Století sčítání v samostatné republice

Dvě prvorepubliková sčítání navazovala na cenzy z doby Rakousko-Uherska, ale nyní kladla velký důraz na objektivnější určení národnosti obyvatel. Cenzy prováděné v době komunistické totality přinesly rozšíření zjišťovaných otázek a při zpracování výsledků se začala poprvé používat výpočetní technika. S příchodem demokracie po roce 1989 dostali respondenti větší volnost při volbě odpovědí, byly zavedeny elektronické formuláře a postupně se redukoval počet otázek.

1921 – První československé sčítání

Nově vzniklá Československá republika potřebovala znát co nejpodrobnější demografická data nově vytvořeného státu. V roce 1919 byl založen Státní úřad statistický jako nový orgán pověřený celostátními statistickými šetřeními. K jedněm z nejdůležitějších patřilo sčítání lidu. Podle tradice převzaté z monarchie se mělo konat v roce 1920. To však nebylo z mnoha důvodů (především kvůli nedostatku času na přípravu, ale také pro neujasněné hranice Československa) možné. První československé sčítání lidu a bytů se konalo k 15. únoru 1921 a zároveň byl proveden i soupis bytů, a to v 28 aglomeracích, které měly alespoň 20 tis. obyvatel.

Sběrný arch domovní použitý při sčítání roku 1921.

Sběrný arch domovní použitý při sčítání roku 1921.

Obsah sčítání se poněkud lišil od sčítání předválečných, opět však bylo sčítáno obyvatelstvo přítomné, a nikoli bydlící. Za politicky nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva, které mělo potvrdit oprávnění vzniku samostatné Československé republiky. Na rozdíl od předválečného zjišťování národnosti na základě „obcovací řeči“ byla přijata definice, podle níž „národností jest rozuměti kmenovou příslušnost, jejímž vnějším znakem jest zpravidla mateřský jazyk“. Tím se měla odstranit pro české a slovenské etnikum znevýhodňující definice národnosti určované podle obcovací řeči, která nahrávala německému jazyku.

Sčítací arch z roku 1921.

Sčítací arch z roku 1921.

1930 – Druhé československé sčítání

Další sčítání se uskutečnilo v roce 1930. Vycházelo ze zkušeností sčítání 1921, avšak program sčítání byl v několika směrech rozšířen. Z nových znaků zařazených do sčítání je třeba uvést šetření o minulém bydlišti sčítaných, pokud osoba nebyla sečtena v obci svého narození. Zjišťovalo se místo, odkud se sčítaná osoba přistěhovala do místa, kde byla nyní sčítána. Za nejvýznamnější změnu je však považováno zjišťování údajů o plodnosti žen. Zjišťovala se však pouze plodnost manželská, tj. v současném či posledním manželství.
Rozdílné bylo pojetí národnosti. Sčítání lidu v roce 1930 zjišťovalo sice opět národnost přímo, ale s návodem, že se národnost zapíše zpravidla podle mateřského jazyka. Při sčítání v roce 1930 byla opětovně zjišťována a zpracována gramotnost obyvatelstva, tj. znalost čtení a psaní, a to v řadě cenných kombinací, například podle národnosti apod. V tomto sčítání se objevily také otázky na tělesné vady obyvatelstva, což zůstávalo aktuální zejména z hlediska krátké doby, která uplynula od ukončení první světové války. Prohloubily se také informace o povolání a zjišťování i vedlejšího povolání. Poprvé byly podrobněji zpracovány údaje za domácnosti, rodiny a manželství.
Obdobně jako v roce 1921 byl spolu se sčítáním lidu proveden soupis bytů, avšak pouze v obcích, které měly 10 tisíc a více obyvatel, což představovalo zahrnutí 17 % obyvatel republiky.
Další sčítání lidu se mělo uskutečnit v roce 1940. Jeho konání na okleštěném území protektorátu Čechy a Morava zabránili čeští politici a demografové s odůvodněním nepřipravenosti a hlavně s úmyslem neposkytnout okupační mocnosti spolehlivé podklady pro válečné hospodářství.

Soupis obyvatelstva v letech 1946 a 1947

Provedení soupisů obyvatelstva si vynutily především velké poválečné změny. Nebylo totiž možné čekat až na výsledky uvažovaného sčítání lidu v roce 1950. Nešlo o sčítání v pravém slova smyslu. Oba soupisy proběhly k jinému termínu – v českých zemích k 22. květnu 1947 a na Slovensku ke 4. říjnu 1946 – a obsahově i organizačně byly na sobě nezávislé a bez potřebné koordinace. Oba soupisy byly zaměřeny účelově – na Slovensku bylo jeho cílem získat data o pracovním trhu a současně také zpřesnit evidenci zásobovaného obyvatelstva. V českých zemích bylo hlavním cílem soupisu získat podklady pro přípravu národního pojištění.

