Nejničivější je konzumně orientovaná civilizace

VYDÁNÍ: 11-12/2018
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Vůbec první ministr životního prostředí ČR Bedřich Moldan se životnímu prostředí věnuje již od 70. let. Zajímá se o indikátory udržitelného rozvoje. Data, jejich pořizování a zpracování jsou pro něj klíčovou otázkou. S ČSÚ spolupracuje od 90. let.

Jak byste vysvětlil laikům, co je to udržitelný rozvoj?

Myšlenka udržitelného rozvoje vznikla jako reakce na velmi vážné upozornění autorů slavné knihy Meze růstu, která vyšla už v roce 1972, o nemožnosti sladit exponenciální ekonomický růst s účinnou ochranou životního prostředí a zachováním životně důležitých přírodních zdrojů. Neméně slavná kniha Naše společná budoucnost pak přišla s řešením: růst se nemá zastavit, ale změnit, má se stát trvale udržitelným. To znamená přizpůsobit se mezím, které poskytují přírodní podmínky. Teoreticky je to celkem jasné, ale jak to prakticky uskutečnit, jasné není. Vezměte si třeba rozvoj dopravy. Jsou lidé ochotni jezdit auty jen tehdy, když je to opravdu nutné, mít menší auta, všude dbát na ochranu přírody i ovzduší? Jen si všimněte, jaký jekot vyvolal návrh Evropského parlamentu radikálněji omezit emise CO2 u nově vyráběných aut, ačkoliv to byl jen velmi dílčí návrh, který stejně nic radikálně neřeší. Nebo nedávné blokády silnic ve Francii kvůli v podstatě nepatrnému zdražení benzinu.

Co to jsou indikátory udržitelného rozvoje a proč je statistika měří?

Aniž bych šel do podrobností, je už z toho, co jsem stručně řekl, jasné, že udržitelný rozvoj je nesmírně široké téma, které se promítá do velkého počtu konkrétních oblastí. Smysl má jedině, když se celá šíře nějak komplexně podchytí. Celosvětově schválené Globální cíle udržitelného rozvoje mají 169 konkrétních podcílů, ke kterým jsou stanoveny indikátory, protože jen tak můžeme posoudit, zda se vývoj ubírá směrem k udržitelnosti. Od odstraňování hladu a chudoby přes pitnou vodu, energetiku, udržitelná města až po ochranu přírody.

Jaké investice na ochranu životního prostředí považujete za klíčové?

V současné době je to oblast energetiky, kterou je nutno z gruntu přebudovat, protože se v krátké době několika málo desetiletí musíme úplně zbavit fosilních paliv, počínaje uhlím, ale i ropy a zemního plynu. To je obrovský úkol a bez mimořádně velkých investic do obnovitelných zdrojů, baterií, chytrých sítí atd. se to neobejde. Samozřejmě přitom nesmíme zapomínat na všechny další oblasti, které také vyžadují investice: čistírny odpadních vod, recyklační zařízení na zpracování odpadů všech typů včetně plastů, šetrnější zemědělské technologie a mnoho dalšího.

 

prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr. h. c.prof. RNDr. Bedřich Moldan, CSc., dr. h. c.

Vystudoval analytickou chemii na Univerzitě Karlově a pracoval jako chemik v Ústředním ústavu geologickém až do listopadu 1989. Byl místopředsedou Ekologické sekce Čs. biologické společnosti při ČSAV. Zastával a zastává četné veřejné funkce doma a v zahraničí.Současně je profesorem Univerzity Karlovy.

Kdy a proč jste začal spolupracovat s Českým statistickým úřadem?

Před mnoha a mnoha lety. Mým tématem jsou dlouhodobě indikátory udržitelného rozvoje, a tedy klíčovou je otázka dat, jejich pořizování a zpracování. První knížku na toto téma, kde jsem prvním autorem, jsme vydali už v roce 1997, vyšla v Londýně. To má samozřejmě ke statistice velmi blízko. Ostatně všude na světě se samy statistické služby otázkami indikátorů udržitelného rozvoje intenzivně zabývají.

Jaké výzvy v souvislosti s udržitelným rozvojem čekají ČSÚ v nejbližším období?

Zcela zásadní. Česká republika přijala svou strategii, přihlásili jsme se i k celosvětovým iniciativám, a to všechno má smysl jen tehdy, bude-li to spočívat na pevných základech spolehlivých dat a indikátorů. Bez statistické služby se to nemůže obejít. Mnohé z toho jsou poměrně nové věci, které dosud naše statistika nesleduje. Nemohu jít do podrobností, to by přesáhlo rámec tohoto rozhovoru. Ale výzva je to celkově opravdu velká.

Letos se kvůli extrémně suchému létu zvedly ceny zemědělských výrobků. Začalo u nás vládnout středomořské podnebí?

Globální změna klimatu postupuje velmi rychle, zvyšování průměrné teploty a současné sucho jsou jen některé z jejích projevů. Příjemné středomořské podnebí nás určitě nečeká, spíše počasí s velkými výkyvy a extrémy, nahoru a dolů, prudké srážky i sucha, i když celkově tepleji.

