Výběr událostí ze světa

VYDÁNÍ: 07-08/2019
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Být mladý a nebýt na sociálních sítích? V Česku je to výjimka. Úředními jazyky v Kanadě nejsou jen angličtina a francouzština. Platí stále, že cukrová řepa je „bílé zlato“?

Být mladý a nebýt na sociálních sítích? V Česku je to výjimka

Z průzkumu Eurostatu vyplývá, že jen tři ze sta mladých Čechů nepoužívají sociální sítě, jako jsou Facebook, Twitter a Instagram. Dokonce Čechům ve věku 16–24 let patří první místo v zemích EU. Pravda, dělí se o ně s Dány a Chorvaty.

Také v těchto zemích bylo v roce 2018 na sítích 97 % mladých ve věku od 16 do 24 let. Na konci žebříčku skončili Francouzi, z nichž více než dva z deseti (23 %) nemají účet na žádné ze zmíněných sociálních sítí.

Ve věku od 16 do 74 let patří prvenství Dánům (79 %), druhé místo má Belgie (73 %) a o třetí místo se dělí Švédové s Brity (shodně po 70 %). Průměr v Evropské unii činí 56 %, přičemž nejméně sociální sítě využívají lidé ve Francii (42 %).

Zajímavé je i srovnání mezi lidmi ve věku 65–74 let. Průměrně jeden z pěti seniorů je na sociálních sítích aktivní, přičemž mezi Dány je to 46 %. Naopak v Bulharsku využívá Facebook, Twitter nebo Instagram jen 8 % dotazovaných.

Míra aktivity na sociálních sítích je dána více faktory. Roli hraje přístup k internetu nebo chytrým mobilním telefonům, který je například v Itálii v rámci EU poměrně nízký. Do výsledků ale promlouvají také kulturně-historické faktory, které se promítají třeba do obav ze ztráty soukromí či anonymity. Aktivitou na sociální síti se přitom rozumí zejména vytvoření uživatelského profilu a umísťování zpráv, fotografií a podobně.

bit.ly/2xxkck6

Úředními jazyky v Kanadě nejsou jen angličtina a francouzština

Kanadská populace je pestrou směsicí etnických skupin, z nichž mnohé si udržují vlastní kulturní tradice, a přispívají tak ke specifickému charakteru kanadské společnosti.

Celkem 65 % obyvatel nejsevernějšího teritoria Kanady, Nunavut, deklaruje jako svůj mateřský jazyk některý z eskymáckých jazyků (na rozdíl od indiánů z provincií, kteří dnes většinou už mluví anglicky). Dva nejrozšířenější (inuktut a inuinnaqtun) jsou vedle francouzštiny a angličtiny úředními jazyky teritoria. Počet osob, které jsou schopné konverzace v jazyce inuktut, se zvýšil ze 6 tis. v roce 2001 na více než 27 tis. v roce 2016. Téměř tři čtvrtiny obyvatel Nunavutu užívají inuktut k běžné domácí konverzaci, většina Inuitů (58 %) ale používá doma jak angličtinu, tak i některý z původních jazyků.

bit.ly/2XYQbZ4

Platí stále, že cukrová řepa je „bílé zlato“?

Cukrové řepy se v zemích EU v roce 2018 urodilo téměř 120 mld. tun, tj. o 23 mld. tun méně než v roce 2017. Průměrný výnos byl 69,1 tis. tun z jednoho hektaru, v meziročním srovnání tedy o 15,2 % méně.

Největším producentem zůstává stále Francie. Na tamních polích se v loňském roce urodilo téměř 40 mld. tun cukrové řepy. Z této země pocházela třetina unijní produkce. S odstupem následovalo Německo (26,2 mld. tun) a s velkým odstupem pak Polsko (14,3 mld. tun). Česku se 3,7 mld. tun patřila sedmá příčka.

Největší úrodu z jednoho hektaru sklidili v roce 2018 zemědělci ve Španělsku – 86,7 tuny, což bylo o 3,5 % méně než v předcházejícím roce. V ČR byla úroda (57,5 t/ha) hluboko pod unijním průměrem. V meziročním srovnání to znamenalo pokles o více než sedminu (–13,6 %). V Polsku a Německu činily meziroční úbytky dokonce 25 %.

Přestože byl ve Španělsku u cukrové řepy nejvyšší výnos z hektaru, najít zde pole osázené touto plodinou je spíše výjimka. Z celkové rozlohy orné půdy se „bílé zlato“ pěstuje jen na 0,2 %. Ve Francii bylo možné cukrovou řepu nalézt na 1,7 % orné půdy, v Česku se pěstovala na 1,9 %, zatímco v Belgii na 4,7 % a v Nizozemsku dokonce na 4,8 % orné půdy.

bit.ly/2JDd1fE

Autor: , odbor vnější komunikace
Zatím zde není žádný komentář.