Práce není všude stejně

Míra zaměstnanosti (obyvatel ve věku 15 a více let) rostla proti roku 2014 meziročně nejrychleji ve čtyřech krajích – Plzeňském, Karlovarském, Olomouckém a Zlínském – shodně o 1,5 procentního bodu. Pouze ve dvou krajích hl. městě Praze a Kraji Vysočina došlo k meziročnímu poklesu.
Nejvyšší míra zaměstnanosti mužů a žen byla v hl. městě Praze; u mužů se i přes meziroční pokles přiblížila k hodnotě 70 %, u žen se přehoupla přes 50% hranici. Největší rozdíl mezi oběma pohlavími byl vykázán v Libereckém kraji, v roce 2015 činil 19 procentních bodů.
V současnosti je nejvýznamnějším sektorem z hlediska zaměstnanosti sektor služeb (terciární sektor). Dlouhodobě počet zaměstnaných zde roste a dlouhodobě se zvyšuje i jeho podíl na celkové zaměstnanosti. Zastoupení sektoru služeb se však v jednotlivých krajích značně liší. Více než 80 % zaměstnaných v tomto sektoru má hlavní město Praha, naopak v Kraji Vysočina a ve Zlínském kraji je ve službách zaměstnána necelá polovina z celkového počtu zaměstnaných osob v kraji.
V posledních letech se zvýšila zaměstnanost v průmyslu a stavebnictví. Zatímco po roce 2008 došlo v tomto sektoru k výraznému útlumu, v posledních dvou letech je vidět oživení. Meziroční nárůst počtu zaměstnaných v sekundárním sektoru se proti roku 2014 nejvíce projevil v Královéhradeckém kraji, kde se počet zaměstnaných meziročně zvýšil o 3,9 %, v dalších dvou krajích (Karlovarském a Jihočeském) byl nárůst více než 3%.

Dlouhodobá nezaměstnanost tíží sever země

Z dlouhodobého pohledu podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let na obyvatelstvu stejného věku od roku 2009 rostl (s víceméně pravidelnými cyklickými výkyvy uvnitř jednotlivých roků) a kulminoval počátkem roku 2014, kdy se nezaměstnanost vyšplhala k 8,6 %. V průběhu celého roku 2015 se podíl nezaměstnaných snižoval. Nejnižší úrovně dosáhla v říjnu a v listopadu, shodně po 5,9 %, mírný nárůst nastal v závěru roku. Proti konci roku 2014 se nezaměstnanost snížila o 1,2 procentního bodu. Pokles podílu nezaměstnaných mužů byl přitom rychlejší než u žen.

Snížil se počet dlouhodobě nezaměstnaných

Ve všech krajích došlo k meziročnímu snížení podílu nezaměstnaných. Nejvýraznější pokles byl v krajích Olomouckém a Ústeckém; obdobný vývoj nezaměstnanosti byl zaznamenán u obou pohlaví. Navzdory příznivému vývoji se nezaměstnanost v krajích Ústeckém a Moravskoslezském pohybovala na sklonku roku 2015 výrazně přes 8 %. Podíl nezaměstnaných mužů byl nejvyšší v kraji Moravskoslezském (8,7 %) a žen v kraji Ústeckém (9,3 %). Rozdíly v nezaměstnanosti jsou patrné také uvnitř jednotlivých krajů. Větší podíly nezaměstnaných osob dlouhodobě zůstávají v odlehlejších oblastech s méně rozvinutou ekonomikou a také s horší dopravní dostupností.
Dobrým signálem je úbytek uchazečů, kteří hledají své místo na trhu práce déle než jeden rok. Podíl dlouhodobě nezaměstnaných osob meziročně klesl ve všech krajích, nejvíc v kraji Olomouckém a Ústeckém.
Zatímco na sklonku roku 2014 nabízely úřady práce 59 tis. volných pracovních míst, o dvanáct měsíců později to bylo téměř 103 tis. míst. Nejvíce volných míst bylo k dispozici v hl. městě Praze a ve Středočeském kraji, tedy v regionech s nižší nezaměstnaností. Tento nesoulad mezi nabídkou míst a počty uchazečů o zaměstnání má vedle regionálního rozměru také aspekt kvalifikační.

Nejnižší příjmy mají domácnosti na východě ČR

Meziroční růst mezd se po pomalejším vývoji v období 2010–2013 v posledních dvou letech zrychloval, a to až na 2,7 % v roce 2015. Proti roku 2010 se průměrná mzda ve většině krajů zvýšila o více než 2 300 Kč. Nejpomaleji mzda rostla v Moravskoslezském kraji (o 1 859 Kč) a v Ústeckém kraji (o 2 125 Kč), nejrychleji (o 3 260 Kč) ve Středočeském kraji.
Nejnižší mzdová úroveň je dlouhodobě v Karlovarském kraji. V roce 2015 zde byla průměrná mzda o třetinu menší než v hlavním městě Praze. Nejvyšší rozdíl mezi oběma kraji byl v roce 2011, kdy činil 12 060 Kč, ale postupně se snižuje.
Z výsledků Výběrového šetření Životní podmínky 2015 vyplývá, že čistý peněžní příjem domácností na osobu vzrostl v roce 2014 (poslední rok, za který jsou data k dispozici) oproti roku předchozímu v průměru o 4,4 tis. Kč. Pouze v Kraji Vysočina došlo meziročně k poklesu příjmů. Nejvýraznější nárůst, více než desetiprocentní, zaznamenaly příjmy v kraji Karlovarském. V peněžním vyjádření to představuje vzestup o více než 14 tis. Kč na osobu za rok. Peněžní příjmy domácností v krajích se výrazně liší v závislosti na ekonomické situaci v regionu. Nejlépe jsou na tom domácnosti v hlavním městě Praze, naproti tomu nejnižší čisté příjmy měly domácnosti v kraji Moravskoslezském.