1950 – Poúnorové sčítání lidu

Propagační scénka ke sčítání lidu v roce 1950 s Janem Werichem v hlavní roli.

První všeobecné sčítání po druhé světové válce bylo na celém území bývalého Československa uskutečněno v roce 1950. Úzce navazovalo na sčítání v roce 1930. Vyznačuje se však některými zvláštnostmi od předchozích, ale v určitých směrech i následných sčítání.
Poprvé bylo se sčítáním lidu na celém území státu a ve všech obcích spojeno sčítání domů a bytů. Tehdy se však ještě nepodařilo tato data vzájemně propojit. Kromě toho byl současně prováděn soupis průmyslových a živnostenských závodů a soupis zemědělských závodů.
Sčítání 1950 bylo posledním, jehož výsledky byly zpracovány a publikovány za tzv. přítomné obyvatelstvo (tedy podle místa přítomnosti sčítaných osob v den sčítání, nikoli podle místa jejich trvalého bydliště). Rovněž toto sčítání bylo posledním z období do roku 1991, při němž se zjišťovala příslušnost k církvím. Sčítání v roce 1950 důsledně rozlišilo profesní a odvětvové hledisko. Vznikly tak dvě nové klasifikace – odvětvová klasifikace a klasifikace profesní. V odvětvové klasifikaci byla mj. rozlišena průmyslová velkovýroba od malovýroby, což dřívější klasifikace, omezená pouze na osobní povolání, neumožňovala.
Podstatnou změnou oproti sčítání 1930 pak byla nová definice národnosti, podle které se národností rozuměla příslušnost k národu, s jehož kulturním a pracovním společenstvím je sčítaný vnitřně spjat a k němuž se hlásí.
Výsledky sčítání byly publikovány postupně jako neveřejné a s omezeným počtem výtisků v letech 1957–1958. Pro veřejnost byla data sčítání 1950 uvolněna po odtajnění až v roce 1962.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Propagační scénka ke sčítání lidu v roce 1950 s Janem Werichem v hlavní roli.

1961 – Sčítání lidu, domů a bytů

Sčítáním 1961 začíná další nová etapa československých populačních cenzů. Poprvé bylo označeno jako „sčítání lidu, domů a bytů“ (SLDB). Celé zpracování cenzu bylo tentokrát provedeno za trvale byd­lící obyvatelstvo a podle koncepce tzv. cenzových domácností.
Data sčítání za bydlící obyvatelstvo umožnila následně založit a vést roční bilance obyvatelstva podle řady kritérií, například podle rodinného stavu. Podrobné zpracování údajů o cenzových domácnostech významně rozšířilo informace o struktuře rodin a domácností, o jejich velikosti, umožnilo kvantifikovat rozsah vícegeneračního soužití, zjistit počty a složení neúplných rodin se závislými dětmi a umožnilo popsat způsob a podmínky bydlení. Oproti předcházejícím sčítáním se rovněž poprvé zjišťovaly a zpracovaly údaje o dojížďce do zaměstnání mezi okresy i do větších měst. Stejně tak poprvé byly získány údaje o družstevních rolnících, kteří představovali novou sociální skupinu. SLDB 1961 poskytlo také podrobné údaje o úrovni školního vzdělání podle věkových skupin a pohlaví.

1970 – Sčítání na začátku normalizace

Se sčítáním z roku 1970 bylo spojeno výběrové šetření u 2 % domácností – Mikrocensus, jehož základním cílem bylo zjišťování diferenciace v příjmové úrovni různých skupin domácností a podchycení některých dalších stránek jejich životní úrovně. I když základem a východiskem zůstalo kvalitativně pojetí sčítání z roku 1961, sčítání lidu 1970 přineslo některé nové aspekty a přístupy, zejména pak v oblasti zpracovatelské.
Do sčítání bylo nově zařazeno rodné číslo, státní příslušnost a v rámci zjišťování dojížďky do zaměstnání, škol a učení její frekvence, vzdálenost, doba a používaný dopravní prostředek. Důležité bylo sledování chtěného nebo nechtěného soužití cenzových domácností v jednom bytě a dále vybavení domácností některými předměty dlouhodobého užívání. Rovněž poprvé se výsledky sčítání zpracovávaly i za tzv. základní sídelní jednotky, tj. sídelní lokality ve venkovském osídlení a urbanistické obvody ve vybraných městech.
K významné změně došlo v technice a technologii zpracování, které od děrnoštítkové techniky přešlo k centrálnímu zpracování dat na velkokapacitním sálovém počítači CDC 3300 (tehdy největším v ČSSR), jemuž předcházelo decentralizované pořízení dat v krajích. Automatizované zpracování dat poskytlo daleko větší možnost třídění, kombinaci dat a dále tak zvýšilo jejich informační hodnotu a využitelnost i široké publikování výsledků.