Má na oteplování Země hlavní podíl oxid uhličitý, který uniká do atmosféry při spalování fosilních paliv, anebo to mohou být i astronomické vlivy, například měnící se intenzita slunečního záření?

Odpověď je v tomto případě stručná. Emise oxidu uhličitého ze spalování fosilních paliv jsou daleko nejvýznamnější příčinou, i když se uplatňují i další skleníkové plyny z lidmi způsobených emisí. Extraterestrické vlivy sice rovněž existují, ale mají mnohonásobně menší význam. Ale nehovořme jen o oteplování, globální změna klimatu má mnoho dalších projevů, viditelnějších a nepříjemnějších, u nás spojených zejména s extrémními událostmi.

Déšť a sníh jsou jedinými zdroji vláhy pro všechny rostliny. Jak dlouho by trvalo, než by vyschla celá střední Evropa? Jak vůbec můžeme zajistit, aby z České republiky voda odtékala pomaleji?

Celkové vyschnutí střední Evropy naštěstí nehrozí, změna klimatu nepřinese výraznější snížení celkových srážkových úhrnů. Ale rozložení srážek se změní, a rozhodně zvýšená starost o vodní zdroje je namístě. Základním úkolem je zadržovat vodu v krajině. Znamená to lepší hospodaření na zemědělské půdě, pestrou krajinu, všude, kde to jde, tůňky a rybníčky, meze, remízky, přirozená koryta potoků.

Až do konce 60. let byla plodinová rozmanitost polních kultur mnohem větší než dnes. V současné době mají dominantní podíl tři plodiny: pšenice, ječmen a řepka. Můžeme zabránit degradaci půdy?

Myslím, že dominantní trojicí je spíš pšenice, kukuřice a řepka. Tím hůře. Zabránit degradaci půdy různého typu od eroze přes zhutnění a snížení biodiverzity je urgentní a mimořádně náročný úkol. Teoreticky je známo, co dělat, ale jak to uskutečnit, je velký problém. Nemůže to jít bez pochopení a spolupráce na všech úrovních od ministerstev po jednotlivé farmáře. Změnit je třeba skoro všechno, od zemědělských dotací přes různé metodické postupy až po posílení odpovědných přístupů vlastníků a uživatelů půdy.

Podle Světové zdravotnické organizace dýchá více než 90 % dětí znečištěný vzduch, jedná se zejména o lidi v chudších zemích. Jak je na tom Evropa? Kde je nejhůře a kde nejlépe? A jak jsou na tom regiony České republiky?

Je to tak, a o děti jde především, ale nejen o ně. Evropa je na tom samozřejmě řádově lépe než obyvatelé chudých rozvojových oblastí v Indii, subsaharské Africe, ale to neznamená, že dobře. Také v Evropě umírají stovky tisíc lidí ročně předčasně v důsledku znečištění ovzduší a Česká republika je na tom ve srovnání spíše špatně. Nejhorší situace je regionálně v Moravskoslezském kraji, ale v důsledku klíčového vlivu lokálních topenišť v zimě trpí i velké množství sídel po celé republice.

Na ekvádorském souostroví Galapágy v Tichém oceánu vznikne první soukromá přírodní rezervace. Koncem října zakoupili aktivisté ostrov San Cristóbal, kam v roce 1835 zamířil i přírodopisec Charles Darwin. Je to jediný možný způsob, jak ochránit přírodu před náporem turistického průmyslu?

Jistě to není jediný způsob, ale rozhodně slibný. Nápor turistů je obrovský a čelit mu není snadné. Ale soukromé rezervace vzniklé výkupem pozemků za účelem ochrany přírody jsou důležitými ini­ciativami. U nás tímto směrem postupuje úspěšně Český svaz ochránců přírody svým programem Místo pro přírodu.

Kterou oblast lidské činnosti považujete pro životní prostředí za nejničivější?

Lidé, snad až na výjimky, neničí přírodu a životní prostředí úmyslně. Navíc si mnohdy uvědomují, že dělají něco, co by dělat neměli, třeba u nás farmáři, co špatně hospodaří, ale ke špatnému chování jsou donuceni – nebo si alespoň myslí, že jsou donuceni – ekonomickou nutností. Jako například chudí rolníci v Brazílii, kteří vypalují nesmírně cenný tropický prales, aby tam mohli pěstovat sóju nebo chovat dobytek. Ovšem důležitější je celkově to, co nazýváme neudržitelnými vzorci spotřeby výroby, a to nejsou jen jednotlivé oblasti lidské činnosti, ale bohužel celkový směr naší dnešní konzumně orientované civilizace.

Zatím zde není žádný komentář.

Související články

 

Indikátory udržitelného rozvoje

Problematika udržitelného rozvoje ve společnosti v posledních letech velmi rezonuje. Pro potřeby jeho měření a vyhodnocení nám v České republice slouží neuvěřitelných bezmála 540 indikátorů.

Emise do ovzduší

Emise

Znečištěné ovzduší je jedním z faktorů, které se spolupodílejí na ovlivňování lidského zdraví. V současné době patří mezi nejzávažnější problémy ochrany životního prostředí.

