Tuzemský průmysl roste

V porovnání s předchozím rokem průmyslová produkce po očištění od vlivu počtu pracovních dní vzrostla o 6,2 %. Meziroční růst byl zaznamenán ve všech třech měsících daného čtvrtletí, přičemž nejvyšší, o 6,8 %, nastal v březnu. Poslední známý výsledek za duben, který již náleží k následujícímu čtvrtletí, pak v tomto trendu pokračuje. Při hodnocení meziročního vývoje je však třeba brát v úvahu poměrně pozvolný vývoj na začátku loňského roku. První čtvrtletí 2013 sice znamenalo obrat v klesajícím trendu, ale na dynamice získala průmyslová výroba spíše v druhém pololetí. Srovnávací základna je tak poměrně nízká.  Průmysl rostl i v mezikvartálním srovnání, kdy mezi prvním čtvrtletím letošního roku a posledním čtvrtletím roku předcházejícího produkce vzrostla o 1,4 %. Jedná se přitom o údaj po očištění od sezónních vlivů, který umožňuje porovnat vývoj dvou sousedních období s nestejnou sezónností. Mezičtvrtletní výsledek je však o něco horší než ve čtvrtém čtvrtletí, kdy produkce vzrostla o 2,1 %. Dynamika růstu tedy postupně klesá.

Kdo vlastně za pozitivními výsledky stojí? Bez pochyb je to v první řadě odvětví výroba motorových vozidel, přívěsů a návěsů, které je silně konjunkturní a i v minulosti stálo za vzestupy a pády tuzemského průmyslu. V prvním čtvrtletí po očistění od vlivu počtu pracovních dní meziročně vzrostlo o úctyhodných 20,0 % (berme přitom v potaz nízkou srovnávací základnu z předchozího roku) a na meziročním vývoji průmyslu se celkem podepsalo téměř z poloviny. Významný meziroční růst byl zaznamenán i v odvětvích výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, které meziročně vzrostlo o 8,5 %, a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků s meziročním růstem 15,6 %. Naopak negativní dopad na průmysl díky výjimečně teplé zimě měla výroba a rozvod elektřiny a plynu, kde meziroční pokles o 3,3 % má kvůli významnější váze odvětví citelný vliv na průmysl celkem.
Tuzemské výsledky patří k těm lepším i v evropském kontextu. Z hlediska meziročního růstu za první čtvrtletí obsadil domácí průmysl páté místo. Předstihly jej pouze Rumunsko (+9,9 %), Slovensko (+9,2 %), Maďarsko (+7,5 %) a nepříliš průmyslové Lucembursko (+6,9 %). Polsko, jehož průmyslová produkce roste v uplynulých letech poměrně dynamicky a cyklické výkyvy se ho dotýkají jen omezeně, je s růstem o 5,8 % těsně za námi. Naopak největší poklesy hlásí Nizozemsko (–9,2 %), Litva (–6,9 %), Finsko (–5,9 %), Malta (–5,4 %) a Kypr (–3,1 %).
Z hlediska celé Evropské unie však pohyb na obou okrajích hitparády nehraje úplně zásadní roli. Zpravidla se na nich objevují váhově méně významné země, u kterých není vývoj produkce tak stálý. Evropu tlačí kupředu především obrovská německá ekonomika. Průmyslová produkce našich západních sousedů meziročně vzrostla o solidní 3,2 %. Růst byl zaznamenán i v dalších významných zemích jako jsou Spojené království (+1,9 %), Španělsko (+1,5 %) a Itálie (velmi mírný růst o 0,4 %). Evropu naopak táhly k zemi zejména výsledky Francie, kde výroba klesla o 0,8 %. Ve výsledku pak podle údajů Eurostatu průmyslová produkce v EU28 v prvním čtvrtletí meziročně rostla o 1,7 %.  Zároveň byla o 0,3 % vyšší než v předchozím čtvrtletí.
Vůbec největší růst byl zaznamenán v automobilovém průmyslu, který se meziročně zvedl o nezanedbatelných 10,5 %. I z hlediska EU28 jde o jedno z nejvýznamnějších odvětví a stejně jako v případě ČR byl jeho vliv na celkové výsledky nejznatelnější. Mezi tahouny evropského průmyslu patřily také výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (+5,3 %), výroba pryžových a plastových výrobků (+7,0 %), výroba základních farmaceutických výrobků (+4,9 %) a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků (+8,7 %).