1980 – Poslední sčítání lidu v době socialismu

Čtvrté poválečné sčítání proběhlo v roce 1980. Obsahově bylo do značné míry shodné se sčítáním 1970. Za nové lze považovat prohloubení dat o plodnosti žen, třídění základních sídelních jednotek podle typů a velikostí a také směrové zpracování dat o dojížďce do zaměstnání (dříve bylo prováděno jen bilanční). Vzhledem k problematickému a z dnešního pohledu zcela nepřijatelnému způsobu zjišťování počtu Romů šlo o poslední soupis tohoto druhu uskutečněný při sčítání lidu.
Zpracování výsledků sčítání proběhlo na novém sálovém počítači Cyber 180, při využití všech zkušeností z minulého cenzu. Údaje ve formě číselných kódů byly převedeny systémem Videoplex 3 přímo na magnetické pásky v závodech Podniku výpočetní techniky. Téměř celé zpracování proběhlo díky sálovému počítači ve velmi krátkém časovém období (zhruba za jeden a půl roku).

Sčítání po sametové revoluci

SLDB1991

Poslední československé sčítání lidu se uskutečnilo v roce 1991. Byla do něj znovu zařazena otázka na mateřský jazyk a na trvalé bydliště v době narození sčítané osoby. Zpracování bylo opět provedeno za obyvatelstvo trvale bydlící. Oproti sčítání 1980 došlo k některým změnám ve způsobu zjišťování a zpracování ekonomické aktivity a společenské skupiny. Po více než 40 letech byla do sčítacích tiskopisů zařazena otázka na náboženské vyznání sčítané osoby.
Ke zvláště výrazným změnám došlo v klasifikaci národností. Sčítací arch umožňoval hned od počátku jakýkoliv zápis národnosti zcela bez omezení. Nebývale se tak rozšířil rozsah národností, za které byly výsledky zpracovány. Mezi nimi byla také poprvé národnost moravská a slezská.

První sčítání v samostatné ČR

SLDB2001

Sčítání z roku 2001 bylo znovu integrovaným populačním, bytovým a domovním cenzem. Obdobně jako při minulém sčítání se národnost, jakož i náboženské vyznání zjišťovaly důsledně deklaratorně, tzn. že občané se svobodně, podle vlastního přesvědčení, a tedy i v naprostém souladu s ustanovením Listiny základních práv a svobod k této otázce vyjádřili. Z údajů mapujících vybavení domácností byl do sčítacího tiskopisu nově zařazen dotaz na vybavení bytové domácnosti počítačem, ale zároveň se vypustily otázky sledující vybavenost domácností mrazničkou, automatickou pračkou a televizorem.
Při zpracování i publikování výsledků bylo poprvé využito optické snímání sčítacích tiskopisů a byl také vytvořen speciální produkt pro tvorbu publikací. Výsledky sčítání byly prezentovány nejen v tištěných publikacích, ale zároveň i v elektronické podobě na internetových stránkách ČSÚ.

Sčítání 2011

Při tomto sčítání poprvé Český statistický úřad upustil od tradiční metody sčítání a přešel ke kombinované metodě s využitím registrů, neboť pro předvyplnění sčítacích formulářů a pro fázi zpracování byly využity údaje dostupné z administrativních zdrojů. Sčítacími komisaři byli zhruba v 95 % případů pracovníci České pošty. Ve spolupráci s Asociací poskytovatelů sociálních služeb a se Sdružením azylových domů se také vůbec poprvé ČSÚ pokusil o sečtení osob bez přístřeší.
Právnickým osobám, které o to projevily zájem, posílal Úřad ve většině případů domovní a bytové listy prostřednictvím datových schránek. Sčítací formuláře bylo možné vyplňovat také elektronicky na internetu.

logotyp2011
Poprvé v historii sčítání se zjišťovalo tzv. faktické bydliště, tedy místo, kde lidé skutečně žijí, a nově přibyl například dotaz na registrované partnerství. Při tomto sčítání se již nezjišťovala vybavenost domácností. Ve sčítacích formulářích se neobjevily žádné otázky na vlastnictví osobního automobilu, re­kreačního objektu, telefonu ani dalších věcí. Z hlediska vybavenosti byla pro statistiku důležitá pouze otázka, zda má domácnost možnost využívat osobní počítač a připojení k internetu. Zodpovězení otázky na národnost a náboženskou víru bylo opětovně dobrovolné. V otázce náboženské víry byla přidána možnost pro ty, kteří se nehlásí k žádné konkrétní církvi ani náboženské společnosti, přihlásit se mezi věřící.

Více informací na www.czso.cz

Sčítání lidu, domů a bytů