Dětí se speciálními potřebami ve školkách i školách přibývá

VYDÁNÍ: 09/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

I když se podíl dětí se speciálními vzdělávacími potřebami v mateřských a základních školách časem příliš nemění, jejich absolutní počet se vzhledem k aktuálně silným ročníkům školkových a školních dětí zvyšuje. Za posledních deset let jich bylo výrazně více integrováno do běžných mateřských, základních i středních škol. A mění se také struktura postižení, kvůli kterým děti speciální přístup ve škole potřebují.

Děti se zdravotním postižením nebo zdravotním či sociálním znevýhodněním jsou označovány jako děti se speciálními vzdělávacími potřebami (SVP). Při svém vzdělávání potřebují podporu například v podobě speciálních učebnic, speciálních didaktických či kompenzačních pomůcek, úpravy vzdělávacího programu nebo je pro ně třeba zajistit asistenta pedagoga.
Dětí se SVP bylo v uplynulém školním roce v mateřských školách přes 10 tis. Jejich počet se za posledních deset let zvýšil o více než 2 tis., což odpovídá celkovému nárůstu počtu dětí v mateřinkách. Stabilně tak představují necelá tři procenta školkových dětí. Co se ale za poslední desetiletí výrazně proměnilo, je podíl těchto dětí ve speciálních a běžných zařízeních. Zatímco ve školním roce 2007/2008 bylo 80 % dětí se speciálními vzdělávacími potřebami ve speciálních třídách a školkách, v roce 2017/2018 už to bylo „pouze“ 65 %. Více než třetina dětí navštěvovala běžné třídy.

Podíl vybraných příčin SVP ve školních letech 2007/2008, 2012/2013 a 2017/2018 (%)

Podíl vybraných příčin SVP ve školních letech 2007/2008, 2012/2013 a 2017/2018 (%)

Narůstá počet dětí s vývojovými poruchami a autismem

Mezi nejčastější problémy školkových dětí patří vady řeči, i když jejich procentuální zastoupení pozvolna klesá (50,5 % v roce 2017/2018 vs. 58,2 % v roce 2007/2008). Naopak stále častějšími příčinami SVP jsou vývojové poruchy a autismus. Jejich podíl se za poslední desetiletí zdvoj- až ztrojnásobil (ze 4,3 na 8,4 % v případě vývojových poruch a ze 3,6 na 10,3 % v případě autismu). Otázkou zůstává, zda dětí s těmito poruchami ve školkách přibývá, či zda se zlepšila diagnostika potíží, anebo jsou do této kategorie zařazovány i děti, které by dříve byly zahrnuty spíše mezi děti s mentálním nebo kombinovaným postižením.

Podíl dětí se SVP integrovaných do běžných tříd ve školních letech 2007/2008, 2012/2013 a 2017/2018

Podíl dětí se SVP integrovaných do běžných tříd ve školních letech 2007/2008, 2012/2013 a 2017/2018

Téměř tři čtvrtiny dětí se SVP na základních školách jsou integrovány do běžných tříd

Na základních školách je dětí se SVP výrazně více, konkrétně 10,3 %. Posledních 9 let se jejich podíl pohyboval stabilně okolo 9 %, až letos se zvýšil o 1,3 procentního bodu. Nejčastější kategorií postižení, které je důvodem SVP, oproti mateřským školkám nejsou vady řeči, ale vývojové poruchy chování nebo učení. Toto postižení mělo ve školním roce 2017/2018 celkem 59,6 % všech dětí se SVP. Zatímco mentálních postižení výrazně ubývá (o více než 12 tis. oproti roku 2007/2008), dětí s vývojovými poruchami za posledních deset let přibylo téměř 18 tis. Častěji jsou nyní příčinou SVP na základních školách i vady řeči, těch je více o 5 tis.
Zatímco před 10 lety chodilo 41 % dětí se SVP do speciálních škol, 12 % do speciálních tříd na běžných školách a 47 % bylo integrováno do běžných tříd na běžných školách, dnes již speciální třídy na běžných školách pomalu mizejí. Navštěvuje je jen 5 % dětí se SVP. Většina těchto dětí (72 %) chodí do běžných tříd na běžných školách.

Struktura dětí se SVP, s vývojovou poruchou (VP) a autismem (PAS) podle pohlaví ve školním roce 2017/2018 (%)

Struktura dětí se SVP, s vývojovou poruchou (VP) a autismem (PAS) podle pohlaví ve školním roce 2017/2018 (%)

Struktura postižení studentů středních škol se proměňuje

Silné ročníky dětí narozených od roku 2004, kdy začala porodnost v České republice opět výrazněji růst, zatím na střední školy nedorazily. Ve školním roce 2017/2018 v nich studovalo o více než čtvrtinu méně studentů než před 10 lety, konkrétně 403 tis. Ve srovnání se základními školami je zde podíl žáků se SVP nižší. Představují 5,3 % středoškoláků. To je ale o téměř dva procentní body více než před 10 lety. Obdobně jako na základních školách mají tito studenti nejčastěji vývojovou poruchu učení či chování (52,7 %) nebo mentální postižení (25,8 %). Za poslední desetiletí se ovšem poměr studentů se SVP mezi těmito dvěma kategoriemi výrazně přelil. Ve školním roce 2007/2008 spadalo do kategorie vývojových poruch učení nebo chování 28,3 % studentů a do kategorie mentálních postižení 59 % studentů.

Chlapců se SVP je dvakrát více než dívek

Chlapců se speciálními vzdělávacími potřebami je na všech uvedených úrovních vzdělávání přibližně dvakrát více než dívek. Častěji než dívky mají chlapci SVP především kvůli vývojovým poruchám a autismu. V mateřských školkách bylo v roce 2017/2018 třikrát více chlapečků než holčiček s vývojovou poruchou a čtyřikrát více s autismem. Ještě větší rozdíl pak najdeme na základních školách, kde bylo pětkrát více chlapců s autismem než dívek. A obdobná situace byla i na středních školách.

Autor: , oddělení statistiky výzkumu, vývoje a informační společnosti
Zatím zde není žádný komentář.