruchu

Z hlediska ekonomicko-geografického lze rozlišit tři základní druhy cestovního ruchu. Domácí cestovní ruch je cestovní ruch občanů daného státu v rámci jeho vnitřního území. Příjezdový cestovní ruch (označovaný také aktivní) zahrnuje návštěvu a pobyt nerezidentů na ekonomickém území sledované země. Výjezdový cestovní ruch (pasivní) zahrnuje návštěvy a pobyty rezidentů mimo území sledované země.
Klíčový je úhel pohledu. Český občan trávící svou dovolenou na Istrii je podle výše uvedeného rozdělení účastníkem výjezdového cestovního ruchu České republiky. Zároveň je však součástí příjezdového cestovního ruchu Chorvatska. Tamní statistika ho zachytí jako příjezd, případně pobyt zahraničního návštěvníka. Matematická logika pak říká, že celkový počet Čechů v Chorvatsku bude stejný, ať jej změří a sečte česká, či chorvatská strana. Není to však pravda, což potvrzují i údaje pravidelně sbírané a vyhodnocované Eurostatem. Jaké jsou důvody?

Druhy cestovního ruchu

Jeden návštěvník a dva příjezdy

Podstatnou roli hraje metodické vymezení sledovaných ukazatelů, stejně jako způsoby jejich sběru. A to i přesto, že oficiální evropská statistika vzniká v rámci Evropského statistického systému. Povinnost statistických úřadů zemí EU sledovat informace o cestovním ruchu reguluje nařízení EU 692/2011 (o evropské statistice cestovního ruchu).
Zatímco výjezdy rezidentů do zahraničí většina zemí EU sleduje prostřednictvím výběrových šetření v domácnostech, příjezdy cizinců se opírají převážně o informace zjištěné v hromadných ubytovacích zařízeních. V obou případech navíc konečný výsledek ovlivňují rovněž statistické dopočty a extrapolace. Z toho je zřejmé, že porovnání informací o pobytu českých občanů v zahraničí z dat ČSÚ a podkladů jiných statistických úřadů vychází ze zcela jiných datových zdrojů. Liší se také metodika a obsah zjišťování. U výjezdů se podle EU povinně zjišťují jen cesty osob starších 15 let, ale bez ohledu na typ ubytování. Hranici patnácti let lze chápat jako kompromis přijatelný pro všechny země EU. V některých zemích existují limity pro zařazení nezletilých do statistických šetření. Před úplností souboru tak dostala přednost mezinárodní srovnatelnost dat.
Naopak pro příjezdový cestovní ruch se podle EU povinně sledují jen tzv. hromadná ubytovací zařízení, tentokrát bez ohledu na věk osoby (zahrnuty jsou tedy i děti). Pokud občan cestuje do zahraničí, ve výjezdové statistice je uveden jednou. Avšak pokud v zahraničí netráví celý pobyt na jednom místě a střídá ubytování, je ve statistice ubytovacích zařízení započítán vícekrát podle toho, v kolika různých hotelích či penzionech strávil noc. Pokud přenocuje u příbuzných a známých, nebo dokonce v zahraničí využívá vlastní rekreační zařízení či byt, možnosti statistiků zachytit jeho příjezd do země jsou ještě omezenější.
Zmíněné rozdíly následně snižují možnosti zrcadlových srovnání mezi jednotlivými zeměmi. Úkolem uživatelů je proto hodnotit údaje o počtech cest a přenocování citlivě a v odpovídajícím kontextu. Statistici k tomu musejí poskytovat dostatečnou interpretační oporu v podobě detailních metadat. Řešením může být i vyčíslování variačních koeficientů a intervalů spolehlivosti pro jednotlivé cílové destinace či skupiny návštěvníků. Teprve při dodržení těchto pravidel bude mít každý statistický zdroj svou hodnotu i kvalitu a může být adekvátně analyticky využitelný.

