Nadnárodní podniky jsou v české ekonomice nepostradatelnými hráči

VYDÁNÍ: 01/2020
sdílejte na Facebooku sdílejte na Twitteru pošlete e-mailem sdílejte

Česká republika patří k zemím, kde podniky pod zahraniční kontrolou hrají vůbec nejvýznamnější roli. Potvrzují to hodnoty klíčových ukazatelů, které sleduje statistika vnitřních zahraničních afilací (IFATS).

Přestože v roce 2017 tvořily podniky pod zahraniční kontrolou (dále jen zahraniční podniky) pouze 1,5 % všech podniků sídlících na území České republiky, jejich význam je pro naši ekonomiku zásadní. Podle IFATS se podílely téměř 43 % na celkové přidané hodnotě a nabídly pracovní uplatnění přibližně 1 mil. osob (28 % všech pracujících osob a 34,8 % všech osob v zaměstnaneckém poměru). Jejich význam podtrhuje i produktivita práce měřená přidanou hodnotou na jednu pracující osobu. Ve srovnání s podniky kontrolovanými českými subjekty je dlouhodobě zhruba dvakrát vyšší. V roce 2017 vytvořila jedna osoba pracující v zahraničním podniku přidanou hodnotu 1,11 mil. korun, zatímco v podniku kontrolovaném českým subjektem to bylo pouze 578 tis. Kč. Pokud nebudeme brát v úvahu podnikající fyzické osoby, automaticky považované za subjekty pod tuzemskou kontrolou, jejichž produktivita práce je obvykle nižší, dojdeme k hodnotě 763 tis. Kč.

Přínosy zahraničního kapitálu jsou zjevné

Zahraniční podniky dávají práci přibližně třetině zaměstnanců, přinášejí know-how ve formě nových technologií, postupů, organizace práce a řízení, a přispívají tak mimo jiné ke zvyšování produktivity domácí ekonomiky. Na druhé straně, nic není zadarmo, a už vůbec ne zahraniční kapitál. Zahraniční podniky investují v ČR proto, aby svůj kapitál zhodnotily. Proto není překvapivé, že v roce 2016 (poslední dostupná data) poslaly svým zahraničním majitelům dividendy ve výši 258 mld. Kč, což představovalo 54 % celkové hodnoty dividend vyplacených tuzemskými podniky.

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na celkové přidané hodnotě, rok 2016 (%)

Podíl podniků pod zahraniční kontrolou na celkové přidané hodnotě, rok 2016 (%)

Dominuje kapitál ze zemí EU

Zahraniční kontrola podniků na území ČR má svůj původ převážně v členských zemích EU (73 % z počtu všech zahraničních podniků). Tyto podniky v roce 2017 vytvořily více než 30 % celkové tuzemské přidané hodnoty, byla v nich zaměstnána bezmála čtvrtina všech zaměstnanců a realizovaly 26 % všech investic do dlouhodobého hmotného majetku. Není příliš překvapující, že největší počet podniků je kontrolován z Německa jakožto nejdůležitějšího obchodního partnera ČR. Kontrola z území našeho západního souseda je realizována v jedné pětině podniků, které jsou vlastněny zahraničními subjekty. Tyto podniky vytvořily přidanou hodnotu ve výši 433 mld. Kč (37,3% podíl na přidané hodnotě všech zahraničních podniků), zaměstnávaly 329 tis. osob (32,8 %) a investovaly 85 mld. Kč (34,8 %).
Mezi další významné země patří Spojené státy americké (podíl na přidané hodnotě i na počtu zaměstnaných osob 13 %, na investicích pak 11 %). Pořadí na „stupních vítězů“ uzavírá Francie, jejíž kontrola dopomohla tuzemským podnikům z hlediska zmíněných klíčových ukazatelů k podílům pohybujícím se okolo 6 %. Mezi další relativně významné kontrolující země lze zařadit Rakousko, Švýcarsko, Velkou Británii nebo Japonsko. Podíváme-li se na podniky kontrolované východními mocnostmi, jako jsou Rusko a Čína, které jsou v souvislosti se zahraničním obchodem často předmětem diskuzí, hodnoty klíčových ukazatelů nejsou nikterak vysoké. Na přidané hodnotě zahraničních podniků se podniky v čínském vlastnictví podílely v roce 2017 zhruba 1 % a v ruském pouze 0,7 %. Podíl čínských investic byl 0,7 % a ruských 0,5 %.