Statistika výdajů na ochranu životního prostředí

Výdaje

Ve sledování výdajů na ochranu životního prostředí má ČSÚ dlouhou tradici. Kromě sledování investic se zjišťují také neinvestiční náklady a ekonomické přínosy.

Statistika lesů

Lesy

Lesnictví má u nás dlouhou tradici. Údaje o stavu lesů a hospodářských činnostech, které v nich probíhají, podávají informaci o významné složce krajiny. Lesy tvoří třetinu plochy území České republiky.

Jak se změnil náš přístup k životnímu prostředí za posledních 25 let?

ilusrtativní obrázek

Postoj Čechů k životnímu prostředí se od listopadu 1989 změnil velmi pronikavě. Přibyl jeden národní park a tisíc zvláště chráněných území. Do ovzduší se vypouští desetkrát méně znečišťujících látek, lidé třídí odpad, snížila se spotřeba pitné vody. I přes tento posun je však stále co zlepšovat.

Environmentální účty

Enviromentální účty

Jaký je vliv ekonomického rozvoje společnosti na životní prostředí a jak naopak životní prostředí přispívá k ekonomickému rozvoji? Na tyto otázky dokáže dát odpovědi environmentální účetnictví.

Národní parky a CHKO

Národní parky

Čtyři národní parky a více než dva tisíce dalších chráněných území představují 17 % rozlohy celé České republiky. Ochrana přírody zachovává jedinečné hodnoty, neboť ponechává území svému vývoji.

Statistika odpadů

Odpady

Odpady jsou součástí každodenního života všech lidí na celé planetě. Avšak lze na ně také hledět jako na cenný zdroj surovin. I když nemůžeme ovlivnit, jakým směrem se ve využívání odpadů budou ubírat jednotlivé země, sebe řídit umíme. Naším cílem je chránit životní prostředí.

Více než 9 z 10 dětí dýchá zamořený vzduch

Kvůli znečištění ovzduší umírá ročně na světě předčasně sedm milionů lidí. Z toho je zhruba 600 tis. dětí mladších 15 let. Tuto znepokojující informaci uvedla ve své zprávě Světová zdravotnická organizace (WHO).

Chov ovcí zatím sucho nezasáhlo

ilustrativní fotka

Zatímco vliv sucha na rostlinnou výrobu lze ve statistice doložit nižšími výnosy, na chovu zvířat se extrémy počasí projeví nepřímo a s určitým zpožděním. To lze ukázat na „ovčích“ ukazatelích.

Devět lidí z deseti dýchá znečištěný vzduch

ilustrativní fotka

Sedm milionů lidí na celém světě každoročně umírá v důsledku znečištění ovzduší. Nejvíce znečištěnými městy jsou podle zprávy Světové zdravotnické organizace (WHO) indická metropole Dillí a egyptská Káhira, následují bangladéšská Dháka, Bombaj v Indii a čínský Peking.

Expertní skupina OSN pro statistiku životního prostředí jednala v ČSÚ

ilustrativní obrázek

V ústředí ČSÚ se ve dnech 3. až 5. května uskutečnilo čtvrté jednání Expertní skupiny OSN pro statistiku životního prostředí (EGES). Všechna předchozí jednání skupiny se konala v sídle OSN v New Yorku. Letošní zasedání se po dohodě předsedkyně ČSÚ Ivy Ritschelové, která skupinu již několik let vede, s předsedou Statistické divize OSN Stefanem Schweinfestem poprvé konalo v České republice, a to v Praze.

Co ukázalo Energo 2015

ilustrativní fotka

Spotřeba energií v českých domácnostech není zanedbatelná. Z pohledu celkové konečné spotřeby tvoří zhruba jednu čtvrtinu. Ze šetření ČSÚ Energo 2015 vyplynulo,
že nejvíce energie využijí domácnosti na vytápění.

Emisí v ČR je méně

ilustrační foto

Emisemi znečišťujících látek jsou více ohroženy kraje, ve kterých jsou největší stacionární zdroje znečištění nebo kde je větší intenzita dopravy.

Ochrana ovzduší něco stojí

ilustrační foto

V 90. letech minulého století došlo k významnému narůstání investic do ochrany životního prostředí. To mělo souvislost s hlavními cíli státní politiky životního prostředí.

ČSÚ připomněl 25 let Programu Teplice

ilustrativní obrázek

Na 150 lidí se zúčastnilo konference 25 let Programu Teplice. Na konci října ji uspořádal ČSÚ ve spolupráci s Univerzitou J. E. Purkyně v Ústí nad Labem a Akademií věd ČR. Konference ukázala, že téma znečištěné životní prostředí a jeho vliv na zdravotní stav obyvatel Ústeckého kraje je stále aktuální.

Vliv znečištěného životního prostředí na zdravotní stav

ilustrativní fotka

Přední a mezinárodně uznávaný odborník v oblasti genetické toxikologie a molekulární epidemiologie Radim Šrám z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR přednášel v Českém statistickém úřadu. Dne 25. června představil výsledky své mnohaleté vědecké práce.