Počet návštěvníků podle druhu cestovního ruchu, 2016

Specifika šetření v cestovním ruchu

Statistické úřady jsou povinny zjišťovat a předávat harmonizované údaje o cestovním ruchu v předepsaných časových intervalech, struktuře a podrobnosti. Sběr dat přitom pokrývá dvě klíčové oblasti: podnikové zjišťování a šetření v domácnostech.
Podnikové zjišťování je zaměřeno na sledování poskytované nabídky ubytovací infrastruktury a jejího využití. Probíhá formou pravidelného podnikového výkaznictví, v němž statistickou jednotkou jsou jednotlivá ubytovací zařízení. V podmínkách ČR se jedná o hromadná ubytovací zařízení s více než 5 pokoji a alespoň 10 lůžky sloužícími cestovnímu ruchu. Klíčové je zjistit celkovou nabízenou kapacitu (počet jednotek, pokojů, lůžek) a s tím související návštěvnost (počet hostů a přenocování podle zdrojových zemí, míra využití, počty konferencí a počty účastníků konferencí aj.). Zjišťování poskytuje údaje o příjezdovém a domácím cestovním ruchu a slouží nejen pro analýzu vývoje cestovního ruchu, ale zejména i provozovatelům ubytovacích zařízení k jejich podnikání a znalosti trhu, kde působí. Ambicí dat není popsat celé odvětví cestovního ruchu, ale segment ubytovacích zařízení v maximálním možném detailu (územním, časovém aj.).
Šetření v domácnostech provádějí tazatelé ČSÚ každý měsíc formou Výběrového šetření cestovního ruchu (VŠCR). Od roku 2009 zjišťují u všech členů vybraných domácností podrobnosti o jejich jednotlivých cestách. Po extrapolaci na celkovou populaci statistici dopočítají údaje o počtu a struktuře cest v třídění na domácí a výjezdovou turistiku.
Šetření v domácnostech přináší také informace o výdajích (útratách) spojených s cestami. Limitem bývá většinou spolehlivost detailnějších dat. Jednoduše řečeno, cesty do některých destinací jsou velmi sporadické, takže v náhodném vzorku nejsou zastoupeny dostatečně reprezentativně. Proto statistické úřady nezveřejňují data o výjezdech do všech zemí světa. Některé destinace proto ve výsledcích chybějí. Jsou sloučeny do větších zeměpisných celků, anebo jsou označeny jako nespolehlivé.

Autor: , oddělení statistiky cestovního ruchu
Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

„Sklizeň“ v hotelech.cz

Ilustrační foto

Registr ubytovacích zařízení je základním kamenem ubytovací statistiky. Na konci roku 2017 statistici z oddělení cestovního ruchu poprvé použili web scraping pro aktualizaci registru. Přitom došli k zajímavým výsledkům.

Návštěvnost Česka vloni lámala rekordy

ilustrativní fotka

Ubytovací statistika zaznamenala loni rekordní počty příjezdů a přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních. Návštěvnost poprvé překročila hranici 20 mil. příjezdů a počet přenocování dosáhl 53 milionů nocí. V relativním vyjádření se počet hostů meziročně zvýšil o 8,8 % a počet přenocování o 7,1 %.

Růst trvá už čtyři roky

Ing. Pavel Vančura

Návštěvnost hromadných ubytovacích zařízení roste nepřetržitě již 16 čtvrtletí v řadě. Poslední meziroční pokles byl zaznamenán v 1. čtvrtletí roku 2014.

Ekonomika cestovního ruchu

ilustrativní obrázek

Cestovní ruch je na národní i regionální úrovni významnou ekonomickou činností. V roce 2016 dosáhla přidaná hodnota v tomto odvětví 121 mld. Kč, meziročně o desetinu více.

Zpátky do Egypta

ilustrativní fotka

Zájem Čechů o zahraniční dovolené byl v roce 2017 rekordní. Nejoblíbenějšími cizími zeměmi zůstaly Chorvatsko, Slovensko a Itálie. Čeští turisté znovu začali létat do Egypta.

Korejci přišli Česku na chuť

ilustrativní obrázek

Návštěvnost z Jižní Koreje zdárně konkuruje příjezdům z Číny. Bezmála čtyřnásobně překonává příjezdy hostů z Japonska.

V Česku roste zájem o ubytování v hotelech

ilustrativní fotka

Evropská ubytovací statistika vykázala ve 3. čtvrtletí loňského roku zvýšený zájem o ubytování. Počet přenocování v hromadných ubytovacích zařízeních se meziročně zvýšil o 3,2 %.

O ČR je mezi turisty zájem

ilustrační foto

Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních v zemích Evropské unie se v 1. čtvrtletí letošního roku meziročně zvýšil o 3,1 %. Téměř všechny země hlásily zvýšený zájem o ubytování z řad domácích i zahraničních turistů.

Big data v cestovním ruchu

Ing. Ondřej Vozár

Narůstající počet elektronických zařízení vytváří velký objem dat. Jejich charakteristickými rysy jsou objem, rychlost a různorodost. Kromě komerčního využití jsou tato tzv. big data zajímavá i pro oficiální statistiku.

Popularita Česka u zahraničních návštěvníků roste

ilustrační foto

V roce 2016 zavítalo do Česka 31,1 mil. zahraničních návštěvníků. Většina z nich (16,2 mil.) přijela na den. Turisté se na celkovém počtu podíleli 39 % a 8 % připadlo
na tranzitující návštěvníky.

O které světové památky je největší zájem

ilustrativní obrázek

Eurostat spustil pilotní projekt na využití tzv. velkých dat pro oficiální statistiku v oblasti kultury. Analyzoval návštěvnost stránek věnovaných památkám UNESCO na internetové encyklopedii Wikipedie v roce 2015.