Top 10 zemí původu zahraničních vlastníků podle objemu přidané hodnoty a počtu pracujících osob v roce 2017

Top 10 zemí původu zahraničních vlastníků podle objemu přidané hodnoty a počtu pracujících osob v roce 2017

Nejvíce investic míří do zpracovatelského průmyslu

Podíváme-li se na přínos zahraničního kapitálu z pohledu jednotlivých odvětví, je nejvýznamnější ve zpracovatelském průmyslu. V něm byla v roce 2017 vytvořena přidaná hodnota v celkové výši 1051,2 mld. Kč, přičemž 639,6 mld. Kč (60,8 %) vyprodukovaly zahraniční podniky. Na investicích se podílely 62,9 % a na celkovém počtu zaměstnanců a pracujících osob 48,9 % a 43,8 %. V rámci zpracovatelského průmyslu pak jednoznačně dominuje výroba motorových vozidel (kromě motocyklů), která tvořila třetinu přidané hodnoty zahraničních podniků ve zpracovatelském průmyslu. Naopak nejnižší význam z pohledu zahraniční kontroly má stavebnictví, kde zahraniční vlastníci vytvořili přidanou hodnotu ve výši 22,2 mld. Kč (12,7% podíl na celku) a proinvestovali 5,6 mld. Kč (11,5 %).
Pokud se podíváme na zahraniční kontrolu v jednotlivých odvětvích podle zemí sídla vrcholových vlastníků, největší význam z pohledu vytvořené přidané hodnoty měly v roce 2017 ve většině odvětví podniky kontrolované z Německa (nejvyšší podíl 75,9 % na přidané hodnotě všech zahraničních podniků ve výrobě a rozvodu elektřiny, plynu a tepla a 51,2% podíl v dopravě a skladování). V odvětví informačních a komunikačních činností (35,3 %) a v menších odvětvích služeb (např. profesní, vědecké a technické činnosti) převažovaly podniky kontrolované ze Spojených států amerických. V odvětví těžby a dobývání vytvořily nejvyšší část přidané hodnoty (38,8 %) podniky vlastníků z Rakouska a v odvětví zásobování vodou podniky vlastníků z Francie (40,7 %).
Přísun zahraničního kapitálu do jednotlivých odvětví má svá specifika. Většina zemí prostřednictvím svých afilací investovala nejvíce ve zpracovatelském průmyslu, v odvětví činností v oblasti nemovitostí a v odvětví obchodu. Některé země se však více zaměřují na menší odvětví. Například chorvatští vlastníci investovali především v odvětví ubytování, stravování a pohostinství, islandští do informačních a komunikačních činností, nizozemští a slovinští nejvíce do administrativních a podpůrných činností.

Česko se řadí k pěti „top“ zemím EU

Podíl počtu podniků kontrolovaných zahraničními subjekty je napříč většinou členských zemí EU srovnatelný (pohybuje se v rozmezí 1–3 %). Výjimku tvoří zejména Lucembursko (téměř 30 % zahraničních podniků) a s větším odstupem Lotyšsko, Rumunsko a Slovinsko s podíly 6–7 %. Na opačném konci pomyslného žebříčku pak stojí většina jihoevropských zemí, Francie, Slovensko, Polsko a Belgie, kde podíl zahraničních podniků nedosahuje ani 1 %.
Podíváme-li se na klíčové ukazatele, zjistíme, že zahraniční podniky vynesly Českou republiku v roce 2016 (poslední dostupná data Eurostatu) na páté místo z hlediska podílu přidané hodnoty (43,3 %; na prvním místě Maďarsko – 51,4 %) a investic do hmotného majetku (37,7 %; na prvním místě Rumunsko – 49,5 %), v případě podílu počtu pracujících osob v zahraničních podnicích (27,6 %) dokonce na čtvrté místo (na prvním místě Lucembursko – 39,9 %).
Podobnou pozici zaujímá i náš východní soused. Podniky na území Slovenska, které podléhají zahraniční kontrole, se podílely na přidané hodnotě 48 % a na počtu pracujících osob více než 28 %, což znamená v obou případech dokonce druhé místo mezi zeměmi EU.

IFATS – Popis metodiky k dané problematice naleznete ZDE.

Autor: , oddělení metodiky podnikových statistik
Zatím zde není žádný komentář.